Tomáš Musálek pracoval s nadšením i přes časté a nepříjemně dlouhé obtíže, které mu do cesty kladly nefunkční přístroje. Naopak byl donucen hledat nové a odlišné postupy, kterými by dosáhl experimentálních cílů. Obratně pracoval s literaturou a během experimentů se samostatně rozhodoval o směru, kterým svou práci dále povede. Povedlo se mu dospět k několika velmi dobrým výsledkům, zejména díky jeho činorodosti a trpělivosti.

Bakalářská práce Tomáše Musálka se zabývá studiem přípravy a vlastnostmi struktur připravených selektivním mokrým leptáním křemíku a germania. V první části práce je pozornost věnována přípravě leptací masky za použití elektronové litografie a rezistu PMMA. V další části jsou popsány základní vlastnosti krystalického křemíku a germania, včetně jejich izotropního chování při procesu mokrého leptání, které má významný vliv na výsledný tvar leptaných struktur. Zároveň jsou zde i uvedeny konkrétní případy předpokládaného výsledku leptání. V třetí kapitole jsou již uvedeny experimentální výsledky samotného leptání monokrystalického křemíku s několika různými krystalografickými orientacemi a germania s jedinou orientací. V případě křemíku tvar vyleptaných struktur odpovídá teoretickému předpokladu. Jako nedostatek v tomto případě je nutné uvést nejistotu v přesnosti nastavení orientace leptací masky vzhledem ke krystalografické orientaci substrátu. To je však obtížné v případě použitého elektronového mikroskopu s manuálním posuvem během expozice v rámci EBL. U germania bylo obtížné nalézt vhodný typ leptadla z důvodu nízké chemické odolnosti PMMA. Navíc se vyskytly technické problémy s elektronovým mikroskopem, který byl používán pro EBL. Proto student zvolil alternativní metodu, při níž byly použity stříbrné nanočástice. Ty úspěšně sloužily jako lokální katalyzátory.
Bakalářská práce je logicky uspořádaná, přehledná s vhodným grafickým doplněním a opírá se o dostatečné prostudování odborné literarury. Až na některé výtky je psána srozumitelnou a dobrou češtinou. Z práce vyplývá, že student prokázal schopnost pečlivého vedení experimentů, z nichž získané poznatky jsou slibné k jejich dalšímu využití. Proto hodnotím práci stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Vysvětlete princip Faradayovy sondy a jaké musí mít vlastnosti při měření proudu elektronů při elektronové litografii v SEM?
2. Z jakého důvodu byl zvolen k mokrému leptání křemíku roztok TMAH a jaké jsou další možnosti?