Jakub Kuba se přes počáteční obavy v poměrně krátkém čase naučil pracovat s ultravakuovou aparaturou a byl tak záhy schopen samostatně provádět skoro všechny experimenty související s řešením zadání jeho bakalářské práce. Velmi dobře zpracoval rešeršní studii pasivace povrchu germania. Pracoval svědomitě, prokázal schopnost plánovat experimenty a také z nich vyvozovat korektní závěry. Bakalářská práce ukazuje velmi dobrou schopnost studenta prezentovat dosažené výsledky.

Student ve své práci provedl rešerši metod na odstranění nativního oxidu germania a jeho následnou pasivaci, která chrání substrát před další oxidací. Dále experimentálně ověřil, jak jsou tyto metody účinné při odstranění nativního oxidu germania a zdali jsou schopny ochránit substrát do doby, než je na nich vytvořena pasivační vrstva.
Student si osvojil práci se zařízením XPS pro chemickou analýzu vzorků a vyhodnocení spekter získaných touto metodou. Dále si osvojil práci se zařízením ALD a vyzkoušel, zdali jsou vrstvy oxidů SiO2 a Al2O3 vytvořené touto metodou vhodné pro pasivaci germania.
Práce je srozumitelně napsána, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, snad jen kapitola č. 3 popisující metody odstraňování nativních oxidů mohla být rozdělena na část rešeršní a na  experimenty, jimiž se autor zabýval.
Z mého pohledu student splnil všechny body zadání bakalářské práce a doporučuji tuto práci k veřejné obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jak byly určeny relativní koncentrace germaniových oxidů z fitovaných XPS spekter? (str. 10 dole “Koncentrace byly zjištěny pomocí fitování spekter z obrázku 3.7a“).
2. Jaká je běžná tloušťka vrstvy nativních oxidů Ge?