Vzhledem k prodloužení studia měl Miloš Hrabovský na zpracování tématu bakalářské práce téměř 2 roky. V prvním roce a na počátku druhého roku bych jako školitel uvítal mnohem intenzivnější pracovní nasazení v laboratoři, při sledování cílů bakalářské práce a promyšlenější jednání v laboratoři z hlediska bezpečnosti. Ve druhém období student pracovní nasazení zlepšil a zvýšila se rovněž jeho aktivita, což se projevilo v konkrétních výsledcích.

Svým hodnocením oceňuji především zlepšení v průběhu práce.

Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou vrstev grafenu a měřením jejich transportních vlastností. Grafenové vrstvy byly nanášeny exfoliací metodou „Scotch tape“ a kontaktování grafenových šupinek pro účely měření transportních vlastností bylo prováděno pomocí elektronové litografie.
Práce působí z mého pohledu odbytě, obsahuje velké množství pravopisných, stylistických a typografických chyb.
V teoretické části je popisována lokální anodická oxidace, avšak v experimentální části není tato metoda vůbec použita. To stejné platí pro popis měření transportních vlastností metodou van der Pauwa.
V zadání bakalářské práce je zmíněna charakterizace pomocí AFM, Reflektometrie, případně Ramanovy spektroskopie, v práci samotné je uvedena pouze charakterizace pomocí AFM a z předložených výsledků (Obrázek 6.3) ani z diskuze v textu není vůbec jasné, zda-li se jedná opravdu o grafen.
Dále je v zadání zmíněno měření  transportních vlastností na šířce a hloubce izolačních bariér připravených metodou LAO, v práci toto ovšem není vůbec uvedeno ani diskutováno.
Bakalářskou práci hodnotím stupněm dobře. Otázky k obhajobě:

1. Popište charakterizaci grafenu metodami Ramanovy spektroskopie a reflektometrie, uveďte jejich výhody a nevýhody a dále uveďte, jaké výsledky těchto metod byste očekával při měření vzorků použitých ve Vaší bakalářské práci.
2. Popište, jaké jste měl záměry s metodou lokální anodické oxidace a s metodou van der Pauwa a zdůvodněte, proč jste tyto metody nepoužil v experimentální části svojí práce.