Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na studii problematiky AFM a STM. Během bakalářské práce byly zahájeny práce směřující k měření povrchu pomocí STM v UHV podmínkách. Bylo zprovozněno měření STM v atmosférických podmínkách. Byla opětovně zprovozněna aparatura k přípravě STM hrotů. Série získaných hrotů byla studována pomocí metody SEM. Některé hroty byly také modifikovány fokusovaným svazkem iontů.  Tyto hroty byly testovány za atmosférických podmínek při měření STM. Jednalo se o první kroky ve snaze získat možnost analýzy povrchu pomocí STM v UHV podmínkách na Ústavu fyzikálního inženýrství. Získané znalosti budou využity k dalšímu rozvoji metody STM. Práce studenta byla snaživá. Nicméně se nepodařilo provést měření v UHV podmínkách a to jak z důvodu časových, tak i z nefunkčnosti navrženého držáku vzorku. Kladně hodnotím odvahu studenta psát práci v anglickém jazyce. Proto lze konstatovat, že student splnil úkoly zadání, navíc projevoval zájem o danou problematiku.

Student svoji práci napsal v angličtině, což považuji za velmi přínosné. Bohužel mi při studiu jeho práce připadá, že se dostal při jejím řešením do časového skluzu, který se mu nepodařilo dohnat. Z práce je totiž patrno, že student nestihl vše, co bylo obsahem zadání jeho práce – v rešeršní části není zmínka o způsobu a analýze příprav 3D – 0D nanostruktur v podmínkách UHV, je zde pouze zmíněna možnost přípravy tenkých GaN vrstev pomocí metod MBE a LEIS. Chybí mi například krátký přehled litografických technik, užívaných třeba i na ÚFI k přípravě nanostruktur. Další část rešerše, věnovaná úvodu do analytických technik, se soustřeďuje na metodu STM (velmi povrchně i na AFM) a zcela opomíjí ostatní užívané techniky (např. SNOM apod. na ÚFI dostupné). V experimentální části práce měly být dle zadání připraveny 2D až 0D nanostruktury. Autor se však v této převážně věnuje přípravě wolframových hrotů STM metodou leptáním v KOH a srovnáním jejich užitných vlastností s hroty Pt/Ir, které připravil stříháním. Práce navazuje na výsledky, jichž na ÚFI dosáhli jiní studenti, viz např. bakalářská práce J. Jonnera Příprava hrotů pro rastrovací tunelový mikroskop STM - statická a dynamická leptací metoda (FSI 2007/2008), která ovšem není citována v seznamu použité literatury. Třetí bod zadání – provedení analýzy připravených nanostruktur metodou SPM, případně dalšími metodami – je v práci popsán na 33 řádcích a jedné straně s obrázky, které jsou v práci popsány konstatováním, že nevykazují žádné spojitosti.
Vlastní přínos studenta spočíval v rozšíření metody leptání STM hrotů o jeho počítačové řízení a zaznamenávání průběhu program LabView (ve spolupráci s Ing. M. Paverou) a leptání hrotů pomocí metody FIB (ve spolupráci s Ing. T. Šamořilem). Cenným dosaženým výsledkem je i konstatování, že wolframové hroty velmi rychle degradují a stávají se nepoužitelnými pro měření tunelových proudů v laboratorních podmínkách, pravděpodobně vznikem nevodivé oxidové vrstvy. Tento problém odpadá při jejich užití v podmínkách UHV, k tomu ale bohužel nedošlo (nejspíš kvůli objektivním důvodům, v práci ovšem nezmíněných). Cením si i návrhu procedury, která by tuto kontaminaci mohla průběžně odstraňovat elektronovým bombardem v UHV. Student mnohde uváděl výsledky – grafy, obrázky apod., které v textu příliš nekomentoval a jejich uvedení pak působí samoúčelně. Je možné, že k tomuto došlo proto, že je práce psána anglicky a vyjadřovací schopnosti jsou v cizím jazyce přece jen omezenější.
Formální stránka práce je pouze dostatečná, vyskytuje se v ní velké množství překlepů, pravopisných chyb, které mnohdy brání správnému pochopení textu. Odkazy na obrázky se mění během textu od Fig. na figure, některé popisky u obrázků dokonce chybějí (např. obr. 2.5), jinde jsou neúplné, případně zavádějící (obr. 3.1. nezobrazuje Omicron SPM UHV head, jak je v popisku uvedeno). Na straně 14 se nachází izolovaně slovo IMPROVE. Slovosled je mnohdy český (slovenský) pouze jednotlivá slova jsou přeložena do angličtiny. Slovo dependant (zhusta v práci užívané) má jiný význam než dependent (které měl autor nejspíš na mysli). V českém abstraktu se vyskytují tři slovenská slova (skoumání, wolfrámové, rádovo). To vše se dá pochopit, pokud student podřídí svým schopnostem i možnostem plánování experimentální práce a závěrečné redakce bakalářské práce - rozhodně by neuškodilo pečlivější čtení třetí osobou, která by poskytla tolik potřebnou zpětnou vazbu toho, zda je text pochopitelný i čtenáři, který není podrobně s danou tématikou obeznámen. Navrhuji známku D. Otázky k obhajobě:

1. Proč nebyly leptané wolframové hroty užity při UHV STM měření vlastností GaN vrstev, připravených autorem přímo in situ, tedy v UHV komoře (viz zadání bakalářské práce)?
2. Jakou má jednotku teplotní vodivost GaN (viz Tab. 2.1)?
3. Odkud pochází přístroj na chemické leptání hrotů STM na obr. 4.3? Jaká byla úloha autora při konstrukci vibrační verze přístroje a proč nebylo zařízení dále testováno?
4. Co znamenají přímky v grafech na obr. 4.7 a 4.10?
5. Detailně popište obr. 4.23 a 4.24. Co jednotlivé obrázky znamenají, proč byly uvedeny zrovna tyto, o čem mají čtenáře přesvědčit?