Student pracoval samostatně a prokázal schopnost tvůrčího myšlení.

Předložená práce svědčí o tom, že pan Édes zvládl teoreticky poměrně obtížnou část fyziky, kde se setkává klasická elektrodynamika s fyzikou pevných látek, a k této oblasti přispěl několika zajímavými vlastními výsledky, které dokázal vhodně komentovat a interpretovat. Cíle uvedené v zadání práce zcela splnil.
První čtyři kapitoly předkládané práce představují úvod do problematiky (přitom jsou důsledně uváděny prameny, z nichž autor čerpal) a v 5. kapitole jsou uvedeny vlastní výsledky autora. Z uvedených výsledků je zřejmé, že kandidát musel s dobrým porozuměním prostudovat několik recentních článků, ovládnout tři výpočetní programy a provést velké množství časově náročných výpočtů a simulací. Podstatné výsledky jsou pak shrnuty v 5. kapitole práce.
Práce má přiměřený rozsah, je dobře strukturovaná, je napsána s porozuměním, úsporně, čtivě, kultivovaným jazykem s nemnohými pravopisnými a syntaktickými chybami a má dobrou grafickou úroveň. Výklad je povětšině jasný a fyzikálně korektní. Práce bohužel trpí několika formálními nedostatky: i) ve vztazích jsou používány různé fonty, ii) mezi vztahy jsou nekonzistentně vkládána interpunkční znaménka, iii) mnohde nejsou zarovnány konce řádků, iv) popisy některých obrázků jsou zakončeny tečkou, u některých tečka chybí, v) v textu 5. kapitoly chybí odkazy na většinu obrázků, vi) v obsahu chybí odkaz na část „Závěr“ (ten by měl být na samostatné straně, dva horní odstavce na str. 37, které uzavírají 5. kapitolu, by ostatně měly být už na str. 34).
K práci mám tyto konkrétní připomínky, dotazy a náměty k diskusi:
1. Připomínky k obr. 4.2.
(i) Obrázek má dvě části, popis části b však chybí (vysvětlení čtenář nalezne až na následující straně v hlavním textu).
(ii) V obrázku se kvantová účinnost označuje (aniž by čtenář byl upozorněn) symbolem qa, přestože v předchozím odstavci je pro ni zavedeno označení „éta“.
(iii) V jeho popisu není vysvětleno, co značí veličina   .
2. Práci by obohatilo, pokud by v ní byly reprodukovány užité frekvenční závislosti indexu lomu zlata, stříbra, GaN.
3. Připomínky a dotazy k obr. 5.2 a 5.4.
(i) Nejedná se o závislost koeficientů účinnosti na poloměru koule. Popis obou obrázků by měl znít: „Závislost rezonanční vlnové délky na poloměru koule. Rezonanční vlnové délky byly určeny z koeficientů účinnosti a …“ .
(ii) Jak byly určeny závislosti rezonanční vlnové délky pomocí simulací, není zcela jasné. Pro zlato ze závislosti na obr. 5.3?
(iii) Proč se rezonanční vlnové délky určené z koeficientů účinnosti extinkce, absorpce a rozptylu u zlata výrazně liší a u stříbra nikoli? (Pro iontové krystaly rozbor výsledných analytických formulí dává, že všechny tři koeficienty mají extrém pro touž frekvenci.)
4. Lze něco říci o chybách, s nimiž jsou určeny rezonanční vlnové délky.
5.  V obrázcích 5.9 a 5.10 by měla být uvedena škála.
Závěrem lze konstatovat, že práce zcela splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a hodnotím ji známkou výborně. Otázky k obhajobě:

1. a) Připomínka č. 2. Doporučuji zařadit do prezentace.
2. b) Připomínka č. 3.
3. c) Připomínka č. 4.