Cílem studia je zvládnutí vyváženého poměru teoretických i praktických experimentálních dovedností a zkušeností s aplikací obecných postupů na konkrétní řešené situace v oblasti chemie a technologie potravin. Program je orientován jak do oblasti potravinářských výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresívních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin, pro které studenti procházejí v průběhu studia nezbytnými disciplínami. Absolventi DSP najdou uplatnění ve sféře univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně vývojové oblasti privátních společností ne jenom v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, DG SANCO), ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích.

Studium a s ním spojený výzkum v doktorském studijním programu oboru jsou orientovány na získání a rozvíjení teoretických vědomostí a experimentálních dovedností v oblastech potravinářské chemie a inženýrských procesů výroby potravin, aplikované analytické a fyzikální chemie, mikrobiologie, biochemie a molekulární biotechnologie. Studium je koncipováno plně v souladu s rozvojem potravinářských věd a potravinářských technologií, jako i dalších, fundamentálních a aplikovaných oborů. Hlavní pozornost bude zaměřena zejména na oblasti vztahující se k výrobě, zpracování, skladování a kontrole kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Vzhledem k prudkému rozvoji technik molekulární biologie bude odpovídající pozornost věnována i využití této vědní discipliny při rozvoji nových potravinářských technologií. Vědecké poznání bude zaměřeno na kvalitu a bezpečnost potravin, produkci funkčních potravin, rozvoj a vývoj moderních molekulárně biologických diagnostických metod. Na rozvoji vědeckého poznání se budou podílet i další disciplíny chemického a biologického charakteru, které jsou nezbytnou podmínkou komplexního přístupu a chápáni rozvoje potravinářských věd.

doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc.

1. Alergenní vonné látky v potravinách a předmětech běžného užívání

   Problematika alergenů je v současné době velmi aktuální - obecně počet osob alergických na různé podněty je velmi vysoký a stále se zvyšuje. Látek, které mohou vyvolávat negativní účinky (tzv. alergenů, a to prokázaných i potenciálních), existuje celé spektrum, co se týče např. složení, výskytu a mechanismu působení. V poměrně nedávné době bylo prokázáno, že i některé vonné látky, které se přidávají jako aditiva do potravin a do kosmetických přípravků již ve velice nízkých koncentracích mají negativní účinek nejen na senzitivní jedince. Zajímavé je, že poměrně bohatým zdrojem těchto látek jsou zejména přírodní suroviny (rostlinné silice) a vzhledem k neustále narůstajícímu trendu tzv. "návratu k přírodě" je dnes míra expozice těmto látkám poměrně vysoká. Jejich použití právě v kosmetice je v současné době ošetřeno v rámci evropských legislativních norem, kdy je taxativně určeno 26 nejvýznamnějších alergizujících vonných látek a výrobcům je uložena povinnost jejich obsah ve výrobku sledovat. Z těchto důvodů je tedy žádoucí zaměřit se na efektivní kontrolu především potravin a předmětů běžného užívání, jako je kosmetika a prostředky bytové chemie. Cílem této práce bude vývoj a optimalizace analytických metod vhodných pro stanovení nejvýznamnějších, zejména legislativně určených, potenciálně alergenních vonných látek a následně jejich monitoring ve vybraných komoditách.

   Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

2. Analýza nepatogenních klostridií izolovaných ze sýrů

   Školitel: Španová Alena, doc. RNDr., CSc.

3. Bioanalytické metody pro analýzu biologicky významných látek s využitím spojení s hmotnostní spektrometrií.

   V práci se předpokládá návaznost na předchozí zkušenosti a znalosti z oblasti biotechnologií a využití enzymatických reakcí. Budou studovány možnosti přípravy monolitických materiálů pro enzymatické modifikace a následné využití jako průtokové mikroreaktory pro využití v rychlé průtokové analýze biologických vzorků s optickou a hmotnostně spektrometrickou detekcí.

   Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

4. Charakterizácia mikroflóry tradičných slovenských syrov molekulárno-biologickými metódami

   Práca sa bude zaoberať mikroflórou tradičných slovenských syrov (oštiepok, parenica), vyrobených tradičnými resp. modifikovanými postupmi. Vykoná sa klasická mikrobiologická izolácia kmeňov baktérií mliečneho kysnutia a ich identifikácia mikrobiologickými, biochemickými a molekulárno-biologickými postupmi založenými na polymerázovej teťazovej reakcii (RAPD, REP-PCR, ribotypizácia). Použijú sa tiež nekultivačné metódy na identifikáciu dominantných zložiek mikroflóry.

   Školitel: Šimko Peter, prof. Ing., DrSc.

5. Identifikace průmyslově významných probiotických kmenů bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií pomocí molekulárně diagnostických metod

   Práce bude zaměřena na identifikaci a charakterizaci příbuzných průmyslově významných probiotických kmenů bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií. Budou použity metody založené na amplifikaci DNA (např. molekulárně typizační metody) a metody založené na DNA-DNA hybridizaci. Výsledky budou vyhodnoceny vhodnými statistickými metodami.

   Školitel: Rittich Bohuslav, doc. Ing., CSc.

6. Identifikácia DNA rastlinných a živočíšnych druhov v potravinách použitím polymerázovej reťazovej reakcie

   Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

7. Identifikácia DNA rastlinných a živočíšnych druhov v potravinách použitím polymerázovej reťazovej reakcie

   Práca sa bude orientovať na molekulárno-biologické analytické metódy identifikácie vybraných rastlinných a živočíšnych druhov významných z hľadiska falšovania potravín a kontaminácie potravín alergénmi. Práca bude zahŕňať výber markérových sekvencií a vývoj semikvantitatívnych metód na princípe 5'-nukleázovej polymerázovej reťazovej reakcie s priebežnou fluorometriou (real-time PCR so sondami typu TaqMan). Práca sa bude tiež zaoberať štúdiom postupov umožňujúcich kvantifikáciu viacerých zložiek.

   Školitel: Šimko Peter, prof. Ing., DrSc.

8. Matematické modelování a optimalizace mikrobiálních systémů

   Náplní disertační práce bude rozsáhlá problematika modelování biologických systémů s možnosti aplikace ve fermentačním a potravinářském průmyslu. Na základě získaných dat bioinženýrských charakteristik biologického procesu (provozní a/nebo laboratorní data) a jejich znalostní analýzy budou navrženy kinetické modely a provedena jejich identifikace optimalizací jejich parametrů. Optimalizované verze modelů pak budou užity pro simulace biologických procesů fermentačních a potravinářských výrob. Zvláště důležité je prověřování platnosti modelů v provozním měřítků. K uvažovaným aplikacím modelování patří analýza a předvídání průběhů fermentačních procesů (pivovarství, lihovarství, vinařství, výroba fermentovaných nápojů a potravin, např. fermentované mléčné výrobky). Mikroorganismy mohou přispět i ke snížení obsahu řady pro potraviny nežáoucích složek, což potom zvyšuje kvalitu fermentovaných potravin. Matematický popis těchto dějů je pak důležitý pro kvantifikaci a předvídaní těchto dějů. Prověřené modely lze pak využít pro znalostní řízení procesu. Další oblastí aplikace modelů, kterými by se doktorská práce měla zabývat je zpracování dat o kontaminujících mikroorganismech v potravinách, o kinetice jejich působení za různých podmínek, využití těchto dat pro modelování a predikci průběhu jejich činnosti. Další oblastí, kterou se práce může zabývat je modelování žádoucích nebo nežádoucích změn probíhajících v potravinách způsobených enzymy. Cílem je provést selekci modelu popisujícího s dostatečnou přesností experiment s možnými výstupy ve smyslu jeho průmyslového využití při kontrole a řízení biotechnologických procesů. Nezanedbatelný přínos bude práce mít i v oblasti výzkumu chování mikrobiálních a enzymových systémů s možností jejich predikce (v současné době se rychle rozvíjí oblast tzv. prediktivní mikrobiologie) .

   Školitel: Rychtera Mojmír, prof. Ing., CSc.

9. Mechanizmy indukcie konidiácie v hube Trichoderma viride

   Stimulácia konidiácie endogénnymi prchavými látkami v hube Trichoderma Cieľom výskumu bude rozšíriť poznatky v oblasti prenosu signálu vedúceho až k indukcii konidiácie myceliárnych húb. Predovšetkým sa budeme zaoberať štúdiom doteraz nepopísaných faktorov vyvolávajúcich konidiáciu v hube Trichoderma, pričom primárnym predmetom záujmu budú plynné látky, kyslík a svetlo. Predpokladáme riešenie problému recepcie induktorov konidiácie, existenciu receptorov plynných látok a O2 vyvolávajúcich konidiáciu, s preskúmaním prenosu signálu až po indukciu špecifických génov. Získané poznatky sa využijú pri optimalizácii procesu výroby inokúl (konídií) huby Trichoderma pre účely biologickej ochrany potravinársky významných rastlín.

   Školitel: Stratilová Eva, Ing., Ph.D.

10. Pěstování vinné révy za použití různých agrotechnik a studium vlivu vybraných technik na kvalitu půdy , vinné révy a vyráběného vína.

    Disertační práce se věnuje porovnáním různých technik obhospodařování vinohradu a studiu vlivu použitých technik na kvalitu půdy ve vinohradu, na kvalitu pěstované vinné révy a také na kvalitu vína vyráběného z révy pěstované na rozdílně upravených půdách. Během práce bude sledován transport vybraných prvků z půdy do různých částí vinné révy a ve finále do vyráběného vína. Práce se zabývá především prvkovou analýzou, analyzovány však budou i různé organické látky, především ve víně. Pri zpracování výsledku budou použity multivariační statistické metody, které napomůžou pri zjištění významnosti jednotlivých sledovaných parametrů a jejich souvislost. Práce předpokládá základní znalosti analytických technik jako AAS, ICP-MS a HPLC, základní znalosti extrakčních technik používaných k speciační/frakcionační analýze, základní znalosti vzorkovacích technik, znalosti úpravy vzorku před analýzou a zakladni znalosti statistickych metod.

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

11. Posouzení nutričních faktorů u dosud méně využívaných druhů drobného ovoce

    Rostliny našeho mírného klimatického pásma poskytují množství bioaktivních látek prospěšných lidskému zdraví. V současné době jsou v centru zájmu hlavně látky s charakterem antioxidantů a vitaminy. Mnohé z rostlin, respektive jejich plodů, nejsou zatím v dostatečné míře využívány a konzumovány. Důvodem je jednak nevědomost o existenci pozitivních látek v plodinách, které rostou v našem okolí. Dalším důvodem může být i chybějící moderní technologie zpracování plodů uvažovaných rostlin. K využití bioaktivních pozitivních látek obsažených v některých druzích méně frekventovaného drobného ovoce chce přispět proponovaná doktorská práce. Náplní práce bude stanovení zdravotně významných látek (vybrané vitaminy a antioxidanty - flavonoidy, anthokyany apod.) v některých méně frekventovaných druzích drobného ovoce. Bude k tomu využito několika analytických metod (HPLC, EPR, příp. CZE). Budou zkoumány obsahové látky např. v bezu černém, dřínu, kdoulích, aktinidiích, meruzalkách, zimolezu aj., případně v jejich nově vyšlechtěných kultivarech. Rostlinný materiál bude zajišťovat jednak Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zastoupená prof. Ing. Vojtěchem Řezníčkem, CSc., a jednak Výzkumný ústav šlechtitelský a ovocnářský v Holovousích zastoupený Ing. Františkem Papršteinem, CSc. S oběma šlechtitelskými institucemi existuje úzká spolupráce a na jejich výzkumné projekty proponovaná práce bude navazovat. Podle množství obsahových látek bude posouzena vhodnost vyšlechtěných odrůd pro pěstební využití. Bude případně navrženo zpracování některých plodů do produktů podporujících lidské zdraví.

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

12. Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků

    Mnoho prací z poslední doby dokládá, že konzumace potravin s obsahem soji bohaté na sojové fytoestrogeny má vliv na zdraví člověka. Řada pozitivních účinků sojových fytoestrogenů byla pozorována především u člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko rakoviny prsu (Adlercreutz et al., 1995, Lu et al., 2001), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů (Adlercreutz and Mazur, 1997). Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sojových fytoestrogenů na zdravotní stav u žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních nemocí (Lichtenstein 1998, Vanharanta et al., 1999), rakoviny (Wu et al., 1998), atherosklerozy (Horiuchi et al., 2000) nebo osteoporozy (Picherit et al., 2000). Nicméně vzhledem k jejich estrogenním vlastnostem (založeno na pokusech se zvířaty), jejich konzumace kojenci a malými dětmi by mohla být nežádoucí. Různé zdroje krmiva, které laktující dojnice konzumují, obsahují isoflavonoidy a existuje několik údajů týkajících se jejich obsahu v mléce (Jensen, 2002). Během celého pokusu bude sledována mléčná užitkovost a příjem krmiva, případné zbytky budou evidovány. V každé periodě budou odebrány vzorky krmiva a případných zbytků. Ve vzorcích bude stanoven obsah základních živin (S, NL, tuk, popel, CF, NDF, ADF) a obsah fytoestrogenů (daidzeinu a genisteinu).

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

13. Stanovení vybraných aktivních látek v cereáliích

    Cereální produkty mají široké využití v řadě potravinářských a biotechnologických aplikací - jsou součástí potravy a potenciálním zdrojem energie pro vyšší organismy i pro mikroorganismy a mohou vykazovat i řadu významných biologických účinků. Hlavními složkami cereálií jsou komplexní sacharidy, proteiny, fenolické látky, vitaminy a provitaminy. Cílem práce je analýza vybraných skupin aktivních látek, zejména sacharidů a fenolických 1átek a jejich komplexů v cereáliích a cereálních produktech s různými přídavnými látkami. Dále budou studovány antioxidační a antimutagenní účinky cereálních produktů. Součástí práce bude i studium hydrolýzy komplexních polysacharidů pomocí a možnosti využití rostlinných odpadů pro biotechnologické účely.

    Školitel: Márová Ivana, prof. RNDr., CSc.

14. Stanovení vybraných látek fenolické povahy v "českém pivu" a surovinách

    Fenolické látky tvoří významnou charakteristickou skupinu obsahových látek piva, významně přispívají zejména k senzorickým vlastnostem a také k pozitivním zdravotním účinkům. Polyfenolické látky v pivu mohou pocházet zejména z chmele a z ječmene. Produkce fenolických látek v rostlinách je geneticky podmíněna a tedy je charakteristická pro danou odrůdu, případně pro lokalitu. Poněvadž pro výrobu českého piva se mohou používat výhradně v Čechách pěstované speciální odrůdy ječmene i chmele, je obsah, sestava a vzájemný poměr fenolických látek (tzv. "relative quantitative fingerprint", RQF) významnou individuální charakteristikou odrůdy nezávislou na roku, původu a dokonce ani typu biologického materiálu. Cíle práce bude analýza, identifikace a kvantifikace vybraných fenolických látek v pivech českého i odlišného typu, dále v surovinách (ječmen, slad, sladina) a rovněž ve speciálně uvařených pivech z konkrétní odrůdy či směsi odrůd ječmene určené výhradně pro analytické a degustační účely. Získané výsledky budou podrobeny multivariační analýze a bude vyhodnocen poměr a typický obsah v českých pivech. Cílem práce bude návrh parametrů fenolické povahy zařaditelných do komplexu ke stanovení autenticity "českého piva".

    Školitel: Márová Ivana, prof. RNDr., CSc.

15. Studium enzymatických a neenzymatických modifikací proteinů izolovaných z ječmene (Hordeum Vulgare)

    Disertační práce bude zaměřena na studium enzymatických a neenzymatických modifikací proteinů izolovaných z ječmene (Hordeum Vulgare) prostřednictvím kombinace separačních technik a MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Práce bude zahrnovat optimalizace vybraných analytických přístupů, separaci a MALDI-TOF MS a MS/MS charakterizaci ječných proteinů a jejich modifikací, které sehrávají důležitou roli během procesu sladování. Databázové vyhledávání pak umožní identifikaci vybraných sladovnicky významných proteinů, což je důležité pro potravinářský průmysl potravinářský či zemědělský průmysl.

    Školitel: Bobáľová Janette, Ing., CSc.

16. Studium probiotických bakteriích mléčného kvašení a bifidobakterií produkujících antimikrobiální látky

    Pozornost bude zaměřena na probiotické kmeny bakterií, které produkují antimikrobiální látky (zejména bakteriociny). Geny kódující produkci bakteriocinů budou identifikovány pomocí metod založených na amplifikaci DNA a metod DNA-DNA hybridizace. Bude rovněž studována exprese genů kódujících bakteriociny v mléčných výrobcích.

    Školitel: Španová Alena, doc. RNDr., CSc.

17. Studium příjmu vybraných prvků formou potravin a potravinových doplňků obyvateli České Republiky

    Práce se zabývá prvkovou analýzou pečlivě vybraných druhů potravin konzumovaných obyvateli České Republiky pomocí spektrometrických metod. Práce předpokládá základní znalosti technik AAS, ICP-OES a ICP-MS, základy před-úpravy a úpravy vzorků a také základy statistického zpracování dat. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části bude proveden průzkum konzumovaných potravin obyvateli různého věku. V druhé části práce budou všechny potraviny vybrané průzkumem jako nejvíce konzumované analyzovány. V závěru práce budou všechna získaná data statisticky zpracovaná a bude vypracovaná studie mapující potravinový příjem různých věkových kategorii. Z provedených analýz nejvíce konzumovaných potravin bude možno udělat závěry o kvalitě stravováni obyvatelů.

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

18. Štúdium podmienok vzniku a eliminácie kontaminantov vznikajúcich počas tepelných procesov výroby potravín

    Práca sa bude venovať eliminácii akrylamidu, ktorý sa tvorí v priebehu tepelného procesov výroby potravín z prekurzorov. Jedná sa o kontaminanty vznikajúce reakciami katalyzovanými teplom z prekurzorov, ktoré sú prirodzene prítomné v surovinách a nie sú v žiadnej forme pridávané do potravín. Modernými analytickými technikami (GC/MS/MS a LC/MS/MS) bude študovaný mechanizmus jeho vzniku vo vybraných potravinových matriciach a možnosti jeho eliminácie s cieľom zvýšenia bezpečnosti potravín a ochrany spotrebiteľa.

    Školitel: Šimko Peter, prof. Ing., DrSc.

19. Tvorba a modifikácia bunkových stien rastlín

    a/ Transglykozylázy katalyzujúce heterotransglykozylačné reakcie v rastlinných bunkových stenách - identifikácia, purifikácia a charakterizácia Transglykozylázy sú enzýmy, ktoré katalyzujú štiepenie polysacharidov rastlinnej bunkovej steny a prenos týchto štepov na inú molekulu polysacharidu. Zatiaľ sú známe len xyloglukán endotransglykozyláza, ktorá operuje na xyloglukáne a enzým, ktorý využíva ako substrát manány. Objavenie týchto enzýmov bolo podmienené vývojom metód na prípravu vhodných značených oligosacharidov, ktoré slúžia ako detegovateľné akceptory pre štepy polymérnych donorov. Ďaľší rozvoj týchto metód umožnil prípravu celého spektra fluorescenčne značených oligosacharidov, ktoré umožňujú identifikovať prítomnosť úplne nových typov transglykozyláz v bielkovinových extraktoch rastlinných bunkových stien. Náplňou tejto dizertačnej práce bude identifikácia, purifikácia a charakterizácia týchto enzýmov s dôrazom na transglykozylázy, ktoré sú schopné katalyzovať transfer medzi rôzymi typmi polysacharidov. b/ Vzťah štruktúry a funkcie rastlinných exopolygalakturonáz Exopolygalakturonázy sú enzýmy, ktoré katalyzujú odštepovanie kyseliny D-galaktopyranurónovej z neredukujúceho konca lineárnej časti pektínu v rastlinných bunkových stenách. Napriek tomu, že sa vyskytujú vo všetkých rastlinách a vo všetkých ich častiach, ich funkcia zostáva zatiaľ neznáma. V koreňoch petržlenu sa zistila prítomnosť troch foriem enzýmu, ktoré sa odlišovali preferenciou k substrátom s rôznym stupňom polymerizácie. Enzýmy boli čiastočne purifikované a charakterizované, pričom pre exopolygalakturonázu s preferenciou pre polymér sa stanovili čiastkové sekvencie pomocou hmotnostnej spektrometrie. Úlohou tejto dizertačnej práce bude stanovenie čiatkových primárnych štruktúr enzýmov preferujúcich oligogalakturonidy, stanovenie uplných sekvencií metódami molekulárnej biológie a modelovanie terciálnych štruktúr týchto enzýmov s cieľom zistiť dôvody ich rozdielnych afinít k substrátom s rôznym stupňom polymerizácie. c/ Mnohotné formy xyloglukán endotransglykozylázy zo semien kapucínky Enzým xyloglukán endotransglykozyláza katalyzuje štiepenie xyloglukánu a prenos štepu s novovzniknutým redukujúcim koncom na inú molekulu xyloglukánu. Pôsobenie tohto enzýmu umožňuje rozpínanie rastlinnej bunkovej steny prestavbou xyloglukánu spajajúceho jednotlivé vlákna celulózy. V klíčiacich semenách kapucínky sa nachádza minimálne päť foriem xyloglukán endotransglykozylázy. Majoritná forma bola purifikovaná, charakterizovaná a stanovili sa čiastkové sekvencie jej primárnej štruktúry pomocou hmotnostnej spektrometrie. Úlohou dizertačnej práce bude skompletizovanie primárnej štruktúry majoritnej formy metódami molekulárnej biológie, modelovanie jej terciálnej štruktúry a charakterizácia minoritných foriem tohto enzýmu.

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.

20. Využití kapilárních elektromigračních metod při analýze kyseliny mléčné a dalších produktů fermentace

    Kyselina mléčná vzniká mléčným kvašením cukrů za nepřítomnosti vzduchu, např. v mléčných výrobcích. Kromě využití v potravinářství je kyselina mléčná výchozí surovinou při syntéze umělých hmot. Polymer kyseliny mléčné (polylactic acid - PLA) nalézá uplatnění při výrobě obalových materiálů pro potraviny nebo výrobků s krátkou dobou životnosti. Rychlost rozkladu PLA lze regulovat pomocí poměru L a D isomerů mléčné kyseliny přítomných v polymeru. V závislosti na použitém mikroorganismu a typu fermentace vznikají L a D isomery kyseliny mléčné nebo jejich směs. Cílem práce bude sledování tvorby enantiomerů kyseliny mléčné u kmenů druhu Lactobacilllus ze Sbírky mlékárenských mikroorganismů Laktoflora (MILCOM Praha). K analýze produktů fermentace budou použity chirální kapilární elektromigrační metody. U vybraných kmenů bude sledován vliv podmínek fermentace na tvorbu kyseliny mléčné. Elektromigrační metody budou použity při analýze i dalších produktů fermentace. Část práce bude vykonávána na pracovišti MILCOM a.s., pracoviště Tábor.

    Školitel: Rittich Bohuslav, doc. Ing., CSc.

21. Využití reversibilní imobilizace DNA na pevných nosičích při identifikaci mikroorganismů v potravinách .

    Budou vyvíjeny a ověřovány postupy pro izolaci cílových molekul bakteriální DNA. Hlavní pozornost bude zaměřena na identifikaci bakterií mléčného kvašení v mléčných výrobcích. K tomuto účelu budou použity nově syntetizované částice (včetně magnetických) s imobilizovanými selektivními ligandy (DNA sondy, protilátky apod.). Pro identifikaci mikroorganismů budou použity nejnovější molekulárně biologické metody.

    Školitel: Rittich Bohuslav, doc. Ing., CSc.

22. Vztahy mezi mikroorganismy během procesu výroby vína, příspěvek kvasinek a kvasinkovitých mikroorganismů

    Kvasinky jsou mikroorganismy, které hrají dominantní roli během výroby vína. Na tomto procesu se nepodílejí sami, ale je to výsledek vzájemného působení hub, kvasinek a bakterií a to jak na hroznech ve vinici tak i na hroznový mošt. A jsou to právě mikroorganismy, jenž určují chemickou a tedy i senzorickou kvalitu vína. Pro kvalitu finálního produktu je důležité sledovat, jakým způsobem přispívají jednotlivé mikroorganismy do celého procesu. Poznání těchto vztahů lze využít ke zkvalitnění produkce vína. Úkolem této disertační práce bude taxonomické mapování jednotlivých druhů kvasinek a kvasinkovitých mikroorganismů, tak jak postupně přispívají k fermentačnímu procesu a sledovat vztahy mezi nimi a ostatními mikroorganismy, které se na procesu podílejí. Práce bude zaměřena na sledování změn kvality produkce vína ve vztahu ke konvenčnímu a ekologickému způsobu vinohradnictví, kde účelem je zisk kvalitnějších a bezpečnějších produktů. Pro tento účel budou využívány moderní postupy molekulární biologie.

    Školitel: Omelková Jiřina, doc. Ing., CSc.