Inovace se nevyhýbají ani stavebnictví, odborníci z brněnské techniky proto založili laboratoř stavebního 3D tisku 3DCP Lab. Letos poprvé se do ní fyzicky mohli podívat studenti, kteří mají jako jedni z prvních v republice možnost se seznámit s robotickým 3D tiskem stavebních materiálů v architektonickém měřítku. Cílem je podpořit mezioborovou spolupráci, v laboratoři se proto vyučuje volitelný předmět Aditivní technologie pro stavebnictví, který si můžou zapsat studenti z celého VUT. Zájem je především mezi studenty architektury, soudního a stavebního inženýrství. Kromě samotného 3D tisku se kurz zaměřuje i na související témata jako bio-inspirativní a generativní design, optimalizace topologie či funkční materiály pro 3D tisk.

V rámci tisku se v laboratoři experimentuje s betonem, maltami, ale také s přírodními recepturami využívajícími jíl. Snahou výzkumníků je mimo jiné postupně nahradit plnivo (kamenivo) stavebním recyklátem a omezit využívání portlandského cementu, který se nejčastěji používá při výrobě betonu a malty.

Studenti a vědci mají k dispozici nejen rámovou tiskárnu s objemem 25m3, ale také šestiosé robotické rameno s dosahem 6 metrů. Zároveň si můžou ve výuce zkoušet i známější 3D tiskárny na termoplasty nebo polymery, které jim pomáhají s výrobou zmenšených modelů, forem nebo funkčních kompozitních prototypů, které můžou být pevnější a přitom výrazně lehčí než hliník.

Laboratoř stavebního 3D tisku vznikla v roce 2019 ve výzkumném centru AdMas spoluprací Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky Fakulty stavební a Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství. „3DCP se věnuje kromě výuky také aplikovanému a základnímu výzkumu, kdy například řeší využitelnost stavebního 3D tisku u pozemních komunikací nebo potřebu simulační podpory pro aditivní technologie, jako je modelování ukládání a roztékání betonu během 3D tisku v reálném čase. Pro zajištění stability během tisku je totiž potřeba integrovat parametry tištěné geometrie, tiskárny a materiálu, což představuje příliš velké množství parametrů pro experimentování ve stylu pokus-omyl,“ přibližuje výzkumnou stránku laboratoře její vedoucí a zakladatel Jan Podroužek z FAST VUT.