Antimikrobiální rezistence v půdě a případně dalších částech životního prostředí

zpráva odborná

čeština

Antibiotika jsou významným pomocníkem při léčbě bakteriálních infekcí lidí i zvířat. I při jejich racionálním využívání, má však aplikace antibiotik negativní aspekty, např. jejich kontinuální uvolňování do životního prostředí, prostřednictvím zavlažování odpadní vodou, aplikace biosolidů nebo aplikace statkových hnojiv. Přítomnost antibiotik v půdě (a obecně životním prostředí) může představovat vhodné prostředí pro vznik antimikrobiální rezistence, ale také může mít nepříznivý vliv na půdní organismy (následně i kvalitu půdy), nebo může docházet k příjmu těchto látek rostlinami a pěstovanými plodinami a následně vstupu do potravního řetězce. Kontaminace životního prostředí léčivy, představuje, jak environmentální, tak i zdravotní rizika pro lidskou populaci i zvířata z hlediska antibiotické rezistence, ale i potenciálního dlouhodobého příjmu stopových koncentrací v kontaminovaných plodinách, které mohou být součástí lidské stravy či krmiv pro zvířata. Primární náplní řešeného projektu byly mikrobiologické rozbory, konkrétně stanovení přítomností genů rezistence na fluorochinolony v různých částech drůbeží farmy (stěry větráků, krmítek a pítek), ale následně i v orgánech kuřat a následně také v samotné podestýlce, která je v rámci cirkulární ekonomiky Evropské unie aplikována do zemědělské půdy. Z tohoto důvodu byla v rámci řešení projektu testována účinnost fermentace na odstranění genů rezistence, rezistentních mikroorganismů, ale také reziduí fluorochinolonů v podestýlce, proto byly provedeny mikrobiologické rozbory podestýlky i v průběhu samotné fermentace. Takto zpracovaná podestýlka byla následně aplikována do zemědělské půdy, jejíž vzorky byly také podrobeny mikrobiologickým rozborům. Za účelem komprehenzivního posouzení byly tyto mikrobiologické rozbory doplněny také stanovením reziduí enrofloxacinu a jeho primárního metabolitu ciprofloxacinu ve vzorcích podestýlky v průběhu fermentace a následně byla také prozkoumána perzistence těchto látek v půdním prostředí. V rámci řešeného projektu byl získán ucelený pohled nejen na osud těchto látek v životním prostředí po aplikaci statkových hnojiv, ale byl charakterizován celý proces od medikace brojlerů kuřat, přes aplikaci podestýlky až po samotný osud v terestriálním prostředí. Pro dokreslení celkové situace a zátěže životního prostředí jsou podána i trendová a aktuální data o spotřebách antimikrobik u drůbeže, a celkově ve veterinární i humánní medicíně v rámci ČR a Evropy. Je rovněž zahrnuta možná korelace rezistencí u indikátorových E.coli izolovaných z drůbeže.

fluorochionolony, kuřecí podestýlka, životní prostředí, PCR, QuEChERS, kapalinová chromatografie, hmotnostní spektrometrie

KARPÍŠKOVÁ, R.; KOLÁČKOVÁ, I.; POKLUDOVÁ, L.; MRAVCOVÁ, L.; FUČÍK, J.; AMRICHOVÁ, A.; POLÁKOVÁ, Š.

30. 11. 2023

1

67

67

https://akcr.cz/data_ak/23/p/Antimikrobialni-rezistence-zprava-za-rok-2023.pdf