Kritéria kvality výuky společenskovědních předmětů ve vazbě na přínos pro studenty

Kritéria kvality výuky společenskovědních předmětů ve vazbě na přínos pro studenty

abstrakt

cs

Význam výuky společenskovědních předmětů na technické univerzitě je spatřován především ve všestranné kultivaci studentů. Jde o všeobecný rozvoj studentů deklarovaný v profilu absolventa tak, aby byl co nejlépe připraven na vstup do profesní praxe. Příspěvek nejprve stručně nahlíží na poslání a roli společenskovědních předmětů na technické univerzitě. Poté se zaměřuje na hodnocení kvality výuky, resp. posouzení celkového přínosu, který výuka pro studenty má. Jedná se o zpětnovazební retrospektivní pohled na realizaci výuky, posouzení shody mezi formálním, plánovaným, realizovaným a osvojeným kurikulem. Cílem příspěvku je navrhnout a posoudit kritéria, která kvalitu výuky nejvíce ovlivňují. Z toho vyplývají dílčí výzkumné otázky, a to: Jaký význam přisuzují studenti jednotlivým kritériím kvality výuky? Jaká kritéria kvality výuky nejvíce ovlivňují přínos, resp. zda je vůbec možné stanovit nějaké pořadí těch nejvýznamnějších kritérií ve vazbě na přínos? Existuje nějaká relevantní korelace mezi kritérii a přínosem? Stanovení priority kritérií, příp. zhodnocení těch kritérií, která ovlivňují přínos v pozitivním či negativním smyslu nebo ovlivňují přínos jen málo, je cenným a zajímavým pohledem do edukační reality. Uvědomění si významu kritérií kvality výuky ve vnímání studentů může pomoci pedagogovi lépe metodicky pojímat výuku tak, aby byla pro studenty přitažlivá, zajímavá a v konečném důsledku také efektivní. Obtížnost zpracování spočívá především ve výběru těch klíčových kritérií, která jsou určující pro kvalitu výuky, resp. redukce původního většího počtu kritérií na ta nejdůležitější z nich. Pro potřeby analýzy byl vybrán společenskovědní předmět na technické univerzitě v letech 2018–2019. Studenti se formou dotazníku na škále sémantického diferenciálu zpětnovazebně vyjadřovali k jednotlivým kritériím kvality výuky. Návrh kritérií a relevantní redukce původního počtu asi 25 kritérií na 8–10 nejvýznamnějších si vyžádala hodně pracnosti. Za tímto účelem jsou v příspěvku představeny a porovnány výsledky dvou statistických metod: metoda hlavních komponent a kroková metoda dopředná. Následně jsou kritéria použita pro posouzení jejich významnosti nejprve samostatně a poté ve vazbě na přínos t-testem skrze p-hodnotu v relaci kritérium–přínos a Cohenovýmkoeficientem věcného účinku. Na základě toho bylo možné zjistit, jaký význam studenti jednotlivým kritériím přisuzují a jak se to projevuje v celkovém hodnocení přínosu předmětu. Očekávané výsledky korespondují s užitím statistických metod k vyhodnocení výsledků. Je třeba stanovit významnost jednotlivých kritérií zvlášť a poté zhodnotit vazbu na přínos výuky. Cenné jsou rovněž korelace jednotlivých kritérií s přínosem. Zpřehlednění výsledků vede k redukci kritérií. Nelze se spoléhat pouze na intuitivní výběr, ale skrze zvolené statistické metody dospět k přesnějšímu stanovení korelace s přínosem. Přestože obě použité statistické metody poskytují poněkud rozdílné výsledky, obecně se ukazuje, že kritéria výuky jako je: potřebná pro osobní rozvoj, potřebná pro budoucí práci, moderní, tvořivá, intelektuálně stimulující aj., hrají ve vnímání přínosu pro studenty významnou roli. Naopak kritéria jako kritéria jako komunikativnost, aktivnost, příjemnost, vliv vyučujícího, podpora nadšení, učební zátěž aj., jsou pro studenty méně důležitá. Získané výsledky potvrzují složitost problematiky výběru nejvýznamnějších kritérií. Toto retrospektivní poznání je užitečné pro sebereflexi učitelského pojetí výuky a pro zvýšení kvality, efektivity a modernizace.

Význam výuky společenskovědních předmětů na technické univerzitě je spatřován především ve všestranné kultivaci studentů. Jde o všeobecný rozvoj studentů deklarovaný v profilu absolventa tak, aby byl co nejlépe připraven na vstup do profesní praxe. Příspěvek nejprve stručně nahlíží na poslání a roli společenskovědních předmětů na technické univerzitě. Poté se zaměřuje na hodnocení kvality výuky, resp. posouzení celkového přínosu, který výuka pro studenty má. Jedná se o zpětnovazební retrospektivní pohled na realizaci výuky, posouzení shody mezi formálním, plánovaným, realizovaným a osvojeným kurikulem. Cílem příspěvku je navrhnout a posoudit kritéria, která kvalitu výuky nejvíce ovlivňují. Z toho vyplývají dílčí výzkumné otázky, a to: Jaký význam přisuzují studenti jednotlivým kritériím kvality výuky? Jaká kritéria kvality výuky nejvíce ovlivňují přínos, resp. zda je vůbec možné stanovit nějaké pořadí těch nejvýznamnějších kritérií ve vazbě na přínos? Existuje nějaká relevantní korelace mezi kritérii a přínosem? Stanovení priority kritérií, příp. zhodnocení těch kritérií, která ovlivňují přínos v pozitivním či negativním smyslu nebo ovlivňují přínos jen málo, je cenným a zajímavým pohledem do edukační reality. Uvědomění si významu kritérií kvality výuky ve vnímání studentů může pomoci pedagogovi lépe metodicky pojímat výuku tak, aby byla pro studenty přitažlivá, zajímavá a v konečném důsledku také efektivní. Obtížnost zpracování spočívá především ve výběru těch klíčových kritérií, která jsou určující pro kvalitu výuky, resp. redukce původního většího počtu kritérií na ta nejdůležitější z nich. Pro potřeby analýzy byl vybrán společenskovědní předmět na technické univerzitě v letech 2018–2019. Studenti se formou dotazníku na škále sémantického diferenciálu zpětnovazebně vyjadřovali k jednotlivým kritériím kvality výuky. Návrh kritérií a relevantní redukce původního počtu asi 25 kritérií na 8–10 nejvýznamnějších si vyžádala hodně pracnosti. Za tímto účelem jsou v příspěvku představeny a porovnány výsledky dvou statistických metod: metoda hlavních komponent a kroková metoda dopředná. Následně jsou kritéria použita pro posouzení jejich významnosti nejprve samostatně a poté ve vazbě na přínos t-testem skrze p-hodnotu v relaci kritérium–přínos a Cohenovýmkoeficientem věcného účinku. Na základě toho bylo možné zjistit, jaký význam studenti jednotlivým kritériím přisuzují a jak se to projevuje v celkovém hodnocení přínosu předmětu. Očekávané výsledky korespondují s užitím statistických metod k vyhodnocení výsledků. Je třeba stanovit významnost jednotlivých kritérií zvlášť a poté zhodnotit vazbu na přínos výuky. Cenné jsou rovněž korelace jednotlivých kritérií s přínosem. Zpřehlednění výsledků vede k redukci kritérií. Nelze se spoléhat pouze na intuitivní výběr, ale skrze zvolené statistické metody dospět k přesnějšímu stanovení korelace s přínosem. Přestože obě použité statistické metody poskytují poněkud rozdílné výsledky, obecně se ukazuje, že kritéria výuky jako je: potřebná pro osobní rozvoj, potřebná pro budoucí práci, moderní, tvořivá, intelektuálně stimulující aj., hrají ve vnímání přínosu pro studenty významnou roli. Naopak kritéria jako kritéria jako komunikativnost, aktivnost, příjemnost, vliv vyučujícího, podpora nadšení, učební zátěž aj., jsou pro studenty méně důležitá. Získané výsledky potvrzují složitost problematiky výběru nejvýznamnějších kritérií. Toto retrospektivní poznání je užitečné pro sebereflexi učitelského pojetí výuky a pro zvýšení kvality, efektivity a modernizace.

Společenskovědní předměty, přínos, hodnocení, kritéria kvality výuky, statistická analýza

09.09.2020

MENDELU

Brno

978-80-7509-725-5

Sborník abstraktů ICOLLE 2020

1

86

89

4