Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na optimalizaci sublimačního zdroje  atomů uhlíku. V rámci bakalářské práce byla provedena rešeršní studie růstu grafénových vrstev metodou MBE. Byla provedena charakterizace zdroje atomů uhlíku.  Byly provedeny experimenty za účelem růstu grafenových vrstev na substráty Cu, Ge v UHV podmínkách. Tyto vrstvy byly analyzovány užitím ramanovy spektroskopie. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání, projevoval nadměrný zájem o danou problematiku a při práci si počínal snaživě.

Bakalářská práce se zbývá možnostmi přípravy grafenu pomocí molekulární svazkové epitaxe a chemické depozice z plynné fáze. V práci jsou rovněž popsány způsoby detekce atomárních svazků, které byly využity při testování dříve vyvinutých efuzních cel. Pomocí těchto cel bylo provedeno několik úspěšných depozicí grafenu na dva různé substráty. Kvalita vytvořeného grafenu byla testována pomocí Ramanova mikroskopu.
Bakalářská práce obsahuje řadu experimentálních dat, které jsou přehledně uspořádána a jednotlivé experimenty jsou podrobně diskutovány. Práce obsahuje některé věcné chyby a neúplnosti. Ty nejzásadnější jsou formulovány v otázkách na autora. I přes tyto drobné výhrady je práce jako celek zdařilá a srozumitelná. Doporučuji ji proto k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Na straně 22 je uvedeno, že na základě vyhodnocení provedeného měření teploty grafitového vlákna, není možné vlákno ohřát nad teplotu 2034 °C. Přitom tato hodnota teploty je uvažována pro nekonečný proud tekoucí vláknem. Současně se dále tvrdí, že je možné teplotu vlákna zvýšit snížením jeho průměru. Vysvětlete, prosím na základě jakých úvah, jste dospěl k těmto závěrům.
2. Na straně 15 uvádíte, že všechny hmotnostní analyzátory fungují na stejném principu, jaký princip máte konkrétně na mysli a jak je uplatněn v „elektrickém“ hmotnostním analyzátoru, který uvádíte mezi příklady hmotnostních analyzátorů?