V bakalářské práci se student zabýval realizací iontového zdroje vhodného pro depozici, případně analýzu tenkých vrstev. Při práci student využil již existující výbojovou komoru iontového zdroje původem z komerčního zdroje Colutron a některé díly, které byly pro tyto účely již dříve navrženy. Student dokončil návrh chybějících dílů (stínící trubičky, fokusační elektrody, keramické izolátory, svorky pro přívod napětí a proudu a další) a po zapájení tělesa chladiče do nosné příruby ve firmě Delong Instruments mohl být zdroj zkompletován a testován. Problémem se však ukázala skutečnost, že výbojová komora, kterou jsme získali darem,  byla již používaná a byla v poměrně špatném technickém stavu. To způsobilo opakované problémy s kontakty anody a katody a také se žhavícím vláknem, které je speciálního, poměrně složitého tvaru a pokusy o jeho náhradu navíjením vlastního vlákna nebyly vždy úspěšné.
Student si při práci počínal velmi svědomitě, studoval množství literatury ve snaze pochopit problematiku iontových zdrojů a souvisejících záležitostí. Samostatně provedl technické návrhy zbylých komponent, zdroj sestavil a testoval. Při závěrečných experimentech a následném zpracování výsledků byl zcela samostatný a snažil se o vlastní řešení různých technických problémů, které se objevily.
Chtěl bych také poznamenat, že se student začal aktivně zajímat o dění v laboratoři již na konci prvního ročníku studia, a mimo rámec bakalářské práce se podílel na konstrukčních úpravách a výrobě paletek na vzorky do UHV aparatury, které jsou v současnosti používány všemi pracovníky laboratoře. Bakalářskou práci začal již ve druhém ročníku a získal pro ni finanční podporu v rámci IMPI projektu. Je proto velká škoda, že z důvodu dlouhých čekání na opravy zdroje zbylo na provedení závěrečných experimentů velmi málo času a experimenty nebyly dokončeny podle všech našich představ. Přes tyto problémy se podařilo splnit všechny body zadání a iontový zdroj připravit k aplikacím.
Při závěrečné revizi práce jsem nalezl malé množství chyb, které ovšem nebyly faktického rázu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Bakalářská práce se zabývá optimalizací iontového zdroje typu Colutron. V druhé kapitole je popsána základní problematika ionizace atomů a molekul. Autor se zabývá základními procesy odehrávající se během ionizace. Kapitola je přehledně členěná a velmi dobře čtivá. Nicméně obrázky mají popisky v anglickém jazyce, zřejmě jak byly kopírovány z literatury.   Některé obrázky jsou formálně chybně odkazovány.  Ve vzorci (2.8) je podivná hodnota 12345.
Třetí kapitola je čtivě napsána a je věnována iontovému plazmovému zdroje je zde popsána funkce zdroje. Nicméně i zde jsou obrázky neodkazovány (obrázek 3.3, 3.5, 3.6, 3.7).
Čtvrtá kapitola se věnuje iontovým svazkům zejména z pohledu optických vad. Dle mého názoru by autor měl zvážit vhodnost této kapitoly vzhledem k rozsahu celé práce. Nicméně kapitola je čtiva a přehledně napsána.
Pátá kapitola je věnována konstrukci komerčně vyráběného zdroje typu Colutron. Zde bych zmínil podkapitolu 5.2.4, kde není žádný text.
Po rozsáhlém úvodu se v šesté kapitole autor zabývá praktickou prácí prováděnou na iontovém zdroji colutron vyvíjeného na ÚFI. Jsou zde přehledně popsány úpravy a optimalizace jednotlivých částí zdroje. Je patrně, že autor věnoval velké úsilí k optimalizaci iontového zdroje, což hodnotím značně pozitivně. Obrázky by bylo vhodné opatřit měřítky.
V poslední sedmé kapitole se autor věnuje samotnému testování iontového zdroje. Opět je evidentní, že autor odvedl hodně experimentální práce. Bohužel kapitola je hodně nepřehledná a to zejména z důvodů neodkazování se v textu na naměřené závislosti. Některé graf se opakuji (obrázek 7.7, 7.13). Bohužel čtenář si velmi těžce muže dělat nějakou představu o závěrech. Zde bych uvítal schéma testovací aparatury s označením hlavních rozměrů. 
I přes drobné formální nesrovnalosti a chaos v prezentaci závěrečných měření, hodnotím práci za velmi zdařilou. Student musel řešit množství zajímavých problémů spojených se samotnou konstrukcí a optimalizací iontového zdroje. Praktická část práce je optimálního rozsahu. Pozitivně hodnotím výsledný přínos celé práce pro budoucí experimenty na ÚFI. Student splnil všechny úkoly zadání. Vzhledem k rozsahu práce v oblasti formální prezentace by jsem si dovolil navrhnout držet se pravidla méně znamená více. Z těchto důvodů doporučuji bakalářskou práci k obhajobě, a pokud student odpoví na doplňující dotazy, navrhuji hodnocení stupněm B. Otázky k obhajobě:

1. Jakou dohadujete disperzi energií iontů ze zdroje. Jakým způsobem ji lze změřit.
2. Jelikož v práci chybí výrazné porovnání stávajícího iontového zdroje s navrženým zdrojem. Můžete porovnat oba systémy? (výhody nevýhody).