Cílem diplomové práce bylo navrhnout a implementovat softwarový šifrátor síťového provozu využívající metody ustanovení klíče pomocí kvantové a postkvantové kryptografie. Tohoto cíle bylo dosaženo v plném rozsahu.

Po formální stránce diplomová práce neobsahuje vážnější nedostatky, text je dobře strukturovaný, čitelný, bez gramatických či obsahových chyb. Rozsah odpovídá typu práce. Práce s literaturou je také odpovídající, byť v úvodní částí mohlo být odkazů na relevantní literaturu více. Výsledky práce a zhodnocení parametrů pomocí měření jsou srozumitelné a dobře prezentované.

Student během semestru pracoval velmi svědomitě, pravidelně konzultoval a výsledky s vedoucím diskutoval. Hlavní výsledek, tj. softwarový šifrátor, je dle mého názoru na velmi dobré úrovni a je možné ho využít u dalších projektů a prací.

Na základě výše uvedeného hodnocení doporučuji práci k obhajobě a navrhuji známku A/96b. Points proposed by supervisor: 96

Zadání závěrečné práce lze považovat za splněné, student s využitím knihoven vytvořil šifrátor a dešifrátor v jazyce Python a C++ a ověřil jejich fukčnost.
Rozsah práce splňuje požadavky, krátký teoretický úvod stručně seznamuje s problematikou a většina stran se věnuje vlastnímu řešení, které je srozumitelně popsáno. Nicméně popis zapouzdření dat/paketu (především v části 3.3.2) mohl být doplněn ilustračním obrázkem obsahu výsledného paketu. V části 6.3.2 není úplně jasné, zda byla průměrná hodnota rychlosti šifrování stanovena z 10 realizací probíhajících současně nebo po sobě (formulace „v 10 instancích“ navozuje dojem současných realizací). Pro snadnější porovnání průběhu přenosu bez nebo s obnovou klíče mohly být v jednom grafu průběhy 6.7 a 6.8, resp. 6.9 a 6.10.
Po formální stránce je práce na výborné úrovni. Možná jen rozvinuté zkratky jsou zbytečně uváděny v závorce a ještě v uvozovkách.
Seznam literatury obsahuje přiměřený počet zdrojů, které ale nejsou seřazeny podle autora nebo výskytu, a tomu odpovídá počet citací ve vlastním textu.
Kladně hodnotím umístění řešení na server github a vytvoření instalačních skriptů, které usnadní využívání a rozšiřování výsledků závěrečné práce. Měly by však být doplněny o kontrolu operačního systému a jeho verze. Podle použití nástroje „apt“ šlo patrně o Ubuntu, ale není to uvedeno ani v instalačních skriptech ani v práci (mluví se jen o OS Linux). Topics for thesis defence:

1. Jaký maximální počet jader procesoru je šifrátor/dešifrátor schopen využít? Případně jak by se mohl zvýšit?
2. V části 3.6.3 tvrdíte, že u některých testů vedl ke zvýšení objemu přenesených dat i opakovaný přenos paketů z důvodu jejich zahazování kvůli zaplněné vyrovnávací paměti. Vychází toto tvrzení z analýzy záznamu provozu ve Wiresharku nebo je to jen domněnka?

Points proposed by reviewer: 95