Práce se zabývá sestavením a testováním nízkoteplotního mikroskopu STM, který by měl pracovat v prostředí UHV. V úvodu se autor zaměřuje na přehledovou studii STM mikroskopie a studii problémů konstrukce zařízení v prostředích nízkých teplot a UHV. Další kapitola je věnována popisu navrženého mikroskopu STM, jehož pochopení bylo nezbytné ke správné kompletaci mikroskopu. Další kapitoly se již zabývají vlastním autorovým přínosem. Autor sám celý mikroskop sestavil, přičemž musel řešit celou řadu problémů spojených s úpravou mnohá dílů mikroskopu. Byly také upraveny a navrženy nové části, které vznikly až v průběhu řešení. Jedná se především o celý systém výměny hrotů a vzorků v mikroskopu. Ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky AV ČR řešil autor problémy se zavedením nízkých teplot. Celý mikroskop byl zkompletován, připojen k řídící elektronice a otestován pomocí softwaru GXSM. Při řešení všech dílčích problémů postupoval autor svědomitě a samostatně. Je nutné ocenit velkou aktivitu a píli při systematickém řešení jednotlivých problémů, při kterých musel být mikroskop mnohokrát rozebrán a opět sestaven do funkční podoby. Bylo odvedeno značné množství práce a všechny body zadání byly splněny. Mírná negativa nalézám pouze v samotné prezentaci a popisu výsledků. Práce je na vysoké grafické úrovni a je napsána logicky a přehledně. Bohužel také obsahuje množství překlepů a gramatických chyb. Z formálních náležitostí shledávám za nejzávažnější opomenutí některých citací (například iontové naprašování) a chybějící odkazy na některé obrázky. I přes tyto drobné nedostatky hodnotím práci jako výbornou.

Bakalářská práce se zaměřuje na sestavení a ověření funkčnosti rastrovacího tunelovacího mikroskopu (STM), který byl navržen a vyvinut na Ústavu fyzikálního inženýrství v minulých několika letech. V první části práce je popis principu a základního uspořádání STM obecně. Následuje popis montáže a uvedení do provozu, kde bylo potřeba najít a zvolit správné technologické postupy, které vyhoví podmínkám ultra vysokého vakua (UHV), do nichž je mikroskop primárně určen. Všechny tyto body byly úspěšně splněny, čož je popsáno v závěru práce, kde je popis testování mikroskopu pomocí programu GXSM. Dosažené výsledky nejsou příliš uspokojivé, ale vzhledem k faktu, že se jedná o první oživení tohoto konkrétního mikroskopu do provozu, lze považovat ověření funkčnosti v programu GXSM za úspěšné. Celkově je práce napsána srozumitelně a přehledně, jednotlivé části na sebe logicky navazují. Jediná výtka srozumitelnosti textu směřuje k chybějícím obrázkům u některých částí, kdy autor odkazuje na stávající řešení a rozepisuje se o novém. V tomto okamžiku, pokud není čtenář seznámen se stávajícími řešeními, se text stává poněkud abstraktním a hůře představitelným. Grafická úroveň je jinak obecně velice dobrá. Vyvozené závěry by bylo vhodné podpořit argumenty, byla by namístě analýza původu vibrací nebo alespoň návrh experimentu vzhledem k časové náročnosti samotného provedení. Výkresová dokumentace je bohužel na nižší úrovni, ale jde vidět, že autor nad problémy přemýšlel, a dle mého soudu jsou nedostatky zapříčiněny malým množstvím zkušeností. Autor sice zná teoretické požadavky konstruování do UHV, ale ve výkresech tyto znalosti neaplikoval. Například zvolená drsnost u většiny dílů je příliš vysoká a konkrétně u pohyblivé sestavy 1.02 by to mohl být problém, který zamezí funkčnosti. Dále v této sestavě - díly 1.02.03 a 1.02.05, které mají pasovat a být pohyblivé, jsou špatně tolerovány. Může vzniknout přesah a sestavu by nebylo možné složit (díra ∅2,1 mm a aretační šroub ∅2,2 mm). I přes některé nedokonalosti je tato publikace zpracována poctivě, odborně a celkově je za touto publikací velké množství dobře odvedené práce, a proto ji navrhuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Prosím o vysvětlení pojmu “teplotní drift” - kdy a jak se může projevit? Dále vymezte pojmy teplotní drift ve vztahu k tepelné roztažnosti a jejich vztah k mechanické smyčce mikroskopu.
2. Teplotní roztažnost a volba materiálů pro konstrukci v UHV, obecné pravidla? (nízké i vysoké teploty, kovar, invar)