Z hlediska zaměření jde o závěrečnou práci věnovanou relativně běžnému a frekventovaně řešenému tématu, k němuž autorka přistupuje kvalitním a promyšleným způsobem. Při jeho zpracování využívá standardní, v praxi ověřené metody a postupy, které vhodně aplikuje v souladu se stanovenými cíli práce. V průběhu řešení prokazuje odpovídající teoretické znalosti i schopnost jejich praktického uplatnění v podmínkách analyzované společnosti. Zároveň je patrná její dovednost pracovat s odbornou literaturou, správně ji interpretovat a efektivně využívat k podpoře vlastních závěrů.

Text práce je uspořádán přehledně a logicky, jednotlivé kapitoly na sebe plynule navazují a celek působí systematicky a srozumitelně. Za silnou stránku lze považovat zejména rozsah a hloubku provedených analýz, které převyšují běžný standard bakalářských prací. Autorka zpracovává problematiku komplexně a prokazuje schopnost uvažovat v širších souvislostech i systematicky postupovat při analýze. Slabinou v této oblasti je malý počet respondentů, který snižuje spolehlivost dotazníkového šetření a následnou validitu zjištěných závěrů. Dále pak určité omezení představuje využití především popisné statistiky, která částečně redukuje hloubku analytického zhodnocení. I přes tuto skutečnost je analytická část zpracována velmi podrobně a spolu s celkovou komplexností práce tvoří její významnou přednost. Určitou nelogičnost vykazuje vyčíslení náklad návrhu jazykového kurzu, kdy autorka nejprve statisticky vyhodnocuje cenu kurzu z předložené nabídky a v následné kalkulaci pak využívá cenu kurzu konkrétního poskytovatele. Předložená práce vykazuje i určité formální nedostatky např. rozdělení tabulek na dvě strany apod.

Stanovené cíle práce byly splněny a autorka dospěla k výsledkům, které lze považovat za relevantní a využitelné v praxi analyzované společnosti. Navržená doporučení a závěry tak mohou představovat vhodný podklad pro manažerské rozhodování a zároveň přispět ke zlepšení aktuálního fungování společnosti.

Celkově lze práci hodnotit jako kvalitně a standardně zpracovanou. Splňuje požadavky kladené na bakalářské kvalifikační práce na Vysokém učení technickém v Brně a identifikované nedostatky mají spíše dílčí charakter, aniž by zásadně ovlivnily celkovou úroveň či vypovídací hodnotu práce.

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat systém odměňování ve vybrané společnosti XY, s.r.o., identifikovat jeho silné a slabé stránky a navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení spokojenosti zaměstnanců a efektivity systému. Tento cíl byl naplněn. Autorka zpracovala teoretická východiska, provedla analýzu současného stavu a formulovala konkrétní návrhy řešení vycházející z provedených analýz.

Práce je logicky strukturována do tří částí (teoretická, analytická, návrhová). Teoretická část je zpracována přehledně a systematicky. Studentka pracuje s relevantní odbornou literaturou a vysvětluje základní pojmy i principy odměňování. V analytické části následuje představení zkoumané společnosti a detailní rozbor jejího systému odměňování. Kladně lze hodnotit věcný popis klíčových informací o společnosti a komplexní pohled na systém odměňování s využitím interních dat.

Stěžejní část bakalářské práce tvoří rozsáhlá analytická část, která je zpracována podrobně a systematicky. Na základě provedené analýzy spokojenosti zaměstnanců studentka úspěšně identifikovala klíčové problémy (např. nízkou spokojenost s příplatky, nedostatečnou informovanost o benefitech, slabší úroveň vzdělávání či nedostatečnou zpětnou vazbu). Pozitivně lze hodnotit snahu o propojení více metod a jejich aplikaci na reálná data (faktografická rešerše, dotazníkové šetření, řízený rozhovor, komparace).

Analýza je věcná, celkově přehledná a dobře strukturovaná. Vytknout lze však místy spíše popisný charakter analýzy a menší hloubku interpretace některých dílčích výsledků. Například z dotazníkového šetření vyplývá, že 45 % zaměstnanců neví, jak mohou ovlivnit výši své mzdy, ačkoliv jsou mzdy v daném podniku pevně stanoveny mzdovým výměrem včetně variabilní složky (str. 33, 48) a prostor pro jejich ovlivnění je ve skutečnosti minimální. Za poněkud matoucí lze považovat také zjištění, že většina respondentů (45 %) pochází z výrobních útvarů. Z tabulky č. 33 je obtížné pochopit, jak byly stanoveny uvedené hodnoty statistického výpočtu průměrné ceny navrhovaných jazykových kurzů.

Určitou slabinu práce lze shledat ve zvoleném způsobu analýzy spokojenosti zaměstnanců. Provedené dotazníkové šetření mělo dosti nízkou návratnost (24,4 %), což snižuje jeho vypovídací schopnost a je pro adekvátní identifikaci slabých stránek značně omezující. Bylo by vhodné dotazníkové šetření koncipovat tak, aby byla vyšší pravděpodobnost návratnosti (např. i ze strany zaměstnanců, kteří jsou se situací převážně spokojeni a nemají motivaci věnovat se rozsáhlejším dotazníkům), případně jej doplnit jinou formou šetření. Začlenění této skupiny zaměstnanců by mohlo příznivě ovlivnit reprezentativnost výběrového souboru.

Na druhou stranu i přes nižší vypovídací schopnost provedeného průzkumu dovedla studentka adekvátně identifikovat hlavní nedostatky a navrhnout vhodná opatření pro zlepšení. Správnost provedené analýzy a relevanci návrhů potvrzuje i skutečnost, že některé z navrhovaných benefitů vedení společnosti XY, s.r.o. již plánuje zavést (str. 48). V návrhové části pozitivně hodnotím zejména ekonomické zhodnocení návrhů, jejich návaznost na identifikované problémy a stanovení časového harmonogramu implementace.

Za hlavní přínos práce lze považovat komplexní analýzu systému odměňování ve vybrané společnosti, správnou identifikaci jeho slabých stránek a odůvodněný návrh adekvátních opatření k jejich eliminaci. Výklad je přehledný, použité odborné zdroje jsou relevantní a text je zpracován na dobré formální i jazykové úrovni.

Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že se jedná o kvalitní práci splňující požadavky kladené na bakalářskou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jakým způsobem by bylo možné zvýšit návratnost dotazníkového šetření v podmínkách analyzované společnosti? Které z navržených opatření považujete za nejefektivnější a proč?