V rámci bakalářské práce měl student za úkol prozkoumat stávající demonstrační aplikaci pro frekvenční měnič ACS880 a upravit ji tak, aby byly vyřešeny problémy s komunikací na sběrnici Profinet. Úkolem studenta bylo dále vytvořit programové vybavení pro programovatelný automat a vytvořit plnou vizualizaci HMI demonstračního přípravku. Úkolem studenta bylo prověřit a začlenit možnosti diagnostiky s ohledem na komunikaci s možností měření komunikačních parametrů jako jsou chybovost komunikace, jitter, rychlost odezvy a podobně.
V rámci bakalářské práce se student v počátku zabýval teoretickým rozborem řízených pohonů, možností řízení motorů, vlastnostmi frekvenčních měničů a možnostmi řízení přes průmyslové sítě. Dále se student již věnoval konkrétnímu měniči firmy ABB a komunikačnímu rozhraní Profinet. V této druhé části práce se student také zabýval problematikou diagnostiky pohonu a možnými stavy komunikace. V další části se student věnoval programovému vybavení a implementaci algoritmů. Vytvořil zde programové vybavení pro PLC, nastavení frekvenčního měniče a vizualizaci celého systému. V poslední části se student zabýval testováním funkčnosti a vyhodnocením dosažených výsledků a parametrů. Dosažené výsledky a splnění zadání student na závěr práce pečlivě shrnul.
Po prostudování předložené bakalářské práce mám za to, že se student své práce zhostil s elánem. Vlastní práce je na velmi dobré úrovni a musím konstatovat, že student odvedl mnoho dobré práce. Bakalářské práce splnila svůj cíl a byly v ní splněny všechny body zadání. Textová část práce je také na dobré úrovni. Jelikož student prokázal své technické schopnosti, doporučuji jeho práci k obhajobě. Points proposed by supervisor: 92

Bakalářská práce pana Pospěcha se zabývá rozšířením demonstrační aplikace s vybraným frekvenčním měničem od fy. ABB.
V teoretické části práce (kapitoly 1 a 2) jsou přehledně vysvětleny principy regulovaných pohonů, vlastnosti měniče ABB ACS880 i komunikace PROFINET. Zde bych měl pouze připomínku k poměrně redukovanému počtu literárních zdrojů, ze kterých bylo čerpáno. Praktická část, viz kapitoly 3 až 6, je pak věnována návrhu a implementaci řídicího softwaru, acyklické diagnostice, HMI a testování na reálném hardwaru. Zvolená koncepce je dle mého názoru správná, řešení je prakticky využitelné a vlastní přínos je zřejmý zejména v implementaci funkčních bloků, diagnostiky a měření latence a jitteru. V posledním jmenovaném případě bych však očekával trochu exaktnější popis experimentu a podmínek, za jakých byl jiter vyhodnocen. Celkově tak lze z odborného hlediska konstatovat, že práce je na poměrně dobré úrovni a svědčí o solidní znalosti problematiky průmyslové komunikace, řízení pohonů i PLC programování.
Prezentační úroveň technické zprávy je poměrně dobrá, text je vhodně strukturován a rozsah práce odpovídá požadovanému standardu bakalářské práce. Pouze v kapitole zabývající se návrhem řešení bych doporučil hned na začátku trochu jasněji a přehledněji vydefinovat, jaká část celého systému již byla hotová a která pak byla předmětem samotného rozšíření. Formální úprava práce je na slušné úrovni, avšak obsahuje dílčí nedostatky. V textu se místy objevují stylistické a typografické nepřesnosti a poměrně často chybí v textu odkazy na přidané obrázky. Práce s literaturou a využití zdrojů (až na připomínku v úvodu posudku) odpovídá zaměření práce.
Celkově práce přesvědčivě ukazuje bakalářské schopnosti studenta, proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 90 b/A. Topics for thesis defence:

1. 1. Byla při tvorbě vizualizace využita nějaká norma či firemní standard (zejména ve vztahu k používaným barvám aktivních tlačítek apod.)?
2. 2. Popište experiment pro vyhodnocení jitteru, zejména z hlediska měřicích podmínek, počtu opakování a použité statistiky při zpracování výsledků.

Points proposed by reviewer: 90