Student se v rámci vlastního zadání seznámil s problematikou tvorby malého rozvaděče pro zařízení na bázi PLC spolu s vytvořením SW a oživením.
V rámci práce se podařilo zařízení oživit a nasadit. V rámci testovacího provozu se podařilo alespoň jednou nasbírat dat z dostupného senzoru během vyprazdňování výdejníku. Jakmile bude k dispozici více dat, bude možné upravit rekonstrukci zbývající hmotnosti kamene lépe.
Z formálního hlediska jsem nenašel nedostatky. Přiložené elektro-schéma je přehledné stejně jako postup tvorby modelu. Některé pasáže jsou avšak krkolomné.
Student pracoval po celou dobu samostatně, přičemž konzultoval postup a dílčí výsledky v případě potřeby. Points proposed by supervisor: 88

Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací řídicího systému pro ovládání výdejníku sypkých materiálů v kamenolomu, včetně vytvoření funkčního prototypu a matematického modelu pro přepočet hladiny materiálu na hmotnost. Téma práce tak považuji za poměrně komplexní.
Student zvolil koncepční přístup k řešení dané problematiky, kde na úvod definuje požadavky na celý systém i jednotlivé funkční prvky, na jejichž základě, společně s provedeným průzkumem trhu, pak navrhuje strukturu celého systému. Výběr každého prvku je v práci řádně odůvodněn. Následuje popis zapojení komponentů a rozvaděče včetně příslušných elektroschémat, která jsou k dispozici v příloze. Velká část práce je pak věnována matematickému modelu pro odhad množství kameniva na základě měření jeho výšky v rámci konkrétního zařízení – výdejníku. Zde student nejprve popisuje problematiku chování sypkých materiálů doplněnou o rozbor faktorů ovlivňujících ukládání materiálu v zásobníku a následuje návrh matematického modelu na základě změřených dat. Ačkoli samotný postup lze považovat za koncepční, velkou slabinou je zde nedostatek dat a jejich kvalita, což však, dle zdůvodnění v práci, bylo způsobeno okolnostmi, nikoli pochybením studenta. Student se tak snaží pomocí regresních metod sestavit vhodný a dostatečně přesný model hmotnosti doplněný o výpočet absolutních i relativních chyb, avšak návrh systému pro kompenzaci odchylek vzhledem k omezené datové sadě dle mého názoru postrádá relevantnost. Výsledkem je pak model pracující s relativně velkou maximální chybou a je otázka, jak významný je reálně vliv kompenzační metody, kterou student navrhl. Na druhou stranu je na úkor poměrně obšírného popisu modelu poměrně upozaděna část zabývající se návrhem a implementací PLC kódu a vizualizace, které by si, dle mého názoru, zasloužily větší prostor. Z odborného hlediska však předložená práce prokazuje poměrně dobrou znalost řešené problematiky. Student zvolil vhodnou koncepci založenou na PLC řízení, fyzickém obslužném rozhraní a signalizaci stavu systému, přičemž návrh je technicky konzistentní a prakticky využitelný. Za hlavní klad považuji funkční realizaci prototypu a snahu o návrh matematického modelu skutečného provozního procesu i přes nepříznivé okolnosti vedoucí k jeho snížené přesnosti.
Po stránce prezentační je práce zpracována přehledně, s logickou strukturou a odpovídajícím rozsahem. Oceňuji zejména členění na teoretickou část, návrh systému, realizaci zapojení, návrh modelu a závěrečné ověření funkčnosti, které usnadňuje orientaci v textu. Formální úprava je převážně na dobré úrovni, avšak místy se vyskytují stylistické či jazykové nepřesnosti. U použitých regresních metod chybí odkazy na literární zdroj, ze kterého byly rovnice čerpány, v tab. 3.3 je pak nesprávně uvedena jednotka absolutní chyby. Až na uvedené drobné nedostatky práce dle mého názoru svědčí o dobré úrovni bakalářských schopností studenta a o jeho schopnosti samostatně řešit technický úkol od návrhu až po realizaci a ověření funkce. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 88 b/B. Topics for thesis defence:

1. 1. Jaké jsou hlavní limity navrženého systému (z pohledu robustnosti, průmyslové komunikace, odolnosti vůči prostředí a bezpečnosti provozu) v reálném kamenolomu a co by bylo nutné změnit pro plnohodnotné nasazení?
2. 2. Při validaci uvádíte, že maximální relativní chyba modelu je cca 25 %. Na základě čeho soudíte, že je tak velká chyba přijatelná? Jaké byly dle Vašeho názoru kritické zdroje nepřesnosti při validačním měření?
3. 3. Práce je založena na datech z jednoho ultrazvukového snímače hladiny. Je toto v daném provozu běžný stav, nebo bývají v praxi k dispozici i další údaje, které by umožnily přesnější odhad hmotnosti materiálu?

Points proposed by reviewer: 88