Pro vypracování bakalářské práce student splnil všechny body zadání. V úvodní části provedl rešerši snímačů pro měření vzdálenosti a na základě provedené analýzy vybral vhodné řešení pro danou aplikaci. Následně navrhl a realizoval potřebné mechanické i elektrické úpravy dvou modelů portálové vrtačky, implementoval programové vybavení PLC a vytvořil odpovídající HMI vizualizaci. Funkčnost navrženého řešení byla ověřena na laboratorních modelech.
Technická zpráva má odpovídající rozsah, logickou strukturu a je zpracována přehledným způsobem. Formální úroveň práce je velmi dobrá, přesto se v textu místy vyskytují drobné jazykové a stylistické nedostatky. Student pracoval s relevantní odbornou literaturou, technickou dokumentací výrobců a dalšími informačními zdroji, které vhodně využil při návrhu a realizaci řešení.
Za přínos práce považuji zejména praktickou realizaci a její využitelnost v laboratorní výuce. Práce však mohla obsahovat podrobnější experimentální vyhodnocení dosažených výsledků a hlubší analýzu vlastností navrženého měření. Student během řešení práce pracoval samostatně, průběžně konzultoval postup řešení a aktivně přistupoval k plnění zadaných úkolů. Points proposed by supervisor: 82

Student se ve své práci věnuje rozšíření fyzického laboratorního modelu stojanové vrtačky o spojité snímání polohy vřetene.
V první části práce je uveden stručný přehled základních principů snímání polohy, a to jak přímými, tak nepřímými metodami, kde u každého je zmíněna hlavní výhod a nevýhoda zejména z pohledu nasazení na konkrétní úlohu, což odpovídá prvnímu bodu zadání. Následně je, v souladu s druhým bodem zadání, na základě průzkumu trhu (viz Tab. 1.1) a konzultace s vedoucím práce vybrán konkrétní typ ultrazvukových snímačů. V této části trochu postrádám nějaké doplňující informace, zejména na základě jakých kritérií či parametrů byly vyhledávány a vybírány snímače uvedené v tabulce 1.1. Zároveň postrádám informaci o tom, proč byly pro dva stejné laboratorní modely vybrány dva odlišné snímače. Třetí kapitola pak souhrnně obsahuje popis návrhu a realizace mechanické, elektrické, i programové části, čímž jsou pokryty další 3 body zadání. Při samotném návrhu řešení by bylo hned v úvodu vhodné zmínit, že snímač bude připevněn k zadní části portálu vrtačky a doplnit vhodným obrázkem. Z uvedené fotografie na obr. 3.1 není bez bližších informací zřejmé, kde a jak bude snímač umístěn a jaké problémy to s sebou může nést. V případě mechanické konstrukce by bylo vhodné doplnit další detaily k realizovanému přípravku, např. rozměry, typ použitého materiálu apod. V případě elektrického zapojení jsou v práci uvedena přehledná schémata zapojení jednotlivých snímačů k použitým vstupním kartám PLC. Je zde zmíněno připojení k I/O kartě pomocí konektoru CAN9, avšak popis připojení na jednotlivé piny v práci chybí. Popis programového vybavení je, dle mého názoru, rovněž velmi stručný a neúplný. Předně postrádám funkční (technologický) popis dané úlohy a následně detailnější a přehlednější popis algoritmů pro jednotlivé procesní kroky. V příloze je sice obsažen výpis programu v LAD/FBD, avšak v práci by bylo vhodné popsat alespoň základní strukturu programu a jeho princip pomocí vývojového či stavového diagramu, pravdivostní tabulky apod. a dále uvést, zda/jak bylo přidání spojitého snímání polohy zaintegrováno do řídicího programu, resp. jestli se od něj odvíjí nějaké procesní akce nebo slouží čistě pro vizualizační účely. V části zaměřené na popis zpracování analogové veličiny je provedena standardizace a dvoubodová kalibrace. Zde by rovněž bylo vhodné celý experiment lépe popsat a zadokumentovat včetně doplnění výsledných hodnot a nejistot měření. Poslední kapitola pak opět velmi stručně a pouze slovně prezentuje ověření funkčnosti. Této části by, dle mého názoru, opět pomohlo doplnění o grafické výstupy (např. z vizualizace či fotodokumentace) a alespoň stručná analýza použitelnosti a omezení daného řešení (vybraných snímačů).
Rozsah práce i využití literárních zdrojů jsou odpovídající jejímu zaměření. Po formální stránce je práce na poměrně dobré úrovni, obsahuje pouze několik překlepů či typografických chyb. Drobnou připomínku mám i k používání různých úrovní nadpisů bezprostředně po sobě bez vloženého textu, viz např. str. 22.
Celkově konstatuji, že je práce poměrně dobře uchopená a přináší prakticky využitelný výsledek pro laboratorní výuku. Výsledný dojem však trochu snižuje právě prezentační úroveň, viz uvedené připomínky. Práce dle mého názoru svědčí o bakalářských schopnostech studenta, tudíž ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 78 b/C. Topics for thesis defence:

1. 1. Na základě jakých kritérií byly vybrány snímače viz tab. 1.1? A proč byly použity dva různé snímače pro stejné laboratorní modely?
2. 2. Jak se změnil řídicí algoritmus přidáním analogového snímače? Nebylo by vhodné jej využít přímo i pro řízení polohy vřetene?
3. 3. Jaké jsou limity použitého řešení?

Points proposed by reviewer: 78