Záměrem práce bylo využití tlakových vložek do bot pro analýzu techniky jízdy na různých typech skateboardu. Práce má odpovídající strukturu. Cíle a výzkumné otázky postaveny reálně a splnitelně. Teoretická část je možným východiskem pro vlastní praktická měření. Zvolená metodika práce včetně protokolu měření odpovídá záměru práce. Zpracování výsledků bylo provedeno tak, aby student prokázal schopnost vytvoření postupu pro zpracování více požadovaných proměnných současně, které jsou potřeba pro naplnění cíle práce. Pozitivním výsledkem je ověření metodiky práce a stanoveného protokolu sběru dat pro další praktické využití při jezdců jako zpětná vazba při rozvoji techniky jízdy. V málo sledovaném odvětví sportu i rekreační pohybové aktivity student realizoval srovnávací studii jízdy na různých typech z hlediska hodnocení zatížení planty, které vypovídá o správném postavení jezdce a techniky obecně. Student vyhodnotil výzkumné otázky a odpovídajícím způsobem vytvořil závěry práce.

Nedostatkem práce je, zatížení planty není vyjádřeno také v absolutních hodnotách. Student pracuje jen s indexy, což není vždy optimální. Také časové údaje měly být vyhodnoceny statisticky.  V obsahu ani v textu výsledkové části není uvedena nadpisem část ML index. Pokud je uveden v obou částech práce AP index, tak měl být také samostatně uveden ML index.
Zadání bakalářské práce bylo většinou splněno.
Práci doporučuji k obhajobě.
V Brně 9.6.2026                     Pavel Korvas Points proposed by supervisor: 78

Práce se věnuje originálnímu tématu biomechaniky skateboardingu. Pozitivně hodnotím zejména členění teoretické části, práci s literaturou a přehledně zpracovanou metodickou část. Oceňuji také, že autor reflektuje některé limity měření a nesnaží se výsledky prezentovat zcela nekriticky. Na druhou stranu se v práci místy objevují interpretace, které překračují možnosti použité metodiky. Za hlavní metodický limit považuji skutečnost, že práce interpretuje rozdíly tlakových charakteristik primárně jako důsledek konstrukce skateboardové desky, aniž by dostatečně kontrolovala vliv rozdílného náklonu desky, poloměru oblouku a laterální akcelerace. Práce přitom přímo nevyhodnocuje náklon desky ani absolutní peak pressure hodnoty mezi jednotlivými skateboardy. Významný vliv mohl mít také podvozek skateboardu a jeho tuhost. Tyto faktory přitom mohou významně ovlivnit výsledné tlakové charakteristiky i interpretaci AP/ML parametrů.

Diskutabilní je rovněž segmentace oblouku do jednotlivých fází pouze pomocí hranice 50 % maximální hodnoty tlaku. Chybí mi zde reference, proč byla zvolena tato hodnota. Přestože inspirace biomechanikou alpského lyžování není nevhodná, charakter zatáčení a pohyb těžiště při skateboardingu se od lyžování výrazně liší a bylo by vhodnější více se odkazovat na práce zaměřené na snowboarding. Vhodné by bylo využití objektivnějších kritérií segmentace, například pomocí kinematických dat nebo náklonu desky. Mírně problematická může být také synchronizace měření při změně sklonu rampy, jelikož maximální tlak může mého názoru vznikat až těsně po přejezdu na rovinu, případný posun signálu ale i tak nemusí být zásadní.

V práci nebyl prostor pro detailnější řešení vlivu obuvi, který však autor v diskuzi komentuje. Dále se práce dle mého názoru nezabývá dostatečně druhy natočení a postavení chodidel na desce ani rozdíly v metodice vyhodnocení dat u jezdců typu goofy/regular.

Z formální stránky nepůsobí výsledková část vždy dostatečně přehledně a srozumitelně. Chybí členění některých podkapitol, více grafických výstupů pro lepší vizualizaci výsledků a detailnější objasnění interpretace tabulky 8.

I přes uvedené výtky práce přináší zajímavý pohled na problematiku plantárních tlaků při skateboardingu a poskytuje podněty pro další biomechanický výzkum. Topics for thesis defence:

1. Jakým způsobem mohla rozdílná geometrie oblouku, poloměr zatáčení a náklon desky ovlivnit výsledné tlakové charakteristiky jednotlivých skateboardů?
2. Jaký vliv může mít pořadí oblouků u orientace jezdců typu goofy/regular na výsledné rozložení tlaků a byl tento faktor při zpracování dat metodicky a softwarově zohledněn?
3. Byl během měření sledován typ postavení a natočení chodidel na skateboardu a jak mohl tento faktor ovlivnit výsledné AP/ML parametry a rozložení tlaků?

Points proposed by reviewer: 75