Student pracoval na tématu vyžadující spolupráci s průmyslovým partnerem. Proto student koordinoval svoje kroky jak s vedoucím práce tak, zástupcem společnosti. Student pracoval samostatně na konzultace docházel pravidelně, vždy připravený.

Kontrola práce na plagiát vykazuje shodu 2,5%, což je nevýznamné.

Cílem práce mělo být provedení revize současných CAD modelů kluzáku, a dále pak optimalizace tvaru přední části trupu s využitím nového překrytu, a nakonec i návrh možných úprav kokpitu.

Oceňuji práci studenta v oblasti kontroly shody modelů trupu se skeny reálného výrobku a vydefinování finálního tvaru s maximální přijatelnou shodou s reálným tvarem. Následně proběhla úprava s ohledem na nový tvar překrytu kabiny a snaha o snížení aerodynamického odporu konstrukce. Ta se však výrazně nepodařila s ohledem na rozměrové požadavky interiéru nové kabiny.

Práci doporučuji k obhajobě.

Diplomová práce Bc. Filipa Hurty se zabývá návrhem nového trupu pro kluzák HPH G304MS. Cílem navržených úprav je zlepšení aerodynamických a provozních vlastností letounu a současně zefektivnění výroby trupu s ohledem na portfolio výrobce. Práce byla zpracována v úzké spolupráci s průmyslovým partnerem, a student proto musel při návrhu respektovat řadu specifických požadavků výrobce.

V úvodní části práce student seznamuje čtenáře se základními parametry ovlivňujícími výkonnost kluzáku. Součástí je rovněž stručné srovnání daného typu s několika konkurenčními konstrukcemi.

Následující kapitoly jsou věnovány návrhu nového tvaru trupu, konkrétně reprodukci modelu dodaného výrobcem a následným konstrukčním úpravám při zachování zadaných požadavků. Tuto část považuji za velmi kvalitně zpracovanou. Oceňuji zejména důraz na kvalitu geometrie, plynulost navazujících ploch a kontrolu křivosti jednotlivých částí modelu, což je pro výsledné aerodynamické vlastnosti zásadní.

Další část práce se zaměřuje na hodnocení navržených úprav prostřednictvím CFD simulací. Bylo provedeno srovnání původní a nové varianty jak pro izolovaný trup, tak pro konfiguraci křídlo–trup. Student k řešení přistupoval systematicky, a to jak při tvorbě a ověření výpočetní sítě, tak při volbě modelu turbulence a interpretaci získaných výsledků.

Za určitou slabinu však považuji nekonzistentní volbu letových podmínek. Zatímco simulace izolovaného trupu byly provedeny při rychlosti 15 m/s (54 km/h) v návaznosti na kalibrační úlohu převzatou z literatury, konfigurace křídlo–trup byla analyzována při rychlosti přeskoku 160 km/h. Takové nastavení ztěžuje přímé posouzení přínosu navržených úprav v relevantních provozních režimech a omezuje možnost jednoznačně kvantifikovat aerodynamický přínos nové varianty trupu. Na druhou stranu student v závěru práce sám uvádí, že pro jednoznačné zhodnocení nové varianty bude nutné provést další výpočty pokrývající širší rozsah letových podmínek.

Celkově hodnotím technickou úroveň práce jako velmi dobrou. O to více zamrzí některé formální nedostatky, například neúplné věty na stranách 19 a 36, chybějící odkazy na obrázky a tabulky nebo nekonzistentní způsob jejich citování v textu.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm B – velmi dobře. Topics for thesis defence:

1. Proč nebyly CFD simulace původního a nově navrženého trupu provedeny v provozních letových podmínkách kluzáku? Bylo by při uvažování provozních Reynoldsových čísel nutné provést změny ve výpočetním modelu nebo nastavení simulace? Pokud ano, jaké?
2. V práci uvádíte, že simulace konfigurace křídlo–trup byly provedeny pro rychlost přeskoku 160 km/h TAS ve výšce 1000 m MSA. Tuto rychlost následně převádíte na EAS pro zadání do CFD řešiče. Jaký byl důvod tohoto převodu a jaký vliv měl na nastavení okrajových podmínek simulace?