Bakalářská práce pana Štěpána je zaměřena na problematiku pasivních bezpečnostních prvků užitím zjednodušených zkoušek. Student ke zpracování přistupoval systematicky a po rešeršní části zaměřené na pasivní bezpečnost přistoupil k samotnému testování, kdy se nejprve věnoval nárazu celého vozidla a následně i zjednodušeným zkouškám. Některé části by bylo možné v práci detailněji popsat se zacílením na samotnou funkčnost testovacího stavu. Pro analýzu dat byl poskytnut vzorek experimentů z kalibrace výstřelu na zařízení ALIS, které si student prošel a vhodně se v něm zorientoval, avšak v samotné textové části věnované popisu by bylo vhodné se lépe vyjadřovat a průběh popsat detailněji. Je však nutné podoktnout, že se jedná o velmi komplexní úkon, který vyžaduje dlouhodobé citlivostní studie, aby bylo možné přesně popsat jednotlivé vlivy. Celkově je práce zpracována na dobré úrovni, práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C.

Bakalářská práce pana Štěpána zpracovává tématiku zjednodušených zkoušek, které jsou využívány při testování a vývoji pasivních bezpečnostních prvků. Práce je rozdělena na část rešeršní (32 stran), jenž zpočátku poskytuje přehledně zpracovanou tématiku prvků pasivní bezpečnosti a z pohledu zjednodušených zkoušek je v práci vhodně začleněn i úvod do testování celých vozidel. Vzhledem ke skutečnosti, že při realizaci zjednodušených zkoušek jsou ve velké míře využívány numerické simulace a je hodnocena biomechanická odezva, kapitoly věnující se těmto tématikám jsou poněkud kratší s menším množstvím informací, než které by zde bylo vhodné uvést.

Klíčová kapitola zaměřená na zjednodušené zkoušky je obsažena pouze na dvou stranách bez hlubší analýzy, čeho je nutné dosáhnout a rozboru pohybů, které k tomu jsou použity. Kapitola zaměřená na laboratoře, které využívají zjednodušených zkoušek, představuje spíše popisný výčet nalezených informací.

V praktické části (13 stran) se student zabývá zhodnocením jednotlivých změn parametrů v průběhu ladění výstřelu při bočních saňových zkouškách, přičemž se jedná o velmi komplexní a technicky náročnou problematiku. Za určitý nedostatek považuji skutečnost, že v práci není podrobněji popsán samotný proces vedoucí k realizaci tohoto typu zkoušek a návaznost mezi numerickými simulacemi, odlaďováním zkušebního stavu a výsledným experimentem, což by přispělo k detailnímu pochopení problematiky. Zhodnocení jednotlivých změn vedoucích k dosažení požadovaného průběhu zrychlení je zpracováno na průměrné úrovni, vhodné by bylo lepší provázání textové části s prezentovanými grafy a detailnější technická interpretace pozorovaných rozdílů mezi jednotlivými iteracemi.

Po formální stránce práce obsahuje menší množství gramatických a stylistických nedostatků, kvalitu obrazové dokumentace hodnotím jako dobrou.

Množství a relevanci zdrojů považuji za vyhovující, využití AI je dle tvrzení autora zejména v rámci jazykové korektury, použití v oblasti rešerší bylo pouze podpůrné bez přímých vkládání výstupů.

Stanovené cíle práce považuji za splněné a práci doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. K čemu se využívají čelní nárazy se simulací náklonu a proč?
2. Prosím o rozbor jednotlivých činností, které je nutné vykonat v rámci celého procesu zjednodušené boční saňové zkoušky, kterou analyzujete.
3. Prosím o hlubší doplnění rozboru, který uvádíte na grafech 16 - 18.