Student Bc. Martin Hoskovec se velmi aktuálnímu tématu 3D tištěných vestaveb pro rotační absorbéry se zaměřením na záchyt CO2 věnoval po celou dobu svědomitě a se zájmem. Na konzultace chodil pravidelně, s vlastními návrhy řešení a rozpracovanými variantami k diskusi. Práce má experimentální charakter, takže student musel zvládnout jak technologii výroby, tak měřicí metody. Zvlášť oceňuji, jak samostatně a systematicky odladil technologické obtíže při MSLA tisku a jak si osvojil náročné optické metody (PDA, vysokorychlostní kamera).

Po obsahové stránce práce splňuje všechny body zadání a v experimentální části je překračuje. Výsledky jsou interpretovány korektně a s kritickým nadhledem - student si sám uvědomuje omezení výzkumu, například skutečnost, že měření probíhalo pouze v systému voda–vzduch, a správně naznačuje další směřování v podobě absorpčních experimentů. Přístup studenta hodnotím jako samostatný, zodpovědný a cílevědomý. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A / výborně.

Předložená diplomová práce se zabývá návrhem, 3D tiskem a experimentálním testováním gyroidních vestaveb pro rotační absorbér využívaný k záchytu CO2. Jedná se o aktuální, multidisciplinární téma kombinující aditivní výrobu, mechaniku tekutin a procesní inženýrství. Práce je zpracována na 70 stranách za použití rozsáhlého množství odborné literatury. V teoretické části jsou podrobně popsány metody záchytu CO2, typy rotačních absorbérů a jejich vestaveb se zaměřením na využití 3D tisku. Praktická část zahrnuje návrh čtyř gyroidních vestaveb v softwaru nTop, odladění procesu MSLA tisku a experimentální měření tlakových ztrát, velikostí a rychlostí kapiček pomocí fázové Dopplerovské anemometrie a vizualizaci tvorby kapek vysokorychlostní kamerou. Graficky je práce na velmi dobré úrovni, obrázky jsou názorné a s českými popisy. Členění práce je logické a text je dobře čtivý. Experimentální část svědčí o značném množství odvedené práce.

Práce obsahuje pár formálních nedostatků (chybějící zkratky v nomenklatuře, dvakrát vložená Tabulka 3, chybějící reference 16 a 17, duplikovaná reference 18, nejednotné umístění citací vůči konci věty), které ale zásadně neovlivňují výslednou kvalitu práce.

V rámci zpracování výsledků postrádám hlubší zobecnění dat. Vzhledem k rozsáhlé měřicí matici by bylo vhodné vytvořit predikční korelace pro testované parametry. Některé závěry, např. nižší tlaková ztráta kovové pěny, mohou plynout z vyšší porozity, na kterou by bylo vhodné výsledky normalizovat. V práci mi chybí zmínka o smáčivosti povrchu použité pryskyřice, přestože tato vlastnost ovlivňuje tvorbu kapalinového filmu a tím i hydrodynamiku vestavby.

I přes tyto drobné výtky považuji práci za velmi zdařilou a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Jaký je kontaktní úhel pryskyřice BASF Ultracur3D RG 1100 s vodou a jak by odlišná smáčivost povrchu mohla ovlivnit srovnání s kovovou pěnou? Jaký může být vliv smáčivosti na tlakovou ztrátu a odolnost proti zahlcení?
2. Jak by vypadalo srovnání tlakových ztrát, pokud by se výsledky normalizovaly na stejnou porozitu, případně vyjádřily jako tlaková ztráta na jednotku měrného povrchu?
3. Jak vychází porovnání velikostí kapiček z PDA a z vysokorychlostní kamery? V práci jsou data z obou měřících metod, ale nejsou přímo porovnána. Byly v záznamech z kamery detekovány nějaké nesferické kapky, které mohly ovlivnit PDA měření?