Pan Patrik Vlasák předložil bakalářskou práci, ve které se zabývá plastickou oblastí před čelem trhliny z různých úhlů pohledu. Na tématu pracoval velmi samostatně a z jeho iniciativy byla práce rozšířena o vliv T-napětí, což odpovídá znalostem až z navazujícího magisterského studia. Práce je členěna přehledně, přičemž vlastní tvůrčí část tvoří polovinu. Vytknout lze snad pouze nejednotnost pojmů, viz například pojmenování podmínek plasticity. Naopak vyzdvihnout lze zpracování a grafickou interpretaci výsledků výpočtového modelování. Práci provází minimum nesrovnalostí, viz například Tab. 4, případně místy nepřesné formulace. Nejasné je například vysvětlení tvarové funkce za rovnicí (13), samotná rovnice (68) a význam některých symbolů v Obr. 10. Kromě těchto drobností je ale práce velmi zdařilá a na vysoké úrovni. Proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím jako výbornou.

Práce se zabývá analytickým a numerickým popisem plastické oblasti před čelem trhliny s využitím lineárně elastického a elastoplastického modelu materiálu. Téma kombinuje teoretický základ lomové mechaniky, analytický popis i numerické modelování zadaného problému s využitím SW Ansys Mechanical. Práce začíná teoretickým úvodem do řešené problematiky a na něj navazuje praktická část, kde je zadaný problém detailně analyzován. Autor při zpracování prokázal velmi dobrou orientaci v základních konceptech lomové mechaniky i práci s konečnoprvkovým systémem Ansys. Praktická část práce je zpracována na velmi dobré úrovni, pozitivně hodnotím postupné zvyšování složitosti použitého modelu, srovnání analytického a numerického řešení, zahrnutí vlivu konečných rozměrů tělesa, vlivu T-napětí a modelování problému ve 3D, což dle zadání výslovně požadováno nebylo. Jako velmi silnou stránku práce bych vyzdvihnul schopnost autora vyvozovat závěry z dosažených výsledků, jako např. proč analytické modely neodpovídají reálnému tělesu, proč se plastická zóna mění při zavedení elastoplasticity apod, což poukazuje na velmi dobré porozumění řešené problematice. Použité zdroje jsou v práci řádně citovány, jejich počet odpovídá rozsahu a náplni práce, nevzniká tedy dojem z necitovaných převzatých pasáží. Autor používá správnou terminologii lomové mechaniky, kapitoly na sebe logicky navazují a obsahují minimální množství „výplňového“ textu.

Drobné formální připomínky k práci:
- U citovaných obrázků není vždy jasné, zda byly celé převzaty, nebo nějak upraveny, či vytvořeny autorem dle literatury – je vhodné přidat explicitní formulaci např. „Převzato z…, Upraveno podle...“
- Občas příliš dlouhá souvětí, která zhoršují čitelnost – lepší by bylo je rozdělit na více vět.
- U některých obrázků není zcela zřejmé co je přesně myšlenou „kompenzací“ – bylo by vhodné popsat přesněji – alespoň v popisku obrázku.

Závěrem lze konstatovat, že všechny cíle práce byly splněny a v některých ohledech i překročeny, práce je velmi povedená a rozsahem i způsobem zpracování ji lze označit za nadstandardní. Práci tedy hodnotím výslednou známkou „A“ a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Proč je plastická oblast před čelem trhliny při rovinné deformaci menší než při rovinné napjatosti?
2. Bude tvar plastické zóny, který jste v práci určil, závislý na použitém elastoplastickém modelu daného materiálu (myšleno například bi-lineární model vs multilineární model)?
3. Jaké mohou být důvody toho, proč u 3D tělesa s trhlinou na jeho povrchu nesedí velikost plastické zóny před čelem trhliny s analytickým modelem.
4. Jaké faktory ovlivňují velikost T-napětí a jeho znaménko a proč jeho zahrnutí mění tvar plastické oblasti?