Studentka se ve své diplomové práci zabývala netradičním propojením tří analytických oblastí, které byly původně využívány samostatně a pro odlišné účely. Konkrétně šlo o využití techniky difuzního gradientu v tenké vrstvě (DGT), kapilární elektroforézy (CE) a stanovení biogenních aminů v potravinářských matricích. Cílem práce bylo ověřit možnost propojení těchto metod a otestovat dílčí části analytického protokolu zahrnujícího předúpravu a přečištění potravinářských vzorků (rybí omáčky) pomocí DGT pro následné stanovení biogenních aminů metodou CE.

Vzhledem ke komplexnosti problematiky nebylo v časovém rámci diplomové práce možné vytvořit plně robustní a validovanou analytickou metodiku. To však nebylo hlavním cílem zadání. Úkolem bylo především ověřit funkčnost jednotlivých částí navrženého postupu, jejich kompatibilitu a možnosti jejich vzájemného propojení. Tento cíl se podařilo naplnit a studentka zadání práce splnila.

Při práci s literaturou, zpracování dat i orientaci v pro ni nové problematice studentka aktivně využívala konzultací, snažila se pochopit širší souvislosti a postupně si osvojila komplexní pohled na řešenou problematiku. Současně se podílela na návrhu experimentálních postupů. V průběhu práce se projevily určité rezervy zejména v oblasti praktického zpracování dat a interpretace výsledků, což bylo do značné míry dáno menší předchozí zkušeností s obdobným typem experimentální práce.

Náročnější byla rovněž závěrečná fáze projektu, zejména práce pod časovým tlakem, vyhodnocování nejednoznačných či negativních výsledků a jejich interpretace. I tato zkušenost je však běžnou součástí experimentálně zaměřených diplomových prací a studentka se s ní postupně dokázala vyrovnat. V průběhu řešení práce si také osvojila potřebu efektivnějšího časového plánování a lepší prioritizace klíčových experimentálních parametrů.

Přes uvedené dílčí nedostatky studentka nakonec úspěšně zpracovala a interpretovala získané výsledky a vytvořila ucelený základ pro možné pokračování této studie. Práce ověřila, že propojení použitých metod je realizovatelné a může představovat perspektivní směr pro další rozvoj analytického systému.

Pozitivně hodnotím zejména schopnost studentky analyticky vyhledávat a propojovat informace, strukturovaně přemýšlet nad řešenou problematikou a využívat moderní nástroje pro zpracování dat, včetně programování v jazyce Python. Studentka rovněž prokázala manuální zručnost při experimentální práci a schopnost překonat obtíže spojené s řešením komplexního výzkumného úkolu i se sepsáním diplomové práce jako celku.

Na základě průběhu řešení práce, úrovně interpretace výsledků a celkového zpracování hodnotím diplomovou práci známkou B.

Předkládaná diplomová práce s názvem „Studium spojení prekoncentrační techniky DGT a kapilární zónové elektroforézy pro účely analýzy biogenních aminů v potravinách“ je prací zaměřenou na netradiční spojení techniky DGT s kapilární zónovou elektroforézou v oblasti sledování kvality a bezpečnosti potravin.
Diplomová práce je klasicky členěna a je zpracována na celkem 60 stranách. Teoretická část obsahuje informace týkající se biogenních aminů a fermentovaných potravin (zejména rybích omáček) a popisuje principy techniky DGT i kapilární zónové elektroforézy.
V následující části je kromě klasického popisu kroků experimentální části uvedeno i několik ilustračních fotografií. Část „Výsledky a diskuze“ shrnuje výsledky optimalizace metody kapilární elektroforézy pro stanovení biogenních aminů. Dále přináší výsledky související s přečištěním a zakoncentrováním aminů. Vše je doplněno komentářem a potvrzeno elektroforegramy. Zajímavý je závěr, kdy se v rámci testovaných přístupů jako nejvhodnější jeví použití pouze sorpčního gelu využívaného v technice DGT pro eliminaci matričních vlivů .
Závěr diplomové práce přináší shrnutí teoretické i praktické části. Následuje kapitola „Seznam použitých zdrojů“ se 79 odkazy.
Celkový dojem z této diplomové práce snižuje úroveň jazykového zpracování. V textu se vyskytuje řada vět bez přísudku či vyjádření neodpovídající správné české formulaci výrazů. Nestandardní je rovněž číslování kapitol.
Nicméně, zadání a cíle této diplomové práce byly splněny. Díky rozsáhlé experimentální práci zahrnující řadu dílčích testů a jejich vyhodnocení považuji celou diplomovou práci za přínosnou a doporučuji ji k obhajobě. I přes určité výhrady ji hodnotím stupněm A – výborně. Topics for thesis defence:

1. V práci jste využívala pro detekci aminů vodivostní detektor. Je také pro tento typ detekce nutno připravit na kapiláře „okýnko“?
2. Jak by se podle Vás změnila vhodnost použití DGT jednotky u potravin s jiným typem matrice, například u mléka nebo sýrů?
3. Spojení techniky DGT a metody CE je zcela jistě unikátní. Jaké další látky v potravinách by bylo možné touto kombinací sledovat?