Diplomant vypracoval svoji závěrečnou práci s podporou firmy Škoda Auto a.s. Věnoval se šíření trhlin v nápravě osobního automobilu, a to jak experimentálně, tak výpočtově. Práce je tedy vysoce komplexní a prakticky přínosná. Při vyhodnocování experimentu a zprovoznění numerických simulací však pan bakalář narážel na spoustu překážek, které přispěly k tomu, že na tématu s různými odmlkami pracoval tři roky. I tak text obsahuje množství překlepů, jako je chybějící interpunkce, nejednotné používání pojmů a nejasné formulace, například co se třetí kapitoly týče. Zde s ohledem na diskutovaný vývoj náprav chybí odkaz na standardně používaný V-model. Samotný výčet testů na zkušebních tělesech není ani kompletní, ani systematický. Mnoho věcí se naopak v prvních kapitolách opakuje. Orientaci ztěžuje místy i nelogické odkazování se na obrázky, použití různých symbolů pro jednu veličinu, jako u meze kluzu, nevysvětlení některých symbolů nebo nekonzistentní používání zkratek. Z typografického hlediska lze vytknout například nejednotné zarovnání textu do bloku či nejednotný styl referencí. Závěrem lze práci hodnotit jako dobrou a doporučit k obhajobě.

Autor se v práci zabýval simulací šíření trhliny v zadní nápravě automobilu. Simulace je zde porovnána s experimentem na skutečné součásti a pracuje se i s různými variantami modelu. Práce je po formální i obsahové stránce zpracována solidně, ale má několik podstatných slabin. Cíle 2–5 jsou splněny, avšak u cíle 1 považuji rešerši metod predikce životnosti za nedostatečnou. Autor sice popisuje lomovou mechaniku a výpočet počtu cyklů, ale chybí širší přehled přístupů k simulaci šíření trhlin a jejich aplikací, na něž by měl navržený postup navazovat. To je podle mě hlavní nedostatek práce.

Krom toho u tohoto typu práce považuji za standardní některé věci, které v této chybí: přehledná závislost K na délce trhliny; schéma k rozboru silového působení (sekce 2.6); celkový pohled na řešenou součást s popisem jejich částí. Dále by měl být lepší rozbor rozdílů mezi experimentem a simulací. A v části 7 pak autor označuje model za "validovaný", což je dost zavádějící. 

Postup řešení je jinak technicky správný. Autor se celkem invenčně vypořádal se šířením trhliny ve smíšeném módu, s praktickou aplikací kritéria MTS a s výpočtem životnosti. Formálně je práce bez problémů.

Celkově hodnotím stupněm C.  Topics for thesis defence:

1. V práci autor uvádí na str. 60: „Zároveň je nutné zmínit, že při výpočtu životnosti docházelo k určitému zjednodušení, kdy v laboratoři byla naměřena životnost materiálu pouze při zatěžování čistým módem I, kdežto výstupem z numerických simulací byl z důvodu povahy zatížení, tedy kombinace všech 3 módů zatěžování trhliny, použit J-integrál, respektive jeho rozkmit, který se následně převáděl na ekvivalentní KJ a tento rozkmit vstupoval do výpočtu životnosti.“ – už se ale nedovíme, k čemu by to teoreticky mělo vést – souhlasí to tedy s tím, že počet cyklů v experimentu je menší nebo ne?
2. Byl rozsah součinitelů intenzity napětí, ve kterém se trhlina šíří v simulaci, porovnán s rozsahem, pro který byla naměřena rychlost šíření trhliny? Prosím uveďte toto porovnání a zhodnoťte jestli má vliv na nesrovnalost mezi modelem a experimentem.