Bakalářská práce studentky Pavly Tajovské se zabývá aktuální problematikou toxicity olova ve vodním prostředí a hodnocením jeho vlivu na akvatické producenty. Téma práce je environmentálně významné a aktuální vzhledem k přetrvávající přítomnosti olova ve vodním prostředí, hodnocení rizik kontaminantů ve vodních ekosystémech a využití organismálních a suborganismálních endpointů v ekotoxikologickém hodnocení.
Studentka při zpracování literární rešerše využila rozsáhlé množství odborných zdrojů a velmi dobře se v nich zorientovala, což následně prokázala kvalitním zpracováním teoretické části. V ní přehledně shrnula problematiku ekotoxikologie, chování potenciálně toxických prvků ve vodním prostředí a jejich účinky na organismy akvatických ekosystémů.
V rámci experimentální části práce si studentka velmi dobře osvojila metodiku systematické kultivace testovacího organismu Lemna minor, přípravu expozičních médií, realizaci inhibičních testů i stanovení fotosyntetických pigmentů. Během řešení práce pracovala zodpovědně, pravidelně konzultovala dílčí výsledky a aktivně se podílela na optimalizaci experimentálních postupů. Pozitivně hodnotím zejména zvládnutí laboratorních metod a pečlivost při zpracování získaných dat.
V rámci kapitoly Diskuze byla studentka schopna výsledky přehledně zpracovat, interpretovat a konfrontovat s výsledky zahraničních studií. Přestože mohla být diskuse v některých částech rozvedena podrobněji, studentka správně interpretovala vliv olova na sledované fyziologické parametry rostlin a současně poukázala na význam chelatačního činidla EDTA při ovlivnění biodostupnosti olova a železa v expozičním prostředí.
Závěr práce je kvalitní a logicky vystavěný, i když stylisticky místy méně obratný. Přehledně shrnuje dosažené výsledky a odpovídá stanoveným cílům práce. Ocenit lze zejména propojení získaných poznatků s problematikou biodostupnosti olova a významu chemického složení prostředí pro jeho toxické působení.
Studentka během řešení bakalářské práce prokázala schopnost samostatně pracovat s odbornou literaturou, osvojit si nové laboratorní metody, zpracovat experimentální data a interpretovat získané výsledky v širším odborném kontextu. Zadání bakalářské práce bylo splněno ve všech stanovených bodech.
Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím klasifikačním stupněm A – výborně.

Bakalářská práce studentky Pavly Tajovské je zpracována na téma „Hodnocení ekotoxicity vybraných prvků pro zástupce producentů v akvatickém ekosystému“. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. Je zpracována celkově na 48 stranách, logicky členěna do 7 kapitol a cituje 106 odkazů, což je na bakalářskou práci vysoce nadstandardní.
Teoretické část na 13 stranách přehledně shrnuje informace k akvatickému systému či ekotoxikologickým testů. Tato část je napsána logicky, čtivě a přehledně. Experimentální část popisuje mj. přípravu roztoků a testů a seznamuje s teoretickými podklady pro vyhodnocení testů. Kapitola „Výsledky a diskuze“ přináší na 10 stranách výsledky zpracované formou grafů a popisně zhodnocené. Zde bych uvítala rozčlenění do podkapitol a kratší věty pro lepší orientaci. Závěr shrnuje nalezené poznatky. V práci je uveden seznam zdrojů a seznam zkratek. V seznamu zdrojů působí rušivě některé odkazy s přímým linkem na web.
Z hlediska výsledků lze říct, že jsou v souladu s předpoklady, kdy je potvrzeno, že EDTA mění  biodostupnost Pb a ovlivňuje dostupnost Fe; jakož i stimulační efekt Pb při nízkých koncentracích a inhibice při vyšších koncentracích. Toto mohlo být o něco více diskutováno. V hlediska formálního charakteru je práce zdařilá, vyskytují se zde jen drobné chyby, především čárky v souvětích, v přijatelné míře.
Celkově tato práce působí velmi dobrým dojmem, její náplň splňuje zadání. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A/výborně. Topics for thesis defence:

1. Jak dlouho trvalo vypěstovat okřehek pro Vaše experimenty?
2. Je v reálném akvatickém systému přítomna EDTA jako v živném roztoku? Jaké látky ovlivní dostupnost a příjem Pb ve vodách?
3. Jak byste využila Lemna minor v praxi pro monitorování nebo fytoremediaci kontaminovaných vod a jaká jsou omezení této metody?