Student Bc. Filip Cheníček vypracoval kvalitní diplomovou práci zaměřenou na problematiku výskytu reziduí fluorochinolonových antibiotik v životním prostředí, konkrétně ve fermentované drůbeží podestýlce a půdním systému.
Tato diplomová práce byla vypracována v rámci projektu zaměřeného na antimikrobiální rezistenci v půdě a dalších složkách životního prostředí, řešeného pro Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s ÚKZÚZ.
Teoretická část práce je zpracována přehledně a systematicky. Shrnuje problematiku fluorochinolonových antibiotik od jejich chemických vlastností a farmakokinetiky až po environmentální dopady, včetně legislativního rámce a rizik spojených s antimikrobiální rezistence. Oceňuji zejména propojení chemických, environmentálních a legislativních aspektů, které přináší ucelený pohled na řešenou problematiku.
V experimentální části je shrnuta laboratorní činnost spojená s optimalizací dvoustupňové extrakční metody, validací analytických metod (výtěžnost, opakovatelnost, limity detekce apod.) a použití dvou analytických přístupů (UHPLC-MS/MS vs. UHPLC-DAD).
Ze získaných výsledků lze vyvodit několik dílčích závěrů, jak z pohledu analýzy (vhodnější je použití metoda UHPLC-MS/MS), tak z pohledu chování fluorochinolonů (vykazují vysokou perzistenci jak ve fermentované podestýlce, tak v půdě). Diskuse je vedena věcně, výsledky jsou také vhodně statisticky zpracovány a zhodnoceny v kontextu odborné literatury.
Student pracoval po celou dobu řešení práce samostatně, aktivně a se zájmem o řešenou problematiku. Během experimentální části prokázal zodpovědný přístup v laboratoři a schopnost řešit vzniklé problémy. Cíle diplomové práce (vyvinout, optimalizovat a validovat analytický postup pro stanovení enrofloxacinu a ciprofloxacinu v komplexních matricích a porovnat vhodnost využití metod UHPLC-MS/MS a UHPLC-DAD) byly jednoznačně splněny.
Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A – výborně.

Diplomová práce s názvem „Stanovení reziduí fluorochinolonů ve fermentované drůbeží podestýlce a půdní matrici“ je zpracována v rozsahu 90 stran a je standardně členěna na teoretickou a experimentální část. V práci bylo využito celkem 89 literárních zdrojů. Oceňuji také spolupráci s ÚKZÚZ Brno a Masarykovou univerzitou, která přispívá k odborné úrovni i praktickému významu předložené práce.
Teoretická část je zpracována na velmi dobré odborné úrovni a poskytuje přehled o problematice výskytu a chování fluorochinolonů v životním prostředí. Student prokázal schopnost práce s odbornou literaturou a vhodně shrnul současné poznatky vztahující se k dané problematice. Text je stylisticky kvalitní, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a vytvářejí ucelený přehled řešené problematiky. Pozitivně hodnotím také grafické zpracování práce, zejména zařazení přehledných a názorných obrázků vhodně doplňujících text. U části věnované degradaci antibiotik bych však doporučila větší důraz na rozlišení procesů probíhajících v kapalné a pevné matrici, což by mohlo přispět k lepší přehlednosti .
Kapitola zaměřená na analytické metody je zpracována spíše stručně a soustředí se především na jejich využití v rámci prováděné analýzy. Tento přístup nepovažuji za zásadní nedostatek, jelikož některé informace jsou dále rozpracovány v experimentální části. Pozor na rozdílné využití pojmů spektroskopie a spektrometrie.
Experimentální část přehledně popisuje přípravu standardů a vzorků i vlastní analytické postupy. V některých částech je popis přípravy jednotlivých roztoků velmi detailní a místy působí repetitivně. Na druhou stranu je zřejmé, že student věnoval značnou pozornost správnému nastavení experimentu a reprodukovatelnosti metodiky. Výsledky jsou zpracovány systematicky a vyhodnoceny z několika pohledů. Velmi pozitivně hodnotím využití kinetických modelů i statistického zpracování dat. Student získané výsledky vhodně interpretuje a diskutuje v kontextu dostupné literatury.
Z prezentovaných výsledků vyplývá, že by bylo zajímavé sledovat degradaci fluorochinolonů i v delším časovém horizontu, jelikož během realizace práce nebyla pozorována významná degradace sledovaných léčiv. Současně je však patrné, že rozsah experimentů byl limitován možnostmi projektu a časovým rámcem diplomové práce.
Celkově hodnotím předloženou diplomovou práci jako kvalitně zpracovanou odbornou studii. Student prokázal schopnost samostatné práce, orientaci v odborné problematice i schopnost kritického vyhodnocení získaných dat. Práce obsahuje pouze menší množství stylistických či formálních nepřesností, které nesnižují její odbornou úroveň.
Diplomovou práci doporučuji k obhajobě, všechny jednotlivé body hodnotím A a tedy navrhuji také její celkové hodnocení stupněm A. Topics for thesis defence:

1. 1. Platí v České republice či EU konkrétní pravidla pro sledování reziduí antibiotik ve statkových hnojivech před jejich aplikací na půdu? Jakým způsobem je na běžné farmě nakládáno s chlévskou mrvou, případně drůbeží podestýlkou, před jejich využitím jako statkového hnojiva?
2. 2. Z jakého důvodu byla pro metody UHPLC/DAD a UHPLC/MS/MS použita odlišná gradientová eluce? Mohlo by použití jiné chromatografické kolony napomoci lepší separaci interního standardu od analytů, případně od složek matrice? Jsou v dostupné literatuře popsány i jiné typy kolon vhodné pro stanovení fluorochinolonů?
3. 3. Jaký další způsob kalibrace by mohl být pro daný typ analýzy využit? Byla tato možnost v rámci práce ověřena, případně z jakého důvodu nebyla použita?
4. 4. Jsou v odborné literatuře dostupná data popisující degradaci enrofloxacinu a ciprofloxacinu ve statkových hnojivech a v půdě? Jaké jsou uváděné poločasy rozpadu těchto látek v uvedených matricích?