Studentka Alesia Harauskaya přistoupila k řešení své bakalářské práce velmi odpovědně a s vysokou mírou samostatnosti. Aktivně se podílela na návrhu tématu i dílčích experimentů a v dobré spolupráci s konzultanty vypracovala zajímavou a kvalitní práci, která představuje hodnotný základ pro navazující výzkum.
Z pozice vedoucího práce bych chtěl vyzdvihnout zejména zodpovědný, samostatný a iniciativní přístup studentky, který výrazně přispěl ke zdárnému dokončení práce.
Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.

Předložená bakalářská práce se zaměřuje na studium vlivu přítomnosti nanočástic (NP) železa na bakterie, a to v kontextu posouzení případné protektivní úlohy intracelulárních polyhydroxyalkanoátů (PHA) při této expozici. Téma práce je zajímavé, dobře koresponduje se studijním oborem autorky (Biochemické technologie) a jeho zpracování je velmi kvalitní, a to jak po obsahové, tak po formální stránce.

Práce je psána česky a navzdory tomu, že autorka není rodilou mluvčí, je text srozumitelný, čtivý a obsahuje pouze zanedbatelné množství gramatických a stylistických chyb. Také z formálního hlediska mám jen několik drobných připomínek, které spolu s výčtem nalezených překlepů uvádím na konci posudku.

Množství zpracované literatury (37 zdrojů, z toho 31 časopiseckých článků) splňuje požadavky kladené na tento typ práce.

Odborný obsah práce přináší originální výsledky nejen biotechnologického charakteru (vliv expozice nanočásticím železa na růst studovaných kmenů a jejich produkci PHA), ale také metodologického charakteru ((S)TEM analýza exponovaných kultur). Této části bych vytkl pouze absenci elektromikrogramů kontrolních kultur (neexponovaných železným NP) a chybějící informaci o procentuálním obsahu PHA v biomase, která by podpořila autorčiny závěry o tom, že expozice NP u PHA-produkujícího kmene indukuje zvýšenou produkci PHA.

V předložené bakalářské práci autorka prokázala schopnost samostatně realizovat a vyhodnocovat výzkumné experimenty a interpretovat jejich výsledky. Splnila všechny cíle definované v zadání práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm Výborně (A).

Formální a gramatické připomínky
• Str. 8: „problému“ místo „problémů“.
• Obrázek 3 a obdobně i další obrázky: i u převzatých obrázků z literatury je vhodné v popisku vysvětlit použité grafické zvýraznění (šipky, hvězdičky apod.).
• Str. 13: chybný odkaz na obrázek („viz Obrázek 5 a Obrázek 5“).
• Str. 14: „řetěze“ místo „řetězce“.
• Str. 15: „nízkonapěťový“ místo „nízkonapěťová“.
• Str. 18: „CuSO“ místo „CuSO₄“.
• Str. 22: nedoporučuji používat zkratky v nadpisech kapitol (zde DLS).
• Str. 24: chybný odkaz („Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.“).
• Obr. 9: chybí informace o stáří kultur, pro které je uvedena optická hustota.
• Pozor na opakování stejných informací (zde třikrát opakovaná informace o principu viabilitního testu pomocí PI). Topics for thesis defence:

1. 1. Na základě čeho byly zvoleny koncentrace NP (300–500 mg·l⁻¹)? Vzhledem k tomu, že autorka sama uvádí, že NP byly v kulturách pozorovány převážně v agregované podobě, doporučila by v navazující práci zaměřit pozornost spíše na vyšší koncentrace NP, nebo na úpravu experimentálního postupu vedoucí ke snížení míry agregace NP v kultuře? Může navrhnout možnosti, jak toho dosáhnout?
2. 2. Srovnání obr. 9 a 10 naznačuje, že kultura H16 exponovaná koncentraci 400 mg·l⁻¹ NP vykazovala vyšší optickou hustotu, ale nižší biomasu než ostatní exponované kultury. Jak si autorka tuto diskrepanci vysvětluje?
3. 3. Jakou má autorka představu o dalším směřování výzkumu, zejména ve vztahu k bakteriálním kmenům přímo produkujícím magnetosomy?