Studentka během řešení bakalářské práce projevovala velký zájem o zadané téma a pracovala velmi zodpovědně. V laboratoři se naučila připravovat funkcionalizovaná PHB nanovlákna metodou forcespinningu a provedla jejich modifikaci ligninovými monomerními deriváty. Dále zvládla spektrofotometrická stanovení, hodnocení antioxidační aktivity, určení enkapsulační účinnosti, sledování uvolňování aktivních látek a základní antimikrobiální testování.
Při experimentální činnosti postupovala pečlivě. Dodržovala stanovené postupy, průběžně konzultovala naměřená data a dokázala o nich věcně diskutovat. Získaná data považuji za spolehlivá a dostatečná pro splnění stanovených cílů. Oceňuji její pracovní nasazení, samostatnost a snahu porozumět použitým metodám.
Požadavky zadání byly splněny. Slabší stránkou práce je místy jednodušší literární rešerše a méně podrobná diskuse některých výsledků, tyto nedostatky však nepovažuji za zásadní.
Podle protokolu systému Theses.cz činila celková podobnost 97 %, ta je však způsobena technickou duplicitou dvou verzí téže práce v systému. Po vyloučení této duplicity dosahuje nejvyšší podobnost s jiným dokumentem přibližně 6 %. Nalezené shody nepovažuji za problematické a práci hodnotím jako originální.
Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení výborně (A).

Studentka Monika Horká ve své bakalářské práci zpracovala aktuální a odborně relevantní problematiku integrace monomerních derivátů ligninu do polyhydroxyalkanoátových (PHA) materiálů s cílem zlepšit jejich antibakteriální vlastnosti. Předložená práce naplnila všechny cíle stanovené v zadání. Studentka nejprve zpracovala odpovídající literární rešerši zaměřenou na danou problematiku, následně vybrala vhodné monomerní deriváty ligninu a experimentálně ověřila jejich vliv na antibakteriální vlastnosti připravených nanovlákenných materiálů.
Práce je zpracována přehledně, logicky a jednotlivé kapitoly na sebe vhodně navazují. V teoretické části se studentka věnuje charakteristice nanomateriálů se zaměřením na polyhydroxyalkanoáty, dále popisuje strukturu a vlastnosti ligninu a jeho významných monomerních derivátů. Součástí teoretické části je rovněž kapitola zaměřená na metody hodnocení antibakteriálních vlastností. Vzhledem k rozsahu experimentálních metod využitých v praktické části práce by však tato kapitola mohla být zpracována podrobněji a nabídnout širší přehled jednotlivých přístupů používaných při testování antibakteriální účinnosti.
Experimentální část práce je zpracována na odpovídající odborné úrovni. Získané výsledky jsou prezentovány přehlednou formou, zejména prostřednictvím sloupcových grafů doplněných o směrodatné odchylky, což umožňuje lepší posouzení variability naměřených dat a podporuje jejich vypovídací hodnotu. Za určitý nedostatek však považuji poměrně stručnou diskusi dosažených výsledků. Naměřená data jsou sice jasně popsána, avšak jejich interpretace mohla být podrobnější a ve větší míře konfrontována s poznatky publikovanými v odborné literatuře. Literární zdroje jsou v práci využívány převážně v teoretické části, zatímco ve výsledkové a diskusní části by jejich intenzivnější zapojení přispělo k hlubšímu zasazení získaných poznatků do širšího vědeckého kontextu.
Celkový dojem z práce dále mírně snižuje výskyt některých typografických a terminologických nepřesností. Tyto nedostatky však nemají zásadní vliv na odbornou úroveň práce ani na správnost prezentovaných výsledků.
Přes uvedené připomínky považuji práci za kvalitně zpracovanou. Závěry práce jsou formulovány jasně, srozumitelně a odpovídají dosaženým výsledkům. Předložená bakalářská práce splňuje požadavky kladené na vysokoškolské kvalifikační práce. Práci hodnotím známkou B a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Ve své práci jste používala kyselinu ferulovou, p-kumarovou a vanilovou, které patří mezi deriváty ligninu přítomné v lignocelulózové biomase. Jak lze tyto látky z biomasy izolovat a je podle Vás tento způsob jejich získávání v současnosti ekonomicky nejvýhodnější ve srovnání s alternativními metodami výroby?
2. Jak dlouho a v jakých koncentracích by se podle Vás ideálně měly uvolňovat antibakteriální látky z připravených nanovláken?