Předložená diplomová práce se zabývá lokalizací a jejími metodami. Autor navrhnul a realizoval bateriově napájený modul umožňující lokalizaci pomocí globálního družicového polohového systému doplněný o inerciální měření akcelerometrem a gyroskopem. Součástí zadání diplomové práce je návrh a realizace modulu a také jeho závěrečné testování. Všechny uvedené činnosti jsou spolu s obecnou teorií, zahrnující kýžené technologie, přehledně zpracovány v textové části. Ta je z hlediska formální i technické úrovně výborná. Student nejprve přehledně popisuje veškeré dostupné družicové systémy, a také senzory snímající zrychlení. V další části se zabývá metodami vedoucími k výpočtu polohy a případnými korekcemi či kalibrací. V další části se zabývá návrhem a realizací modulu. V závěru zpracovává velké množství testů vedoucích k ověření předpokládaných výsledků.
Po celou dobu práce student pracoval samostatně, v dostatečné míře konzultoval jednotlivé kroky návrhu, přičemž prokazoval přiměřenou a dostatečnou porci technických znalostí. Textovou část práce pravidelně dodával ke korekci a dostatečně konzultoval její jednotlivé proporce. Jediným nedostatkem celé práce je fakt, že v průběhu oživování a závěrečného testování se zničil obvod akcelerometru a gyroskopu. Ten bohužel v době závěrečné fáze diplomové práce nebyl k dostání na trhu a nešel nahradit žádným dostupným ekvivalentem. Z toho důvodu byla závěrečná fáze předložené práce ochuzena o výstupy jeho měření. Všechny potřebné součásti návrhu jako jsou metody měření, zpracování vzorků a jejich následná filtrace jsou dodány a teoreticky zakomponovány, nemohly však být v plné míře ověřeny. Práci hodnotím 80 body. Points proposed by supervisor: 80

Úkolem diplomanta bylo navrhnout a vytvořit zařízení umožňující sledovat a odhadovat polohu, zaznamenávat a zpracovávat související data pocházející  z modulu GPS, akcelerometrického a gyrometrického MEMS senzoru.
Předložená práce sestává z úvodu a závěru a čtyř kapitol. Kapitola první shrnuje teoretická východiska, druhá se věnuje návrhu zařízení, a třetí a čtvrtá realizaci a testování.
Nejprve je v souvislostech rozebráno satelitní určování polohy.  V následujících částech jsou stručně charakterizovány dílčí komponenty. Nechybí ani část věnovaná otázce řídicí jednotky s ohledem na HW a SW řešení. Podobně je popsána reflexe týkající se ukládání a odesílání dat. Další část teoretického rozboru je věnována vyhodnocování dat a použití numerických filtrů.
V kapitole věnované návrhu zařízení jsou popsány dílčí moduly či komponenty. Část 2.4, resp. Obrázek 2. 5, uvádí navrhovanou topologii zařízení. V navazující podkapitole jsou uvedeny cílové parametry zařízení; cíle, které by navržené zařízení mělo splňovat. Navazující část se zbývá obvodovým návrhem (podkapitola 3.1), návrhem desky plošných spojů (podkapitola 3.2), stejně jako oživení a ověření funkčnosti (3.3). Podkapitola 3.4 věnovaná komunikačním protokolům a příkazům by možná vhodněji zapadla do teoretického rozboru.
Navazující podkapitola 3. 5 by pro přehlednost prospělo lepší rozčlenění. To, že data lze exportovat ve formátech, které jsou exportovatelné do běžných mapových systémů, se čtenář dozvídá až v následující kapitole.
Z popisu v kapitole čtvrté vyplývá, že byly provedeny jisté zkoušky, ale jejich popis, volba a nastavení s ohledem na otestování splnění celkových požadavků na zařízení jasné není. Popis provedených zkoušek působí dojmem, že byly ad hoc navrženy způsoby, jak funkčnost otestovat.
Z komentářů jako „Po tzv. studenom štarte zariadenia, ….je poloha nepresná a potrebuje určitý čas na to, aby sa ustálila. …nepresnosť merania stacionárneho bodu je možné merať až po tejto dobe ustálenia.“ pro mne vyplývá, že byl vytvořen vzorek, na kterém byly testovány ad hoc položené hypotézy. Doložení naplnění jistých požadavků ovšem chybí.
Důvod je popsán v závěru – při realizaci došlo k problému, který nebyl vzhledem k nedostupnosti komponent v době pandemie řešitelný. V závěru lze konstatovat, že podmínky zadání byly v podmínkách pandemického omezení naplněny. Topics for thesis defence:

1. Inerciální měřicí jednotku (Inertial Measurement Unit) v práci nazýváte „jednotka merania zotrvačnosti“. Vysvětlete a zdůvodněte použitý název.
2. Hovoříte o sérii testů, stacionárních a dynamických, které měří přesnost měření polohy. Uveďte (a) definici přesnosti měření polohy, (b) vlivy, které toto měření ovlivňují. Co dalšího, které kritéria byla testována?
3. Jak byly testy funkčního vzorku navrženy s ohledem na parametry zařízení uvedené v Tabulce 4? Zahrnuje tato tabulka všechny požadavky?

Points proposed by reviewer: 79