V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem populace a celosvětovým nárůstem výskytu neurologických, a především neurodegenerativních chorob, s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí, a neexistující preventivní či kauzální terapií, vzrůstá naléhavá potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Proto je jednoznačně nutný rozvoj nezbytných složek výzkumu neurodegenerace v oblastech klinických, zobrazovacích, elektrofyziologických, molekulárně genetických, biochemických a neuropatologických markerů, etiopatogenetických mechanismů a experimentálních terapií. Téma neurodegenerace je v současné době aktuální zejména v souvislosti s pandemií COVID-19, která vedle interních komorbidit je spojena s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Paralela se španělskou chřipkou, po které následoval epidemický výskyt von Economo encefalitidy s prudkým nárůstem postencefalitického parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna, jsou proto historicky varovným příkladem. Porucha čichu spojené s infekcí COVID-19 nápadně připomínají prodromální stádium sporadické Parkinsonovy nemoci, která je s poruchou čichu neodmyslitelně spojena. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat. Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, ale je známo že se zásadním způsobem uplatňují během epileptogeneze, při vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch dětského věku nebo dokonce jako důsledek opakovaných kraniotraumat spojených s kontaktními sporty. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace s cílem poznat neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují. U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k akumulaci agregovaných proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem podobně jako u prionových chorob. Současná věda již nabízí nástroje (např. RT-QuIC), kterými je možné detekovat schopnost abnormálních proteinů indukovat konformační změny nativních proteinů, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již v prodromálním stádiu. Projekt proto usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění včetně postcovidového syndromu, a o zvýšení kvality základního a aplikovaného výzkumu doplněním a modernizací infrastruktury zúčastněných pracovišť a zároveň adekvátním zvýšením výzkumného potenciálu díky strategickému doplnění příslušných týmů.

Keywords
neurodegenerativní choroby; poruchy pohybu; kognitivní poruchy; neurovývojové poruchy; Parkinosonova choroba; demence; Alzheimerova choroba; dětská mozková obrna; epilepsie; autismus