Bc. Jakub Opršal sepsal velmi dobrou práci, zvláště s přihlédnutím ke komplikacím, kterým čelil při dokončování předloženého textu. Zvládnul přípravu epitaxních vrstev NiO, jejich základní charakterizaci i pokus s ozařováním vrstev laserovým svazkem. Pro udělení hodnocení „výborně“ by však byla nutná vyšší vlastní iniciativa studenta a zejména větší rozsah experimentální práce. Například optimalizace depozičního tlaku, průtoku kyslíku, výkonu magnetronu. Případně použití kovových mezivrstev/substrátů nebo doplňková krystalografická měření (orientace vrstvy v rovině). Další možností by byla magnetometrie pro lepší představu o podílu nezoxidovaného (feromagnetického) Ni ve vrstvě; vliv silného magnetického pole na uspořádání strukturních (a antiferomagnetických) domén pro získání lépe definovaného stavu před ozařováním laserem.

Předložená diplomová práce se zabývá depozicí a charakterizací tenkých vrstev antiferomagnetického NiO s cílem provádět manipulaci antiferomagnetických domén pulsním laserem. K depozici bylo použito magnetronové naprašování a byla provedena optimalizace depozičních parametrů pro dosažení maximální strukturní kvality vrstev. Vzorky byly charakterizovány pomocí rtg rozptylu a magnetooptickým zobrazováním. V poslední části byl proveden experiment s

Diplomová práce Jakuba Opršala přináší dostatek nových a originálních výsledků. V práci jsem však nalezl několik nedostatků.

Na straně 28 a v obrázku 4.2 je difrakční pík na asi 64.5 stupně označen jako safír 20-25. Domnívám se, že se jedná o nesprávnou identifikaci. Podle všeho se jedná o difrakci na safíru 0009, která je obvykle zakázaná, ale na monokrystalu se může objevit slabá difrakce za určitých relativně běžných geometrických podmínek, třeba jako součet 11-2 12 a -1-123 nebo mnoha jiných kombinací. Safír je tedy nejspíš kvalitnější než prezentováno v práci.

Práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. V práci se používá dvojí označení pro orientaci magnetických momentů: Neélův vektor a antiferomagnetická osa. Je mezi nimi nějaký rozdíl, nebo jsou to jen různá pojmenování? Zároveň nerozumím faktu, že Neélův vektor v použité definici nemá daný směr, ale může směřovat oběma opačnými směry.
2. Obrázek 1.3 ukazuje možná antiferomagnetická uspořádání, pokud jsou magnetické momenty v uzlech kubické prosté mřížky. Studovaný materiál NiO má lae niklové atomy v uzlech kubické plošně centrované. Jaká jsou možná antiferomagnetická uspořádání v fcc mříži?
3. V části 1.2.2 je magnetické uspořádání NiO klasifikováno do T domén podle rovin {111} v nichž jsou shodně orientované momenty uspořádány a S-domén podle směr Neélova vektoru. Při popisu magnetostrikce není jasné zda je magnetostrikce shodná pro všechny S-domény v jedné T-doméně. Bylo by možné to objasnit?
4. V jaké difrakci jsou provedeny rocking skeny v obrázku 4.6?