Pan Bc. Jan Bernard řešil diplomovou práci experimentálního charakteru. Navázal na práci, kterou na OTTP na obdobné téma řešil pan Bc. Stanislav Libřický, avšak výrazně inovoval měřicí metodu a provedl i úpravy na zkušebním standu.
Zadání bylo koncipováno jako tři paralelní práce studentů, kteří budou na některých částech spolupracovat, sdílet a využívat vzájemně své výsledky. Tato představa se naplnila jen částečně, neboť zbylí dva studenti svou diplomovou práci přerušili kvůli studiu v zahraničí, toto vedlo k nutnosti aby Pan Bernard řešil práci více samostatně. Podporou byly pouze úpravy použitých vyústek a dílčí výsledky měření rychlostních polí od pana Brdečka.
Práce byla řešena ve spolupráci s firmou Fischer automotive systems s. r. o. (FACZ), čímž bylo vymezeno zadání a cíle práce. Pan Bernard postup práce několikrát v FACZ prezentoval a konzultoval.
Problematika měření hluku při proudění vzduchu z vzduchotechnické vyústky má několik úskalí, která student musel řešit. Další potíže se týkaly zejména nevhodných akustických vlastností stávající zkušební místnosti, kdy student vyvinul dostatečné úsilí k tomu, aby přesvědčil vedoucího práce a přesunul měření do bezdozvukové komory. Tím odpadly problémy s akustikou, ale bylo nutno řešit přebudování a přesun zkušební aparatury. Kvalita výsledků a jejich vypovídací schopnost se podstatně zlepšila.
Student jednotlivé úkoly řešil v souladu se zadáním, v problematice se dobře zorientoval a při řešení volil adekvátní postupy. Práci věnoval mnoho úsilí a času, jednotlivé body zadání řešil do dostatečné hloubky a šíře.
Diplomant práci s vedoucím konzultoval v dostatečné míře, dobře reagoval na jeho připomínky a rady. Používal vlastní přístupy, projevil dobrou orientaci v odborné literatuře i normách a v dostatečné míře prokázal schopnost aplikovat poznatky získané studiem a řešit technické problémy. Jeho přístup hodnotím jako zodpovědný a cílevědomý.
Určité rezervy spatřuji v možnosti lépe předem promyslet a naplánovat experimenty a předejít tím nutnosti je opakovat. Student naštěstí projevil schopnost kriticky se podívat na vlastní výsledky a najít chyby, což je pro technickou práci velmi důležité. Dále se jako poněkud obtížnější jevila schopnost stručného a srozumitelného vyjádření, cit pro psané sdělení a vyváženost obsahu.
Závěrem konstatuji, že rozsahem i náplní tedy tato práce náleží k těžším závěrečným pracím; byla náročná z časového hlediska a i technicky obtížná.
Pan Bernard zpracoval dostupné podklady a získal původní výsledky, které přinesly nové informace k řešenému tématu. Po obsahové stránce práce splňuje všechny body zadání.

Diplomová práce je zaměřena na hodnocení zvukových polí stranových vyústek používaných k přívodu větracího vzduchu do kabiny automobilu. Jako hlavní akustické parametry byly použity akustický výkon a hlasitost vyústky, které jsou pro objektivnější posouzení výsledků měření doplněny také spektrálními charakteristikami. Členění práce je funkční a přehledné a jednotlivým problémům je věnována přiměřená pozornost.  V první polovině práce, věnované popisu použitých veličin, experimentálního vybavení, testovaných komponent a výsledkům měření dosažených jinými autory prokázal diplomant schopnost racionálně vyhodnotit informace získané studiem literatury z pohledu získání potřebných informací pro úspěšné splnění zadání diplomové práce. V druhé polovině práce jsou uvedeny výsledky vlastní práce týkající se jak popisu a výsledků vlastních experimentů, tak jejich hodnocení. Zde je třeba zejména ocenit tvůrčí přístup k výběru a rozsahu provedení poměrně rozsáhlého souboru měření a k jejich hodnocení ve vztahu k naplnění cílů zadání. Bez ohledu na několik drobných nepřesností či vhodnosti použití pojmů (kalibrátor hladiny zvuku, měření okrajových podmínek) celkově hodnotím práci jako výbornou. Topics for thesis defence:

1. Může akustický výkon počítaný podle vztahu (1.8) nabývat také záporných hodnot?
2. Hladiny akustické intenzity a akustického výkonu jsou definovány příslušnými poměry dané veličiny a její referenční hodnoty. V případě hladiny akustické tlaku se ale jedná o poměr kvadrátů akustického tlaku a příslušné referenční hodnoty. Je to jen náhoda nebo záměr, který má své opodstatnění?
3. Jak si vysvětlujete výsledky testu na volné pole (kapitola 4.1.2)? Bylo by vhodné, a jak by se realizovalo srovnání výsledků měření akustického výkonu zdroje zvuku (např. použitého reproduktoru) v poloze na podlaze a umístěného 1,5 m nad podlahou polobezodrazové komory? Lze na základě Vašeho testování obecně prohlásit, že použitou polobezodrazovou komoru lze obecně považovat za bezodrazovou komoru?