Studentka Veronika Formanová se ve své práci zaměřila na plazmonické antény ve tvaru písmene „V“. Konkrétně u nich studovala směrovost jejich vyzařování při vlnových délkách blízkých vlnové délce kvadrupólového rezonančního módu.

Vycházejíc z článku doc. Kalouska (Opt. Express 20, 2012, 17916) autorka rozvinula jeho analytický model pro optickou odezvu tenké rovné plazmonické antény tak, aby pro vlnové délky blízké kvadrupólovému rezonančnímu módu popisoval optickou odezvu a směrové vyzařování antény s porušenou symetrií, konkrétně antény tvaru písmene „V“. Výsledky analytického modelu následně autorka srovnává s výsledky numerických simulací.  Je vcelku možné, že po vyřešení některých dílčích nedostatků modelu bude vytvořený analytický model publikován v odborném časopise.

Autorka se dále věnovala výrobě těchto „V“ antén pomocí elektronové litografie na křemíkovém substrátu a měření jejich optické odezvy. Dále navrhla experimentální ověření směrovosti vyrobených antén využitím substrátu jako planárního vlnovodu a vytvořením vyvazovací mřížky v okolí polí antén.

Po celou dobu autorka pracovala značně samostatně a to jak při tvorbě analytického modelu, tak při výrobě a charakterizaci vzorků s poli antén tvaru písmene „V“. Jí předložená bakalářská práce obsahuje množství zajímavých výsledků, avšak celkově by mohla být zpracována pečlivěji a přehledněji. Dále v určitých místech by mohl být kladen větší důraz na srozumitelnost sdělení. Celkově tak hodnotím předloženou práci jako velmi dobrou klasifikačním stupněm B.

Autorka v předložené práci prokázala široké spektrum dovedností, jmenovitě schopnost nastudovat poměrně obtížnou teorii elektromagnetismu a aplikovat ji při analýze chování vybraných struktur, tyto struktury následně experimentálně vyrobit a charakterizovat a nakonec dosažené výsledky ve stravitelné formě zhodnotit a zpracovat. Cíle uvedené v zadání autorka bez výhrad splnila.

Práce je členěna poměrně logicky a přehledně. V první kapitole je velice příhodně nastíněn účel celé práce, čímž je studium plazmonických antén se směrovým vyzařováním. Další tři kapitoly obsahují stručný úvod do teorie elektromagnetického pole v látkách, včetně neobvyklé metody pro výpočet vlastních modů dlouhých tenkých kovových struktur. Pátá kapitola popisuje experimentální techniky použité při jejich výrobě a optické charakterizaci. Stěžejní šestá a sedmá kapitola pak obsahují vlastní přínos autorky, čímž jsou výsledky analytických a numerických výpočtů, optických měření a v neposlední řadě také analýza směrovosti vyzařování plazmonických antén a návrh experimentu pro její ověření.

Úctyhodný záběr práce je však zároveň i její zhoubou. Potřeba vměstnat mnoho informací na malý prostor občas vedla k velkým myšlenkovým skokům, které čtenáře mohou mást. Dále pak dílčí výsledky některých kapitol nejsou dostatečně okomentovány a motivace k jejich dosažení často není příliš zřejmá. Tyto skutečnosti společně s početnými stylistickými a typografickými chybami činí text místy obtížně čitelným. Práce také trpí po grafické stránce, kdy kvalita některých grafů je dosti slabá. I přes tyto nedostatky se jedná o velmi kvalitní práci a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením velmi dobře.

Konkrétní připomínky, výtky a náměty k přemýšlení budou z důvodu omezeného prostoru dodány ve formě přílohy. Topics for thesis defence:

1. Pro malé vrcholové úhly „V“ antény lze očekávat, že se směrovost vyzařování vypočtená z analytického modelu bude blížit přesnějšímu výsledku FDTD simulacím. Z grafu 6.10 to však není patrné. Budeme pro dostatečně malé úhly pozorovat konvergenci těchto dvou přístupů nebo v tomto ohledu analytický model selhává?
2. Při výpočtu rozptylových map nebyl uvažován substrát, ale v realitě lze očekávat, že materiál s tak vysokým indexem lomu jako křemík je znatelně zdeformuje. Bude to mít velký vliv na geometrii vyvazovací mřížky? Zohledňuje stávající geometrie různé úhly dopadu osvětlující a vyvázané vlny? Lze jednoduše zanedbat vyšší rozptylové řády vyvazovací mřížky?