Na tématech souvisejících s bakalářskou prací začal Lukáš Kormoš pracovat již ve druhém ročníku studia a za tuto dobu zvládl množství experimentálních metod nezbytných k dokončení práce. Jako vedoucí práce oceňuji především samostatnost, ochotu učit se novým věcem, pracovitost a iniciativu při vypracovávání bakalářské práce. Díky tomuto přístupu se Lukáši Kormošovi podařilo splnit více, než bylo zadáno, především při studiu vlivu omezování aktivní plochy senzoru pomocí FIB na citlivost senzoru, což zohledňuji ve svém hodnocení.

Bakalářská práce Lukáše Kormoše je zaměřena na využití grafenu v oblasti senzoriky. Toto téma je velmi aktuální, zvláště díky použití daného materiálu a možnosti miniaturizace zařízení.  V práci byl zkoumán vliv vodní páry a prudkých změn relativní vlhkosti okolního prostředí na elektrický odpor grafenu. Na získané poznatky pak autor navázal testováním vlivu rozměrů aktivní plochy senzoru na jeho elektrické vlastnosti.

Práce je dělena do dvou částí – na rešeršní studii a experimentální část. Rešeršní část je velice srozumitelně a logicky uspořádána. Přehledně vede čtenáře od obecného seznámení s grafenem a jeho vlastnostmi, přes výrobu a vlastnosti reálné vrstvy, až k využití (zdánlivě nevýhodných)  nedokonalostí, daných výrobním postupem, pro detekci molekul plynů. Dále nechybí ani popis principu experimentálního zařízení FIB – fokusovaného iontového svazku používaného k modifikaci vrstev.

Experimentální část přibližuje způsob výroby vzorků, uspořádání zařízení pro regulaci vlhkosti a měření odporu a taktéž výsledky naměřených odezev grafenu na změny vlhkosti. Autor také provedl další série měření pro vrstvu modifikovanou ionty a pro zmenšující se  plochu senzoru. Na závěr je diskutován vliv fokusovaného iontového svazku na citlivost grafenu.

Cíle a požadavky práce byly splněny bezezbytku, studie této aplikace grafenu jistě bude přínosná pro další výzkum. Co se týče formálního zpracování, vytkla bych pouze používání zkratek, ve kterých by se nezkušený čtenář mohl ztratit. Rozepsání zkratky by pomohlo orientaci (např. str. 1 „STM“, str.10 „FFM“, str.16 „SIMS“), některé jsou uvedeny nepřesně (str. 15 „LIMS“ místo „LMIS“ jako Liquid Metal Ion Source, str. 16 tunelovací elektronový mikroskop místo transmisní nebo str.4 - chyba vzniklá  pravděpodobně nepozorností –„TEM – Scanning Tunelling Microscope“). Psaní citací není jednotné – v části práce se vyskytují za tečkou ukončující větu, v jiné části před tečkou. Na str. 20 je uvedeno, že proud byl měněn s periodou 1 s – pravděpodobně bylo myšleno s délkou trvání pulzu 1 s. Na str. 26 bych rovněž nenazývala množství náboje dávkou. Hodnoty na ose y v obrázku 3.11 jsou matoucí.

V celkovém hodnocení práci a její výsledky hodnotím velmi pozitivně, myslím si, že převyšuje obsahové i formální nároky kladené na bakalářské práce. Navrhuji hodnocení klasifikačním stupněm A. Topics for thesis defence:

1. 1. Na stranách 26 a 29 je uvedeno, že dávka dopadajících iontů je 0,31 uC (4 uC a 2 uC). Toto vyjádření není formulováno úplně správně. Aplikace DrawBeam, ve které byly tvořeny struktury, nenabízí přepočet na dávku ani na množství náboje. V jakých jednotkách je obvykle udávána dávka a jak bylo vypočítáno celkové množství náboje?
2. 2. Jak byste porovnal vliv iontového svazku a elektronového svazku, kterým byly vytvořené struktury kontrolovány?