Bakalářská práce Radima Zahradníčka je zaměřena na výrobu grafenu různými metodami a porovnání jeho vlastností. Vrstvy byly vytvářeny metodou mechanického odlupování (na našem ústavu již dříve používanou) a také alternativní chemickou cestou. Cílem práce bylo zvládnout obě metody a charakterizovat vyrobené vrstvy. Přestože se nepodařilo vyrobit monovrstvu grafenu, cíle práce byly splněny.

Student se dokázal dobře zorientovat v tématu, což zvláště v oblasti výroby grafenu chemickou cestou nemusí být pro nechemika jednoduché. Oceňuji také širší výběr metod použitých k redukci oxidovaného grafenu, které byly nastudovány a realizovány. Bohužel interpretace dosažených výsledků v experimentální části není přehledná a výsledky by si zasloužily hlubší rozbor. Hodnocení je také sníženo kvůli laxnímu přístupu studenta k písemnému vypracování bakalářské práce. Ke slabým místům patří stylistická i grafická úprava, formální stránka práce také není zcela v pořádku.

Přes uvedené nedostatky student splnil zadané požadavky, práci tak doporučuji k obhajobě a navrhuji výslednou známku C.

Jedním z hlavních cílů bakalářské práce pana Radima Zahradníčka bylo pokusit se vyrobit grafen chemickou cestou pomocí redukce z oxidu grafenu a srovnat tuto metodu s doposud na ÚFI používanou mechanickou exfoliací. Jako oponent konstatuji, že tohoto cíle bylo dosaženo. K vlastní práci mám však několik připomínek.
Rešeršní studie týkající se vlastností grafenu je mnohdy obtížně čitelná, protože obsahuje fyzikální nepřesnosti, překlepy nebo neúplnosti, které jsem si někdy nemohl ověřit, protože nejsou uvedeny zdroje, odkud autor čerpal. Vybrané konkrétní příklady uvádím v příloze k tomuto posudku.
V rešeršní studii týkající se výrobních možností grafenu se autor opírá o převzatý obrázek 3.1 na straně 13. Řada údajů v tomto obrázku není v práci vůbec okomentována a nevím, co znamenají. Pokud tyto údaje nejsou pro rešeršní studii podstatné, pak bylo možné schéma upravit.
V experimentální části je mnohdy prezentace výsledků nečitelná nebo neúplná. Například na snímcích z mikroskopu atomárních sil obrázky 5.6, 5.8, 5.11 (od strany 26) nejsou čitelné osy ani měřítka. Na obrázku 5.3. b na straně 25 není vůbec zřejmé, ve kterém místě na vzorku bylo měření AFM provedeno, pokud tedy existuje souvislost se zobrazením v optickém mikroskopu. Rovněž postrádám popis os na všech zobrazeních spekter z XPS na stranách 30, 31 obrázky 5.12, 5.13 a 5.14.
Nejvíce v práci postrádám solidní statistické vyhodnocení měření výšky „grafenových šupinek“ pomocí AFM a plošné hustoty pokrytí vzorku vrstvami grafenu podle snímků z optického mikroskopu, na kterém by bylo možné postavit mnohem pevnější základnu pro závěry práce. Pokud autor píše o průměrné nebo minimální hodnotě výšky, považoval bych za minimální informaci alespoň údaj o počtu měření, ze kterých byly uvedené hodnoty vypočítány, případně směrodatné odchylky nebo rozpětí hodnot. Nic z toho jsem však ve vyhodnocení výsledků nenašel, i když se domnívám, že pro porovnání metod je to z hlediska jednoznačných tvrzení, které autor uvádí v závěru nezbytné.
Práce pana Radima Zahradníčka je přínosná z hlediska prvního pokusu použít chemickou metodu k výrobě grafenu na ÚFI, avšak výše zmíněné nedostatky jsem byl nucen promítnout do hodnocení. Topics for thesis defence:

1. V práci uvádíte, že nejtenčí nalezené „grafenové šupinky“ měly při měření v AFM výšky: 2,9 nm (mechanická exfoliace, str. 23); 2,7 nm (fotoredukce, str. 27); 4 nm (UV redukce, str. 28); 2,5 nm (termická redukce, str. 29). Z hlediska porovnání obou metod bych se chtěl zeptat, z kolika měření byly uvedené minimální hodnoty získány, případně jaké bylo rozpětí naměřených hodnot?
2. Na straně 9 uvádíte větu: „Elektrická vodivost nanotrubic dosahuje hodnot m = 10^9 Acm^(-1), což je milionkrát víc než u mědi.“ Nevím, odkud tato hodnota byla převzata, ale uvedená fyzikální jednotka neodpovídá jednotce pro elektrickou vodivost ani pro měrnou elektrickou vodivost. Můžete uvést zdroj, ze kterého jste čerpal, případně tuto větu vysvětlit?