Hlavním cílem bakalářské práce bylo provedení dvou rešeršních studií a dále návrh a provedení úpravy fotoluminiscenční aparatury pro měření za nízkých teplot. První kapitola se zabývá obecným popisem luminiscence a jejím dělením na jednotlivé typy. Druhá kapitola je věnována rešeršní studii, která je zaměřena na uspořádání fotoluminiscenčních aparatur, jež se v praxi nejčastěji vyskytují. Konkrétně byla pozornost věnována na umístění a směrování budicího světelného záření. Dále na orientaci a umístění studovaného vzorku, sběr a vedení fotolumiscenčního záření k detekční části aparatury. Následující třetí kapitola,druhá rešeršní studie, je věnována fotoluminiscenčním vlastnostem polovodičového materiálu, konkrétně nitridu galia. V této kapitole jsou studovány základní vlivy na tvar fotoluminiscenčního spektra uvedené v odborné literatuře. Další kapitoly jsou zaměřeny na vlastní experimentální zařízení, které je umístěno na Ústavu fyzikálního inženýrství. Především na popis jeho úpravy, testování vlivu jeho nastavení na výsledné fotoluminiscenční spektrum. Dále na návrh a konstrukci kryostatu umožňující měření při nízké teplotě vzorku (>77 K). Informace získané v rámci této bakalářské práce budou přínosem při měření fotoluminiscence nejen GaN ultratenkých vrstev, připravovaných v laboratořích na Ústavu fyzikálního inženýrství. Navíc výsledky testování vlivu nastavení aparatury při měření, které bylo provedeno nad rámec bakalářské práce, přispěly k nalezení optimálních měřicích parametrů pro budoucí měření. Mírnou nevýhodou závěru práce je neúplné dokončení vyhotovení kryostatu důsledkem problémů při výrobě jeho komponent. I přesto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání, projevoval zájem o danou problematiku a při práci si počínal snaživě.

Bakalářská práce se zabývá měřením a studiem fotoluminiscenčních vlastností ultratenkých vrstev. V první kapitole je stručně popsána problematika luminiscence. Autor se zabývá významem a principem luminiscence. Kapitola je velmi laxně popsána, jedná se z velké části o výčet pojmů, ve kterých se čtenář ztrácí. Pro lepší porozumění by bylo vhodné uvést nějaké schéma, které by objasnilo vznik luminiscence.
Druhá kapitola práce je věnována rešeršní studii zabývající se popisem uspořádání jednotlivých zařízení používaných k měření fotoluminiscence. Autor zde prezentuje čtyři typy uspořádání měřicích aparatur a diskutuje jejich jednotlivé části. Na str. 5 je uveden obrázek, který není v textu dostatečně popsán. Na str. 8 není vysvětlena zkratka YAG. Obr. 6 není v textu odkazován. Na str. 9 je zmateně popsán pojem spektrograf. Na str. 11 je chaoticky popsán princip lavinové diody. Obr. 9 není odkazován v textu.
Třetí kapitola je věnována problematice galium nitridových vrstev. Jsou zde okrajově popsány jejich vlastnosti a základní metody přípravy. Zde bych uvítal citaci literatury k jednotlivým popsaným metodám. V práci nejsou jednotně značeny jednotky a fyzikální veličiny například na str. 13. Autor zásadně nepředpokládá, že vzorec v textu je také věta a je nutno i zde dbát pravidel interpunkcí. Práci silným způsobem uškodily naskenované obrázky, které jsou navíc opatřeny anglickým popisem obr. 14.
Kapitola 4 je věnována popisu experimentálního zařízení před a po jeho úpravě. Zde se autor mohl více zmínit o úpravách a nejen se omezit na výčet komponent. Na str. 22 je špatně odkazován obrázek a opět chybí odkaz na obrázek 22, 25 v textu. Na str. 24 autor odkazuje na grafy 11 a12, které nelze nalézt.
Kapitola 5 je věnována návrhu zařízení, umožňující měření za nízké teploty (>77 K). Jedná se o zásadní část práce a je škoda, že se studen více nerozepsal o daném návrhu zařízení. Zvláště bych chtěl vyzvednout nápad s externím pohybem vzorku, který do značné míry zlevní výrobu kryostatu.
Na všech obrázcích, zobrazující návrh, by bylo vhodné uvést měřítko.
V kapitole 6 jsou prováděna měření fotoluminiscenčních spekter GaN vrstvy a jsou testována různá nastavení aparatury během měření. Tyto výsledky jsou zajímavé zejména s ohledem na budoucí uživatele aparatury.
I přes drobné nesrovnalosti, především ve formálním zpracování, hodnotím práci za zdařilou. Student musel řešit množství zajímavých problémů spojených se samotným měřením a návrhem kryostatu. Experimentální část práce je optimálního rozsahu. Pozitivně hodnotím experimentální výsledky celé práce a samotný návrh kryostatu. Student splnil všechny úkoly zadání. Z těchto důvodů doporučuji bakalářskou práci k obhajobě, a pokud student odpoví na doplňující dotazy, navrhuji hodnocení stupněm C. Topics for thesis defence:

1. Co je rozuměno pojmem Johnsův šum?
2. Vysvětlit řádně princip lavinové diody a peltierova članku?
3. Vysvětlete, jak je definován parametr mřížky blaze (třpit) uvedený na str. 26?