Předložená práce má 49 stran, obsahuje 1 tabulku a 31 obrázků, z nichž 7 obrázků je převzato.
Cílem bylo navrhnout, vyrobit a ověřit funkčnost průtokových komůrek k pozorování živých buněk s ohledem na parametry digitálního holografického mikroskopu. V úvodních částech práce diplomantka zpracovala podrobný přehled historie vývoje konstrukce průtokových komůrek a zformulovala požadavky ke stavbě vlastní komůrky. Následně provedla simulace proudění kapaliny v programu Ansys Fluent pro navržené tvary vnitřního prostoru komůrky. Skutečná výměna kapalin při gravitačním zaplavování vnitřního prostoru komůrky byla v souladu s provedenými teoretickými simulacemi. Bylo prokázáno, že vyrobené průtokové komůrky umožňují bezproblémovou dlouhodobou kultivaci živých buněk a nepřetržité sledování jejich reakcí před a po výměně média.

Jana Čolláková absolvovala týdenní odborný kurz ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze, kde si v Laboratoři buněčné biologie a kultivací osvojila základní postupy buněčné kultivace. Při ověřování funkčnosti průtokového systému v transmisním koherencí řízeném holografickém mikroskopu postupovala diplomantka promyšleně a systematicky. K řešení diplomové práce přistupovala zodpovědně a všechny její cíle úspěšně splnila.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou velmi dobře/B.

Předložená práce je formálně rozdělena do pěti kapitol. První kapitola uvádí důvody vzniku pozorovacích komůrek a jejich historický přehled. Dále nastiňuje předpoklady ze kterých se vycházelo při samotném návrhu komůrky popsaném ve druhé kapitole. Ve druhé kapitole je popsán konstrukční návrh komůrky včetně jejího uchycení na stolek mikroskopu. Následující kapitola se zabývá prouděním tekutiny komůrkou a to jak teoretickým rozborem v programu Fluent, tak i reálným měřením. Ve čtvrté kapitole jsou ukázány experimentální výsledky použití navržené komůrky v práci s živými buňkami. V závěru jsou shrnuty dosažené výsledky.
Členění diplomové práce a sled jednotlivých kapitole je logické, práce je vhodně a přehledně zpracována. Po gramatické stránce hodnotím práci jako dobrou. Občas se v delším souvětí ztratí shoda podmětu s přísudkem, např. v první větě kapitoly 1.5.4. Co se týká stylistické stránky práce chtěl bych vytknout vzhled obrázku číslo 14, bylo by přehlednější a vhodnější aby obě části obrázku byly na jedné stránce. Na to jak je jednoduchý je zbytečně velký. V grafu na obrázku číslo 15 je chyba v popisu dat a mělo by zde být uvedeno, že černá čára značí lineární aproximaci. V experimentech s měřením průtoků by bylo vhodné uvést zda změnu průtoku zaškrcováním hadičky lze kalibrovat bez nutnosti jeho měření při každém nastavení. Na základě teoretického popisu je uvedeno, že pro experimenty bude využito převážně jádro 3. Chybí mi experimentální porovnání s jádrem 1, tj. sada obrázků stejná jako obrázek 18, ale s jádrem 3. V kapitole 4.6 je popsán rozdíl v přežívání buněk v komůrce bez promývání roztokem a v komůrce se stálým průtokem. Rychlost průtoku 1 ml.min-1 je při objemu komůrky 0,8 ml pro tyto experimenty příliš vysoká. Buňky mohou být strhávány tokem kapaliny. Bylo by lepší zvolit rychlost výrazně nižší, aby k výměně média nepřispíval pouze tok kapaliny, ale i difúze.
Předloženou práci hodnotím jako zdařilou a vyváženou a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Zajímalo by mě jakým způsobem se změnila odlévací forma pro jádro 3? Nedochází při rozebírání formy k poškozování silikonu v okolí vtokového a výtokového kanálu? Bylo provedeno dlouhodobé měření přežívání buněk v uzavřené komoře na mikroskopu, tak aby byl zahrnut celý buněčný cyklus? Jak dlouhý je buněčný cyklus pro použité typy buněk?