Pan Michal Kvapil ve své diplomové práci navázal na problematiku řešenou v rámci své bakalářské práce i šestiměsíčního studia na Imperial College ve skupině předního odborníka na plazmoniku prof. Stefana Maiera. Pracoval odpovědně, samostatně a s velkou tvůrčí invencí.Jeho výsledky najdou přímé uplatnění při řešení výzkumných úkolů skupiny.

Diplomová práce je rozložena do dvou částí. Ta první (kapitola 1-4) má úvodní, teoretický charakter. Uvádí základní pojmy z teorie elmag. pole, klasický mikroskopický model optických vlastností reálného prostředí a popis povrchového plazmového polaritonu a lokalizovaného povrchového plazmonu. Rozsah této části je přiměřený potřebám diplomové práce a svědčí o tom, že diplomant dobře zvládl teoretické základy. Kapitoly jsou napsány přehledně a věcně. Vytknout lze jen drobnosti, např. přesnější uvádění předpokladů, vhodnější formulace, drobné překlepy.
Druhá část, tj. vlastní obsah diplomové práce, spočívá v simulaci fyzikálních vlastností struktur využívaných v plazmonice. Podrobně je popsána použitá simulační metoda, kterou využívá dostupný komerční program. Bylo by vhodné uvést časovou náročnost výpočtů s ohledem na přesnost simulací a možnosti studia rozmanitosti struktur. Pozornost je věnována výběru vhodných materiálů, tady mohl být výběr širší. Např. simulace na Ag by mohly být docela zajímavé. Autor se soustředil na studium jednoduché obdélníkové Au antény na skleněném podkladu a na vliv změny jednotlivých rozměrů. Studium rozšířil o vliv nanokrystalického diamantu v okolí těchto antén. Výsledkem jsou velmi cenné závislosti a pravidla pro budoucí konstrukci funkčních antén a plazmonických struktur. Předností jsou samozřejmě 3D simulace.V závěru je pozornost věnována možnosti praktické výroby těchto struktur a metodám měření rezonančních vlastností. Tato část je relativně velmi stručná.
Závěrem je možné konstatovat, že autor splnil zadání diplomové práce v celém rozsahu. Nejcennější je podrobná 3D simulace Au antény v různých prostředích. Ačkoliv to nebylo v zadání, velmi bych ocenil jakýkoliv i primitivní experimentální pokus a srovnání se s teoretickými výsledky. Práce je dobrým východiskem pro takový cíl. Topics for thesis defence:

1. Jaká je celková síla na pravé straně rovnice (3.6)? Na str. 31 se předpokládá zdroj světla 400-800nm a simulace se provádějí od 300 do 1300nm? Proč se nevyzkoušela simulace na Ag? Na str. 38 byla zvolena L=130nm jako základní rozměr, na str.37 dole se konstatuje právě pro tento rozměr poněkud anomální chování.