Bakalářská práce studenta Josefa Hynšta byla zaměřena na návrh, sestavení a ověření funkčnosti pilotního systému pro měření rozložení pole ionizujícího záření. Student vycházel z výzkumu realizovaného v rámci oddělení Koherenční optiky ÚPT AVČR, který je v této oblasti zaměřen na vzdálená měření ionizujícího záření s využitím optických vláken. Student k problematice přistoupil zodpovědně a v rámci své činnosti nastudoval potřebnou problematiku týkající se teorie ionizujícího záření a možných metod jeho měření. Podařilo se mu navrhnout a realizovat novou metodu, která významně rozšiřuje využití původního optovláknového monitoringu. Student se dokázal naučit všechny potřebné techniky od práce s optickými vlákny přes návrh optomechanického uspořádání až po programování automatizovaného měření a vyhodnocení získaných dat.

Práce byla velmi komplexní a student ji dokázal po technické stránce dotáhnout do úspěšného a funkčního konce. Samotná bakalářská práce je koncipována přehledně, s pouze několika málo překlepy, a shrnuje komplexně řešenou problematiku. V samotné práci bych vytknul zejména malé množství obrázků, které by bylo názornější a přehlednější než dlouhé textové popisy. Práce je však jako bakalářská práce na velmi vysoké úrovni a škoda, že jí nebylo věnováno trochu více času, protože mohla být naprosto perfektní.

Celkově hodnotím práci jako velice kvalitní a nadprůměrnou stupněm A a doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce se zabývá 2D optickým senzorem pro detekci pole ionizujícího záření. Samotná detekce touto metodou je problematika, kterou se ÚPT AVČR dlouhodobě zabývá, přínosem práce studenta je především rozšíření bodového měření do 2D matice, návrh a realizace opto-mechanických sestav, řízení procesu měření a zpracování dat. Bakalářská práce má 45 stran (od úvodu po závěr), kde praktická část je rozsáhlejší než teoretická. Z hlediska rozsahu a rozložení obsahu hodnotím práci velmi kladně. Práce je logicky uspořádána, jednotlivé části na sebe logicky navazují, celkově se práce dobře čte a je bez pravopisných chyb. Co bych vytkl, tak stylistika obrázků, kde obrázky jsou v textu často umístěny uprostřed odstavce a mnohdy je odkaz v textu na obrázek nacházející se o stránku někdy i dvě dál, popisky obrázků jsou stejným stylem jako okolní text, což ztěžuje orientaci v jinak kvalitně zpracovaném textu.
Z hlediska obsahu práce je zřejmé, že se student v řešené problematice velmi dobře zorientoval a doplnil si potřebné teoretické základy. Teoretická část práce je rozumném rozsahu a obsahuje informace související s danou problematikou. V praktické části student projevil schopnost logické úvahy, provedl návrh a optimalizaci klíčových částí senzoru (scintilátoru s návazností na optické vlákno). Student také projevil schopnost řešit problematiku v širokém kontextu – přes mechanické části, sestavení optických částí až po řízení systému, sběr dat a jejich zpracování. Značně mi chyběla v úvodu praktické části motivace, proč byla zvolena takto složitá koncepce měřicího systému. V průběhu čtení celé praktické části jsem přemýšlel, proč student neřešil celý sytém s XY posuvem a jedním senzorovým vláknem. To by bylo výrazně jednodušší, efektivnější a levnější. Až v závěru a jen jednou větou je vysvětleno, že se jednalo o ověření konceptu, který otevírá prostor pro další vývoj – osazení více detektory. Což až zpětně ohajuje smysl celé koncepce systému. Velmi mě zaujalo, jak se student vypořádal s rozdílnou citlivostí jednotlivých senzorových vláken, provedl jejich kalibrace a korekce. Práce mohla obsahovat více obrázků, mnohdy by to bylo názornější a ušetřilo by to zdlouhavý popis v textu.
Celkově však práci hodnotím jako kvalitní. Je zřejmé, že student odvedl dobrou práci a projevil schopnost řešit komplexní téma. Práci navrhuji k obhajobě s hodnocením A. Topics for thesis defence:

1. V teoretické části uvádíte, že RTG a gama záření na sebe spektrálně navazují. Ve skutečnosti se však tato spektra z části překrývají – dnešní lineární urychlovače používané v radioterapii běžně produkují RTG záření s energiemi fotonů přes 10 MeV. Je možné měřením rozlišit, zda se v takovém případě jedná o fotony gama/RTG?
2. V praktické části uvádíte, že pro spoj vlákno-scintilátor je použito UV vytvrditelné lepidlo a použité vlákno má SiO2 jádro a polymerní plášť. Jakým způsobem ionizační záření ovlivňuje takovou sestavu? Nedochází při vystavení lepidla/polymerního pláště vlákna ionizačnímu záření ke změně jejich otických vlastností (útlum, index lomu, numerická apertura)? Pokud by docházelo k nestabilitě těchto parametrů vlivem ionizujícího záření, mělo by to vliv na měřenou veličinu?