Master's Thesis

Electromagnetic and Thermal Analysis of Induction Motors Using Motor-CAD

Final Thesis 5.05 MB

Author of thesis: Ing. Matěj Höhn

Acad. year: 2025/2026

Supervisor: Ing. Marek Toman, Ph.D.

Reviewer: doc. Ing. Radoslav Cipín, Ph.D.

Abstract:

This thesis deals with the electromagnetic and thermal analysis of three induction motors, designated M1, M2, and M3, using the Motor-CAD program, and verifies the program’s suitability for optimizing electrical machines. The first part of the thesis contains a literature review focused on losses in asynchronous motors. The second part of the thesis deals with heat transfer mechanisms and the thermal network method. Furthermore, the procedure for calculating the equivalent thermal conductivity of the windings and the contact thermal resistance is described. The third section presents an electromagnetic and thermal analysis, followed by a comparison of the calculated results with the measured data. The electromagnetic analysis yielded accurate results, particularly regarding mechanical power, electrical power, torque, and efficiency. For the stator currents, a maximum deviation of 6,5 % was recorded. The thermal analysis demonstrated an exact match between the calculated and measured temperatures. For motors M1 and M2, the average temperatures in the stator windings and the rotor cage were compared, with maximum deviations of 5 °C. For motor M3, in addition to the temperature of the windings and the rotor cage, the temperature of the frame was also compared. The largest temperature deviations reached 4,33 % for the windings, 6 % for the rotor cage, and 5,36 % for the frame. In the final section of the thesis, the Motor-CAD program is used to solve an optimization problem using the Python programming language, which, thanks to the PyMotorCAD library, allows the program to be controlled. The goal was to use differential evolution to find the optimal values of six geometric parameters of the stator and rotor slots of the M3 motor. The purpose of the program was to achieve the highest possible efficiency at rated power, while ensuring that neither stator tooth saturation nor excessive heating of the windings and rotor occurred. The resulting optimized model achieved an efficiency 1,26 % higher than the original.

Keywords:

Electromagnetic analysis; Motor-CAD; optimization; heat transfer; thermal analysis; thermal network; losses.

Date of defence

09.06.2026

Result of the defence

Defended (thesis was successfully defended)

znamkaAznamka

Grading

A

Process of defence

Student prezentoval diplomovou práci na téma Elektromagnetická a tepelná analýza asynchronních motorů v programu Motor-CAD. Student odprezentoval všechny zadané cíle práce. Student popsal jmenovité parametry motorů a definice jednotlivých modelů. Následně byly ukázány modely v MOTOR-CAD. Byly také prezentovány výsledky tepelné a elektromagnetické analýzi. Následně student popsal optimalizaci motoru M3 a následně získané výsledky. Student odpověděl na otázky oponenta. Student také dokázal odpovědět na otázky komise.

Language of thesis

Czech

Faculty

Department

Study programme

Power Electrical and Electronic Engineering (MPC-SVE)

Composition of Committee

Ing. Petr Procházka, Ph.D. (místopředseda)
Ing. Jiří Valenta, Ph.D. (člen)
Ing. Jan Knobloch, Ph.D. (člen)
Ing. Jan Martiš, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Radoslav Cipín, Ph.D. (předseda)

Supervisor’s report
Ing. Marek Toman, Ph.D.

Student se ve své diplomové práci zabýval problematikou elektromagnetické a tepelné analýzy asynchronních motorů v programu Motor-CAD. V současné době se jedná o velmi aktuální problematiku a využití podobných návrhových nástrojů v průmyslové praxi stále více nabývá na významu.

Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol plus úvod a závěr. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. V úvodní části práce student zpracoval rešerši zaměřenou na vznik ztrát v asynchronních motorech a základní principy přenosu tepla. Pro lepší pochopení principu funkce programu Motor-CAD bylo rovněž nutné nastudovat problematiku analytické metody tepelných sítí, kterou daný software využívá pro tepelnou analýzu elektrických strojů. Tyto znalosti následně student prakticky využil při tvorbě a validaci jednotlivých modelů.

Za stěžejní část práce považuji elektromagnetickou a tepelnou analýzu tří různých asynchronních motorů v programu Motor-CAD a následné porovnání výsledků simulací s experimentálními měřeními. Oceňuji zejména skutečnost, že analýzy nebyly provedeny pouze pro jeden konkrétní motor, ale pro tři rozdílné stroje, což významně zvyšuje vypovídací hodnotu dosažených výsledků.

Jedním z cílů práce bylo ověřit možnosti využití programu Motor-CAD pro řešení optimalizačních úloh elektrických strojů. Oceňuji, že se student během řešení práce dokázal vypořádat s několika technickými komplikacemi. Původně plánovaný postup využívající vybraný optimalizační nástroj z prostředí Ansys nebylo nakonec možné použít. Student tedy nastudoval možnosti řízení programu Motor-CAD pomocí programovacího jazyku Python a knihovny PyMotorCAD. Cílem práce přitom nebylo provedení komplexní optimalizace elektrického stroje, ale především ověření a demonstrace možností využití programu Motor-CAD pro řešení těchto úloh.

Student postupy prací pravidelně konzultoval s vedoucím a k řešení diplomové práce přistupoval zodpovědně a systematicky. Po formální, stylistické i grafické stránce má práce velmi dobrou úroveň. Všechny body zadání byly splněny a diplomovou práci doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 93

Grade proposed by supervisor: A

Student se ve své diplomové práci zabývá elektromagnetickou a tepelnou analýzou asynchronních strojů v programu Ansys Motor-CAD.

V teoretické části se student věnuje problematice ztrát a modelování tepelných dějů v asynchronních strojích se zaměřením na tepelné sítě. Je však škoda, že potenciál těchto kapitol nebyl více využit, například k porovnání analyticky vypočtených tepelných odporů s hodnotami získanými pomocí programu Motor-CAD. Pro čtenáře tak mohou tyto kapitoly působit poněkud zbytečné, protože v dalších částech práce na ně není nijak odkazováno a není zcela zřejmé, do jaké míry byly využity v praktické části práce.

V praktické části práce (kapitoly 3 a 4) student vytvořil modely tří asynchronních motorů a provedl jejich elektromagnetickou a tepelnou analýzu. U třetího stroje následně realizoval optimalizaci vybraných parametrů. Výsledky jsou porovnány s experimentálním měřením, přičemž dosažená shoda je velmi dobrá.

Největším nedostatkem této části práce je nedostatečný popis nastavení samotného programu a postupu provádění simulací. S výjimkou kapitoly 3.1.2 není dostatečně popsáno, jak byly jednotlivé výpočty realizovány, zda byly elektromagnetické a tepelné výpočty řešeny iterativně, nebo zda byly ztráty z elektromagnetického modelu pouze použity jako vstup pro tepelný výpočet. Rovněž není zřejmé, zda byl využit řešič založený na metodě konečných prvků (FEA), nebo pouze analytický model. Podobných nejasností se v práci vyskytuje více.

V práci rovněž chybí diskuse případných problémů souvisejících s nastavením modelů a laděním parametrů. Není například zřejmé, zda byly prezentované výsledky dosaženy bez dalších úprav již po definování geometrie stroje a přiřazení materiálových vlastností. Z tohoto důvodu je praktická část práce z metodického hlediska méně přínosná pro čtenáře, který by chtěl obdobné analýzy samostatně reprodukovat. Obdobné připomínky lze vztáhnout také ke kapitole 4.

Student by se měl k výše uvedeným připomínkám vyjádřit během obhajoby své práce.

Po formální stránce je práce zpracována na velmi vysoké úrovni. Text je přehledný, odborně formulovaný a nevyskytují se v něm významnější gramatické ani formální nedostatky.

Zadání práce bylo splněno, a proto ji i přes uvedené připomínky doporučuji k obhajobě. Topics for thesis defence:
  1. Vysvětlete vztah 2.29.
  2. V kapitole 1.4 popisujete dodatečné ztráty. Jaký je zdroj těchto ztrát a kde se ve stroji vyskytují s ohledem na Obr. 1.1?
  3. Na Obr. 4.6 je provedeno porovnání drážek původního a optimalizovaného modelu. Porovnejte velikost průřezu původní a nové statorové drážky a uveďte, jak se změnil statorový odpor. Dále zobrazte průběh magnetické indukce pro obě varianty stroje a porovnejte je.
  4. Na str. 51 píšete: „Vypočtené veličiny, jako je teplota vinutí a rotoru, výkon, magnetická indukce zubu statoru a účinnost, jsou využity pro výpočet penalizační účelové funkce.“ Podrobně popište výpočet skóre a penalizační funkce a zdůvodněte volbu jednotlivých parametrů této funkce, například volbu magnetické indukce v zubu.
  5. Na Obr. 3.12 je provedeno porovnání teplot motoru na kostře ve třech bodech. Specifikujte, kde jsou tyto body umístěny na kostře stroje a jak byly tyto teploty získány v programu Motor-CAD.
  6. Popište všechny změny, kromě geometrie a vinutí, které jste provedl při tvorbě modelu stroje M3 v programu Motor-CAD oproti standardní šabloně asynchronního stroje v tomto programu.
Points proposed by reviewer: 80

Grade proposed by reviewer: B

Responsibility: Mgr. et Mgr. Hana Odstrčilová