Diplomová práce byla iniciována požadavky průmyslového podniku, kde je student zaměstnán. Vzniklo funkční zařízení, které splňuje všechny požavky, které byly na začátky projektu vytyčeny. Pozitivně lze hodnotit studentovu velkou samostatnost, především co se týká realizace zdlouhavých ověřovacích měření na výrobku. Jistým nedostatkem však je, že hlavní objem prací byl vykonán již v rámci práce bakalářské a další inovace a optimalizace produktu byla provedena pouze doplněním rozšiřujícího modulu ke stávající desce plošných spojů a ne kompletním redesignem celého výrobku tak, jak by bylo vhodné. Drobné výhrady lze mít k některým méně výstižným formulacím, které se v textu často vyskytují. Points proposed by supervisor: 80

Předložená diplomová práce studenta Bc. Pavla Daďi se zabývá tématem Konstrukce polovodičového relé pro připojování bateriových bloků v solární systémech a má 100 stran. Jeho předešlá bakalářská práce se zabývala Návrhem polovodičového stykače pro velké výkony, čítající 70 stran. Diplomová práce je po 50 stranu shodná s minulou bakalářskou prací, a to včetně textů (doslovných) i obrázků. Je částečně změněno pouze číslování některých kapitol, obrázků a podobně. Analýza plagiátorství vykazuje 48 % shodu s jeho vlastní minulou prací. Student dokonce zkopíroval i stejné chyby, které mu byly v bakalářské práci vytknuty, jako například paralelní spojování baterií. Navíc i připojováním samotného měniče takto „natvrdo“ by značně trpěli kondenzátory a samotné spínací prvky na velký inrush current. V práci se vyskytují různé obvodové kuriozity stejně jako v předešlé bakalářské, viz některé schémata zapojení v otázkách oponenta.
Škoda že student jako hlavní téma diplomové práce zvolil minimalizaci přepínacích ztrát odpojovače baterie, který se sepne cca jednou za měsíc a nezabýval se spíš, jak inteligentně vyřešit už třeba jen precharge kondenzátorů v měniči, nebo dokonce zajištění paralelního provozu více samostatných a odpojitelných baterií. Nehledě na to, že na str. 42 sám píše že: „Joulovy spínací ztráty lze zanedbat z důvodu velmi krátké doby sepnutí (4,43 ms).“ Zrychlování sepnutí někdy ani není žádoucí, dokonce v případě velkých rázových proudů se v bateriové praxi úmyslně zapínací děje tranzistorů zpomalují, čímž se proudový ráz omezuje. Proudově předimenzované tranzistory tento jeden přepínací děj hravě zvládnou.
Student zřejmě ani moc nechápe aplikovanou matematiku, neboť na str. 33 obrázek 5 podle něho znázorňuje pokles napětí na svorkách zdroje při jeho vypnutí, z toho jako převrácenou hodnotu času vypočítá frekvenci a z toho potom určuje indukčnost vedení.
Stylisticky a graficky je práce na dostatečné úrovni, některá schémata jsou zpracována v MS paint a nejsou vůbec hezká.
Závěr: Student sice formálně splnil body zadání, 3/4 však již byly splněni již v práci bakalářské. Nedošlo k inovaci původního spínače, ale pouze k návrhu jakési destičky, která byla k původnímu bakalářskému spínači „dobastlena“ viz obr. 65. Vzhledem i k vlastnímu plagiátorství textu je na zvážení, jestli doporučit práci k obhajobě. Navíc podle dodaných schémat to nevypadá přesvědčivě, že by student věděl, co přesně dělá a zapojení by se dala řešit daleko elegantněji. V návaznosti i na otázku číslo 6 vůbec není jasné, že se jedná o studentem navržený spínač, v přílohách nebyly nalezeny podklady k silovému obvodu, jehož realizace je předmětem bodu zadání 3. Samotný přínos diplomové práce je skoro menší než minulé bakalářská práce, neboť v ní student zřejmě navrhl výkonový spínač, zatímco v práci diplomové navrhl jen jakýsi „zrychlovací obvod“ který plní funkci spíš podpěťové ochrany. Z těchto důvodů hodnotím práci 55 body. Topics for thesis defence:

1. Na str. 42 píšete: "Joulovy spínací ztráty lze zanedbat z důvodu velmi krátké doby sepnutí (4,43 ms)". Proč teda se v diplomové práci zabíváte zrychlováním sepnutí? Jak často ten odpojovač spíná? Nemá odpojovač z definice odpojovat obvod naprázdno?
2. Vysvětlete funkci obvodu na Obr. 44, podle naměřených průběhů to vypadá, že obvod jaksi kmitá (obr. 45, 46).
3. Vysvětlete funkci „urychlovacího obvodu“ na obr. 49
4. Vysvětlete zapojení obr. 51.
5. Vysvětlete zapojení obr. 54.
6. Proč je vámi navržená deska spínače (obr. 64) jiná, než finální výrobek? (obr. 65). Vypadá to, jak kdyby se spíš jednalo o „reverse engineering“. Navíc je divné, že schémata vypadají navržená v Eagle a desku v Kicad, to má nějaký důvod?

Points proposed by reviewer: 55