Student Dominik Vaško vypracoval svoji diplomovou práci na téma REGENERACE KLADNÉ ELEKTRODY LFP AKUMULÁTORU METODOU PŘÍMÉ RECYKLACE.

Předložená diplomová práce se zabývá vysoce aktuálním tématem přímé recyklace lithno-iontových akumulátorů, které v současnosti nabývá na významu z hlediska materiálové udržitelnosti. V teoretické části autor prokazuje velmi dobrou orientaci v dané problematice. Systematicky srovnává jednotlivé typů elektrodových materiálů, a to jak na straně katod, tak i anod, což čtenáři poskytuje ucelený vhled do problematiky. Druhá kapitola pak představuje podrobný přehled existujících recyklačních metod. Teoretický úvod práce je tedy logicky strukturován, srozumitelně napsán a vytváří pevný základ pro následnou experimentální část.

V experimentální části se práce soustředí na kritické kroky přímé recyklace, konkrétně na separaci aktivního materiálu katody od proudového sběrače a následnou elektrochemickou regeneraci. Autor zvolil komparativní přístup, kdy porovnával dvě metody odstranění polymerního pojiva, a to selektivní rozpouštění a termickou dekompozici. Tento metodický přístup umožnil jasně identifikovat silná a slabá místa obou procesů z hlediska jejich praktické realizovatelnosti. Následná fáze byla zaměřena na samotnou relithiaci za zvýšené teploty. Elektrochemické testování, přičemž sledování a porovnání počáteční degradované kapacity materiálu s kapacitou po provedení procesu relithiace tvoří samotné jádro praktické činnosti této práce. Všechny experimenty byly naplánovány a realizovány s vysokou precizností.

Dosažené výsledky jsou velmi slibné. Autorovi se podařilo úspěšně demonstrovat funkčnost navrženého postupu relithiace, který prokazatelně vede k obnově elektrochemických vlastností studovaného katodového materiálu. Výsledná data jsou v diskusi správně interpretována. Předložené výsledky představují skvělý základ pro další výzkum a následnou optimalizaci této regenerační metody v laboratorním měřítku.

Z hlediska formálního zpracování splňuje práce veškeré náležitosti. K samotnému přístupu studenta nemám žádné výhrady, k řešení úkolů přistupoval iniciativně, samostatně a výsledky pravidelně konzultoval.

Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 95 body. Points proposed by supervisor: 95

Předložená diplomová práce Bc. Dominika Vaška se zabývá vysoce aktuálním tématem přímé recyklace LFP katodového materiálu.
V teoretické části autor prokazuje velmi dobrou orientaci v dané problematice a schopnost práce s rozsáhlou literaturou. První kapitoly jsou logicky strukturovány a čtenáři poskytují ucelený, srozumitelný vhled do problematiky. Autor zde velmi přehledně popisuje a srovnává jednotlivé typy elektrodových materiálů, přičemž detailně rozebírá jejich vlastnosti a limity. Druhá kapitola pak představuje podrobný rešeršní přehled existujících recyklačních metod, čímž student vytvořil pevný a kvalitní teoretický základ pro následnou experimentální část. V rámci praktické části student odvedl mimořádný objem samostatné praktické a experimentální činnosti. Oceňuji vysokou systematičnost celé práce – autor zvolil komparativní přístup, kdy systematicky porovnává různé vzorky získané odlišnými technologickými postupy přípravy a následně sleduje vliv parametrů relitiace na finální elektrochemické vlastnosti.
I přes nespornou kvalitu práce se v textu objevují drobné nedostatky. Tyto připomínky směřují primárně ke způsobu prezentace a vizualizace získaných dat.
1. Formální úprava a typografie: Čtenářský komfort výrazně snižuje posloupnost textu – podrobný výkladový text k obrázkům a tabulkám často následuje s odstupem za daným objektem. Popisky grafů a tabulek jsou provedeny velmi stručně a obecně a pro konkrétní informace musí čtenář dohledávat kontext v textu pod nimi. V elektronické verzi dokumentu navíc zcela chybí aktivní křížové odkazy (proklikávací obsah, seznamy obrázků/tabulek). V textu se dále objevují drobné nepozornosti (chybějící mezery mezi slovy, nesprávný typ práce „Semestrálna práca“ v prohlášení, chybějící dolní indexy v chemických vzorcích) a místy velmi kostrbaté až nesprávné stylistické formulace (např. věta: „Takáto zmena ako v čase počas ktorého vzorka zostala na maximálnej teplote, tak aj zvýšenie maximálnej teploty nastala z dôvodu...“).
2. Grafická prezentace XRD a SEM dat: V samotných XRD grafech chybí grafické vyznačení fází. Autor v doprovodném textu zároveň zmiňuje „rozdvojení maxím“ v degradovaném stavu a jejich následném vymizení po relitiaci, v práci však není konkrétně zmíněno, o které peaky se jedná. Pro zvýšení přehlednosti by pak bylo přínosné sloučit dílčí XRD grafy i SEM snímky do souhrnných kombinovaných obrázků, aby čtenář mohl ihned vizuálně porovnat morfologické a strukturní změny mezi jednotlivými vzorky.
I přes výše uvedené kritické body je nutné zdůraznit, že připomínky mají charakter doporučení pro lepší vědeckou prezentaci dat a nijak nesnižují obrovské množství práce vykonané studentem. Student splnil zadání v plném rozsahu.
Práci doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením 92 bodů, hodnocenou stupněm A. Topics for thesis defence:

1. V textu zmiňujete změny objemu krystalové mřížky u regenerovaných vzorků. Byla pro stanovení mřížkových parametrů a kvantifikaci fází provedeny detailnější analýzy? Pokud ne, na základě jakých dat expanzi mřížky usuzujete?
2. V textu popisujete vymizení rozdvojení maxim na XRD grafech po úspěšné relitiaci. Můžete v rámci prezentace u obhajoby ukázat a specifikovat, u kterých konkrétních úhlů 2θ k tomuto rozdvojení v degradovaném stavu docházelo?
3. Jaké konkrétní kroky/modifikace byste navrhl pro další optimalizaci, zefektivnění a případné zvýšení dosahované specifické kapacity samotného procesu relitiace?
4. Z výsledků EDS analýzy vyplývá, že u vzorků řady T dochází k výraznějšímu odklonu od teoretického poměru stechiometrie prvků, zatímco u řady P se daří tento poměr udržet stabilnější. Jak si tento rozdíl vysvětlujete?

Points proposed by reviewer: 92