Cílem diplomové práce bylo stanovit převodní ceny ve výrobním podniku a vytvořit metodický rámec, který bude využitelný pro účely vyhotovení příslušné dokumentace k převodním cenám.

Tento cíl byl s nedostatky specifikovanými výše naplněn. Při zpracování byl zvolen vhodný rámec, který však zůstal místy nedotažený a nepropojený.

S ohledem na zvolený profil a nadefinované podmínky je užití výsledků diplomové práce omezené.

Formální úprava a jazyková úroveň jsou na dobré úrovni. Nedostatky v gramatice a překlepy se vyskytují okrajově.

Maximální výše shody s jedním dokumentem, který uvádí systém Theses, činí 3,9 %. Jedná se o shody plynoucí z užití stejných informačních zdrojů. Závěrečná práce není plagiátem.

Úhrnem lze konstatovat, že diplomová práci i přes shora uvedené výhrady v úhrnu splňuje požadavky kladené na tento typ závěrečných prací. 



Otázky k obhajobě:

1. Jaké jsou klíčové závěry judikatury Nejvyššího správního soudu k výběru srovnatelných subjektů?

2. Proč není možné automaticky vylučovat subjekty léžící mimo standardně sledované mezikvartilové rozpětí? Svoje stanovisko prosím zdůvodněte. 

Diplomová práce se zabývá stanovením převodních cen ve výrobním podniku a jejím cílem je nastavení převodních cen v souladu s principem tržního odstupu. Tento cíl považuji za splněný – práce je logicky strukturovaná, jednotlivé části na sebe navazují a autorka prokazuje velmi dobrou orientaci v problematice převodních cen.
Z pohledu zvoleného postupu řešení a adekvátnosti použitých metod však práci hodnotím stupněm B. Důvodem není nesprávná aplikace metodiky jako takové, ale spíše nedostatečné rozpracování některých aspektů, které jsou klíčové z hlediska praktické obhajitelnosti výstupů.
Konkrétně postrádám podrobnější zdůvodnění volby ukazatele ziskovosti, kdy je v práci použit ukazatel návratnosti tržeb (ROS). V kontextu výrobní společnosti by bylo vhodné explicitněji vysvětlit, proč jsou tržby považovány za nejvhodnější základnu pro měření výkonnosti, a zároveň se podrobněji vypořádat s alternativou nákladově orientovaných ukazatelů, které jsou v praxi u rutinních výrobců častěji používány. Tato argumentační rovina by v reálné situaci představovala důležitý prvek při obhajobě zvoleného přístupu před správcem daně.
Dále mám poznámku ke kvantitativní části práce, konkrétně k nastavení vyhledávacích kritérií v rámci srovnávací analýzy. Použitý počet kritérií je spíše omezený, což může negativně ovlivnit kvalitu a robustnost výsledného vzorku srovnatelných společností. V praxi by bylo vhodné využít širší spektrum screeningových parametrů a detailněji zdůvodnit výběr a vyloučení jednotlivých společností, aby byla zajištěna vyšší míra spolehlivosti benchmarku. Dodávám ale, že se dle mého názoru jedná spíše o nadstavbu diplomové práce, která je ale natolik kvalitní, že doplnění této části by ji velmi dobře doplnilo a posunulo na úroveň práce, kterou lze použít například při kontrole ze strany správce daně.
Schopnost interpretace dosažených výsledků a vyvozování závěrů hodnotím velmi kladně. Autorka dokáže logicky pracovat s výsledky srovnávací analýzy a formulovat závěry, které odpovídají provedené analýze.
Praktická využitelnost práce je rovněž na velmi dobré úrovni. Práce představuje kvalitní základ pro zpracování lokální dokumentace převodních cen, i když by pro plné využití v praxi bylo vhodné doplnit zejména výše uvedené aspekty spojené s obhajitelností metodiky.
Po formální stránce je práce zpracována přehledně, srozumitelně a na velmi dobré jazykové úrovni. Autorka rovněž pracuje s relevantními odbornými zdroji a správně je využívá v jednotlivých částech práce.
Celkově hodnotím diplomovou práci jako velmi kvalitní, přičemž identifikované nedostatky se týkají především hloubky praktické aplikace metodiky, nikoli zásadního nepochopení problematiky. Práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. 1. Na základě čeho jste vybrala kritéria kvantitativní části vyhledávací strategie v rámci srovnávací analýzy? 2. Jaká další kritéria by mohla být v kvantitativní části vyhledávací strategie aplikována? 3. V Návrhové části práce jste uvedla jako vhodný ukazatel ziskovost ROS, neboli rentabilitu tržeb. Existuje i jiný vhodný ukazatel ziskovosti, který by bylo možné použít u rutinního výrobce? 4. V práci uvádíte, že společnost využívá nehmotná aktiva skupiny, aniž by za jejich využívání hradila licenční poplatek. Jaká rizika z pohledu převodních cen a dalších daňových předpisů s tímto nastavením souvisí a jak by bylo možné tuto situaci obhájit, případně upravit tak, aby odpovídala principu tržního odstupu?