Diplomová práce se zlepšení procesu slepování magnetických jader prostřednictvím simulačního modelu v prostředí Witness.  Autorka postupovala při řešení problému metodicky. Popis výrobního procesu, sběr dat i logiky procesů jsou v analytické části zpracovány detailně. Vlastní řešení uvedené v návrhové části využívá prediktivní simulaci jako nástroj pro stanovení ztrát a predikci návrhu změn procesu. Modelování procesu je metodicky správné od formulace problému až po návrh experimentů a jejich vyhodnocení. V některých částech, zejména při tvorbě konceptu modelu, by si však vyžadovalo detailnější zpracování. V návrhové části je detailně popsán koncept modelu včetně logiky jednotlivých částí a použitých prvků. V rámci experimentů diplomantka navrhla a vyhodnotila tři scénáře s několika KPI - zkrácení času výroby, vytížení pracovníků a blokace slepovacího lisu. Výsledekem je výběr nejlepšího scénáře, který povede ke zlepšení procesu. Diplomová práce může sloužit jako podklad pro rozhodování managementu pro predikci výsledku změny řízení procesu slepování magnetických jader. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

1. Splnění cíle práce
Hlavní cíl práce byl naplněn. Autorka provedla analýzu výrobního procesu, sestavila simulační model v softwaru Witness a navrhla tři varianty zlepšení s doporučením. Za dílčí nedostatek lze považovat chybějící ekonomické vyhodnocení přínosu doporučené varianty: práce uvádí náklady na zavedení, avšak neobsahuje propočet úspory ani dobu návratnosti investice, přestože název práce deklaruje podporu rozhodování managementu.

2. Postup řešení a použité metody
Metodický postup a to: snímkování práce, časová analýza, tvorba a vyhodnocení simulačního modelu je logicky strukturovaný a odpovídající tématu. Identifikace operace Broušení jako klíčového úzkého místa je doložena daty. Jako nedostatek lze uvést, že u scénáře č. 1 autorka rozlišuje optimistickou a realistickou variantu vstupních dat, zatímco u scénářů č. 2 a č. 3 toto rozlišení chybí. Srovnání výsledků napříč scénáři by bylo metodologicky přesvědčivější, kdyby vycházelo z konzistentních vstupních předpokladů.

3. Interpretace výsledků a závěry
Výsledky simulace jsou korektně popsány a doporučení scénáře č. 3 je odůvodněno v rámci sledovaných ukazatelů. Autorka si je vědoma, že velmi vysoké pracovní vytížení operátorů u scénáře č. 3 (~97 %) může být z dlouhodobého hlediska problematické, avšak nepropracovává tuto otázku do konkrétního návrhu opatření. Rovněž chybí ekonomické porovnání nákladů a přínosů, které by doporučení posílilo jako podklad pro rozhodnutí managementu.

4. Praktická využitelnost výsledků
Simulační model je postaven na reálných výrobních datech a navržené scénáře jsou věcně relevantní a aplikovatelné. Autorka doplňuje orientační nákladové odhady a navrhuje i méně nákladné varianty personálního zajištění, což zvyšuje praktickou hodnotu práce. Potenciál modelu jako základu digitálního dvojčete je zmíněn jako perspektivní směr dalšího rozvoje.

5. Struktura práce, terminologie a jazyková úroveň
Práce je přehledně členěna a odborná terminologie je používána správně. V textu byly zaznamenány menší formální nedostatky: absence křížových odkazů na číslované obrázky a grafy (v textu se odkazuje neurčitě, bez uvedení čísla), nekonzistentní formát číslování grafů a zdvojené věty.

6. Práce s informačními zdroji
Citace jsou formálně správné. Zdroje pokrývají základní tematické okruhy práce, avšak téma digitálních dvojčat, které autorka uvádí jako perspektivní směr rozvoje modelu, není v teoretické části podloženo literaturou. Topics for thesis defence:

1. 1. Práce uvádí orientační náklady na zavedení scénáře č. 3, avšak neobsahuje vyčíslení přínosu. Jak byste odhadla úsporu plynoucí ze zkrácení výrobního času o 49 % a jaká by byla přibližná doba návratnosti investice? 2. Vytížení pracovníků u scénáře č. 3 se pohybuje kolem 97 %. Jaká opatření byste navrhla pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti tohoto pracovního tempa? (rotace, přestávky, kapacitní rezerva)