Student Bc. Petr Jiroušek zpracoval diplomovou práci na téma „Analýza asynchronního stroje metodou konečných prvků“. V úvodní části provedl kategorizaci elektrických točivých strojů, na kterou navázal popisem metody konečných prvků. Tuto metodu následně využil při elektromagnetické analýze vybraného asynchronního stroje. Stroj byl modelován v prostředí Ansys Maxwell, přičemž pro automatizaci výpočtů, změnu parametrů modelu a vyhodnocení dosažených výsledků vytvořil program v jazyce Python. Vyvinutý elektromagnetický model dále rozšířil o tepelnou analýzu založenou na analytické tepelné síti, která byla rovněž implementována v jazyce Python. Výsledkem práce je komplexní model asynchronního stroje zohledňující jeho elektromagnetické i tepelné chování, ovládaný prostřednictvím skriptů v jazyce Python.

Student práci pravidelně konzultoval a při jejím řešení postupoval samostatně. Prokázal schopnost efektivně využívat programovací jazyk Python pro automatizaci výpočtů, zpracování výsledků i propojení s programovým prostředím Ansys Maxwell.

Z hlediska kvality zpracování, odborné úrovně i dosažených výsledků vykazuje předložená diplomová práce velmi dobrou úroveň a splňuje požadavky kladené na diplomové práce. Points proposed by supervisor: 95

Student se zabýval elektromagnetickou a tepelnou analýzou asynchronního motoru. První dvě kapitoly tvoří na 16 stranách teoretický úvod práce, popisují konstrukci a principy funkce asynchronních a synchronních strojů, dále pak podstatu metody konečných prvků. Následující kapitoly na asi 25 stranách popisují vytvořený elektromagnetický model v programu Ansys Maxwell, tepelný model sestavený pomocí metody tepelných sítí, navržený skript pro automatizované řízení simulací a dosažené výsledky, včetně vyhodnocení.
Autor spatřuje těžiště své práce ve vytvoření automatizovaného iteračního výpočtu a propojení elektromagnetického 2D modelu s tepelným modelem založeným na metodě tepelné sítě. Přínosem má být dosažení vyšší přesnosti výpočtu a zrychlení celého procesu výpočtu oproti manuálnímu přenášení dat. Z popisu modelů a získaných výsledků vyplývá, že bylo dosaženo funkčního propojeného modelu, což bylo hlavním cílem práce. Při verifikaci modelu trochu postrádám srovnání s měřením. Autor toto navrhuje jako další krok po výrobě laboratorního vzorku motoru, nicméně se domnívám, že pro ověření modelu mohl být použit nějaký v laboratoři dostupný motor. Vzhledem k avizovanému zvýšení přesnosti by bylo vhodné uvést srovnání výsledků elektromagnetického modelu s rovnoměrně rozloženou odhadovanou teplotou a výsledků navrženého propojeného tepelně elektromagnetického výpočtu/modelu. Na druhou stranu je nutné zmínit, že autor se zabýval hned třemi oblastmi najednou – elektromagnetickým modelem pomocí MKP, tepelným modelem pomocí metody tepelné sítě, programováním automatizovaného výpočtu v jazyce Python.
Práce je logicky strukturovaná, přehledná, obsahuje řadu odkazů na literaturu. Překlepů a nepřesností není mnoho (např. 2p standardně značí počet pólů, nikoliv pólových dvojic; účinnost 0,759 %).
Zadání diplomové práce bylo úspěšně splněno. Práce má velmi dobrou úroveň a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Str.24 - Mohl byste srovnat obvyklou účinnost a momentovou hustotu u strojů asynchronních a synchronních reluktančních?
2. Str. 45 – Krok simulace vedoucí na 100 bodů za periodu považuji spíš za hraniční hodnotu. Pro přesnější výpočet doporučuji krok kratší. Zkoušel jste srovnat výsledky při 100 a např. 200 krocích na periodu?
3. Str. 46 - Není vhodnější vypočítat činný příkon z okamžitých hodnot u, i? Jak byl zjištěn účiník (rovnice 6.4)?
4. Str. 49 – Jakým parametrem byste mohl kvantifikovat, nakolik se průběh fázových proudů přibližuje ideálnímu sinusovému?
5. Mohl byste srovnat výsledky elektromagnetického modelu s rovnoměrně rozloženou odhadovanou teplotou a výsledky navrženého propojeného tepelně elektromagnetického výpočtu/modelu?

Points proposed by reviewer: 88