Bakalářská práce se zabývá návrhem plovoucího fotovoltaického systému pro podporu složek integrovaného záchranného systému během povodňových situací. Práce má logickou strukturu, text je čtivý a vhodně doplněn obrázky a grafy pro lepší interpretaci vědeckých poznatků. V teoretické části autor velmi dobře popsal studovanou problematiku a nastínil také možná úskalí řešeného tématu. V kapitole věnované návrhu plovoucího fotovoltaického systému zpracoval velmi kvalitně výkresovou dokumentaci a detailně popsal jednotlivé části systému. Předložený text splňuje požadavky na bakalářské práce a získané poznatky lze aplikovat v odborné praxi, a to včetně zohlednění legislativy, logistiky a ekonomické náročnosti systému. Oceňuji také, že autor kromě praktického využití svého návrhu stanovil i omezení využitelnosti daného řešení, která však mohou být předmětem dalšího vědeckého zkoumání. Student při zpracování práce postupoval samostatně s využitím odborné literatury a znalostí získaných studiem. Points proposed by supervisor: 92

Předložená bakalářská práce studenta Jana Vykydala se zabývá vysoce aktuálním a technologicky specifickým tématem, kterým je návrh plovoucího fotovoltaického systému (PFVE) integrovaného v kontejneru nouzového přežití pro potřeby Integrovaného záchranného systému (IZS). Práce má logickou strukturu, rozsáhlou rešeršní část a směřuje k praktickému inženýrskému návrhu, který v sobě kombinuje prvky obnovitelných zdrojů energie, akumulace a mobilních kontejnerových řešení.

V rešeršní části autor úspěšně mapuje moderní technologie výroby a skladování elektrické energie, přičemž správně identifikuje specifika spojená s provozem fotovoltaiky na vodní hladině. Kladně hodnotím detailní přehled bateriových systémů a legislativního rámce, včetně vazeb na Vodní zákon a Zákon o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Textové zpracování je na dobré grafické i jazykové úrovni, student vhodně pracuje s technickou terminologií a v podstatné části práce korektně rozlišuje mezi veličinami elektrického výkonu a vyrobené energie, což bývá u prací tohoto typu častým úskalím.

Při podrobném studiu praktické a návrhové části však narážím na několik technických nedořešení a zjednodušení, která snižují celkovou inženýrskou hodnotu návrhu. Jako kritické místo vnímám absenci detailnějšího mechanického a hydrodynamického výpočtu plovoucí platformy. Provoz na vodní hladině přináší specifické výzvy v podobě vlnobití a poryvů větru. V práci postrádám hlubší analýzu silového namáhání kotevních mechanizmů (mooring) a hlavních konstrukčních spojů plováků, které jsou pro stabilitu a bezpečnost celého systému klíčové. Návrh se v tomto ohledu opírá spíše o katalogové vlastnosti prvků z vysokohustotního polyethylenu (HDPE), než o vlastní pevnostní či stabilizační výpočty platformy při plném zatížení panely a případnou vrstvou sněhu.

Další slabší stránkou je samotná energetická bilance a dimenzování systému. Ačkoliv autor správně využil simulační nástroj PVGIS k predikci energetických zisků a zohlednil pozitivní vliv chlazení panelů vodní hladinou, zanedbal detailnější analýzu vlastní spotřeby technologického kontejneru. V reálném provozu, zejména v letních měsících, spotřebuje klimatizace a nucené chlazení bateriového úložiště nezanedbatelnou část vyrobené energie. Tento fakt mohl v simulaci výslednou využitelnou energii pro potřeby IZS nadhodnotit. Stejně tak problematika DC managementu, tedy bezpečné vedení kabelových tras z pohyblivé plovoucí platformy na břeh či ke kontejneru při proměnlivé výšce hladiny, zůstala vyřešena pouze na konceptuální úrovni.

I přes uvedené vědecko-inženýrské nedostatky a zjednodušení je zřejmé, že student zadání práce splnil a prokázal schopnost samostatné tvůrčí inženýrské práce. Navržený systém vykazuje vysokou míru komplexnosti a propojení různých technologických celků. Práce splňuje formální požadavky kladené na bakalářské práce na FEKT VUT v Brně, a proto ji doporučuji k obhajobě s výslednou známkou C 75 b. Topics for thesis defence:

1. 1. Jakým způsobem je v navrženém systému řešeno bezpečné pospojování, uzemnění a ochrana před nebezpečným dotykovým napětím u plovoucí konstrukce s ohledem na specifické a vysoce rizikové prostředí vodní hladiny?
2. 2. Jak by se změnil energetický management a bilance systému při započtení reálné vlastní spotřeby chlazení/klimatizace bateriového úložiště v kontejneru během horkých letních dnů?
3. 3. Jakým mechanickým silám a namáhání budou vystaveny kotevní prvky a spoje konstrukce při nepříznivých klimatických podmínkách (např. silný vítr o rychlosti nad 20 m/s) a jak byste toto namáhání v praxi ověřil?

Points proposed by reviewer: 75