Bakalářská práce se zabývá návrhem laboratorních úloh na hodnocení mechanických vlastností polymerních dílů vytvořených technologií 3D tisku. V teoretické části autor popsal historii a jednotlivé technologie 3D tisku včetně používaných materiálů s použitím dostatečného množství relevantních literárních zdrojů. V kapitole věnované mechanickým zkouškám autor poměrně dobře popsal principy a postupy uvedených zkoušek, ale mohl zde uvést dosavadní poznatky z vědeckých publikací o chování zkoumaných materiálů při mechanických zkouškách. Rovněž se v některých případech v textu objevují méně obratná větná spojení, která mohou měnit myšlenku autora. Navazující experimentální část obsahuje poměrně rozsáhlý laboratorní výzkum a zajímavé poznatky o vybraných materiálech. Velmi kladně lze ocenit přístup studenta, který se v průběhu zpracování uvedené práce podílel na vybudování laboratoře mechanických vlastností. Návrh laboratorních úloh je pečlivě a detailně zpracovaný a lze ho bez úprav zařadit do výuky ve vybraných předmětech. Rovněž je nutné podotknout, že student zpracoval nad stanovený cíl práce dvě úlohy, a tím výrazně přispěl k vytvoření uceleného souboru laboratorních úloh. Předložený text splňuje požadavky na bakalářské práce a získané poznatky lze aplikovat v odborné praxi. Points proposed by supervisor: 95

Předložená bakalářská práce studenta Tomáše Nguyena se věnuje velmi praktickému a pro pedagogický proces na Ústavu elektrotechnologie přínosnému tématu. Cílem práce bylo navrhnout a metodicky zpracovat novou laboratorní úlohy zaměřenou na testování rázové houževnatosti polymerů vyrobených aditivními technologiemi pomocí Charpyho kladiva. Oceňuji logickou provázanost textu, kde autor nejprve shrnuje teoretická východiska 3D tisku a mechanického zkoušení, a následně navrhuje konkrétní metodický postup včetně vzorových tabulek a instrukcí pro studenty.

V rešeršní části autor prokázal dobrou orientaci v problematice technologií 3D tisku (zejména FDM/FFF) a v metodách destruktivního zkoušení materiálů. Grafické zpracování práce, schémata a doprovodná fotodokumentace k obsluze měřicího zařízení jsou na vysoké úrovni. Velmi kladně hodnotím sepisování detailního návodu „krok za krokem“ pro přípravu a realizaci měření, což výrazně usnadní nasazení této úlohy do reálné výuky v laboratorních cvičeních. Práce splňuje formální náležitosti a vykazuje dobrou jazykovou úroveň.

Z hlediska formálního zpracování, jazykové a grafické stránky je práce vypracována pečlivě, text je logicky strukturován a doplněn o názornou fotodokumentaci. Přesto se autor nevyhnul drobným formálním nedostatkům. V českém textu se místy objevují gramatické chyby v textové shodě (např. v abstraktu či úvodu), občasné hovorové výrazy a v popisu schématu tiskové hlavy se nachází zjevný překlep („trvska“ namísto tryska na str. 21). Výraznější množství chyb a překlepů bohužel vykazuje anglický abstrakt, kde se objevují zkomolené odborné termíny jako „machanical“, „standarts“ či „speciments“, a na jeho samotném konci se navíc nedopatřením duplikovala celá závěrečná věta. Tyto vady však nemají zásadní vliv na vysokou praktickou hodnotu práce a srozumitelnost navržených laboratorních návodů.

Z inženýrského a metodického hlediska však mám k praktické části několik připomínek. U mechanického zkoušení 3D tištěných vzorků kritickou roli anizotropie materiálu – tedy směr tisku, orientace vrstev, hustota a geometrie výplně (infillu). V návrhu laboratorní úlohy sice autor s těmito parametry pracuje, ale v textu chybí hlubší diskuse nad statistickou významností naměřených výsledků. Vzhledem k inherentní nehomogenitě 3D tištěných struktur vykazují měření rázové houževnatosti často značný rozptyl hodnot. Student se mohl v hodnocení výsledků více zaměřit na stanovení směrodatné odchylky a kritické posouzení chyb měření, namísto pouhého porovnávání průměrných hodnot.

Z hlediska bezpečnosti práce v pedagogické laboratoři by bylo rovněž vhodné v návodu explicitněji zdůraznit rizika spojená s odletujícími fragmenty přeražených vzorků při rázové zkoušce a nutnost používání ochranných pomůcek.

I přes tyto dílčí metodické a formální připomínky je předložená práce uceleným a prakticky využitelným dílem. Student splnil všechny body zadání, prokázal schopnost samostatné práce i systematického uvažování při tvorbě výukových materiálů. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 92 bodů a známku A.  Topics for thesis defence:

1. Nedocházelo při tvorbě vrubů k tavení platu nebo jiné deformaci zkušebních těles? Zkoušel jste i vruby rovnou do tělesa tisknout?
2. Uvažoval jste při návrhu úlohy o testování vzorků s různou orientací tisku vůči směru rázu kyvadla (např. tisk naležato vs. nastojato)? Jaký rozdíl v absorpci energie byste u těchto konfigurací očekával?
3. Proč jste u mechanických zkoušek dělal vrub do tělesa pomocí zařízení, které vytváří vruby, když nám umožňuje 3D tisk tento vrub vytisknout?

Points proposed by reviewer: 92