Předložená práce byla řešena pro potřeby externího zadavatele. Cílem práce byla rozvaha možností provedení dezinfekční jednotky pro dezinfekci biologických preparátů včetně návrhu řízení této jednotky a návrhu způsobu měření aktuální koncentrace ozonu v průběhu dezinfekčního procesu.

Pan Jaroslav Fulneček k řešení této problematiky přistupoval zodpovědně a pravidelně docházel na konzultace. Velmi dobře se orientoval v doporučené literatuře a sám si velkou část použité literatury dohledal.  Dohodnutý plán postupu práce dodržoval a vždy přicházel s vlastními náměty.

Dotažení celého projektu do stavu funkčního prototypu bezpochyby vyžadovalo kromě odborné erudice také značnou trpělivost  a v závěrečné fázi také poměrně velké pracovní nasazení.

Po formální i jazykové stránce je práce zpracována na velmi dobré úrovni a občasný výskyt drobných opomenutí a neobratných formulací odpovídá standardu bakalářských prací.

Práci doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 90

Předložená práce se věnuje problematice návrhu řídicí jednotky ozonové dezinfekční jednotky, přičemž hlavní pozornost je věnována konstrukci a testování čidla koncentrace ozonu založeného na principu spektrofotometrie. V teoretické části je zpracována problematika generování, měření a využití ozonu, měření teploty a vlhkosti, sušení vzduchu a operačního systému FreeRTOS. Teoretická část je zpracována stručně, avšak výstižně, a obsahuje pouze malé množství gramatických a formálních nedostatků. Jedná se především o chybějící mezery mezi číselnou hodnotou a jednotkou, nesprávné formátování desetinných čísel a výskyt jednopísmenných předložek a spojek na konci řádků. Dalším formálním nedostatkem je číslování citovaných zdrojů, kdy je jako první v textu uveden zdroj označený číslem [23]. Tyto nedostatky se sice vyskytují prakticky v celé práci, avšak nesnižují její odbornou úroveň.

Z hlediska praktické části bych ocenil přesnější vymezení cílů práce. Je sice uvedeno, že cílem bylo vytvořit řídicí jednotku dezinfekčního zařízení, avšak například není konkrétně řešen způsob řízení zdroje vysokého napětí pro generátor ozonu ani některých dalších částí jednotky uvedených na obrázku 2.1. Z předložené práce vyplývá, že došlo „pouze“ ke konstrukci části dezinfekční jednotky, konkrétně měřiče koncentrace ozonu doplněného o základní řídicí elektroniku. Bohužel je podrobně prezentován pouze samotný měřič ozonu, zatímco informace o řídicí jednotce jsou velmi stručné.

Student představuje několik variant měřiče ozonu a na základě relevantních úvah a výpočtů vybírá řešení založené na LED zdroji světla. Měřič následně tvoří jádro práce a je mu věnována převážná část textu. Postup jeho návrhu však místy působí nepřehledně a zasloužil by si drobnou revizi. Návrh zařízení je založen na řadě úvah, měření, výpočtů a údajů z katalogových listů součástek, avšak v některých případech není zcela zřejmé, jaký význam měly jednotlivé kroky pro výsledný návrh a jak byly získané informace dále využity.

Samotné zapojení měřiče považuji za funkční a z technického hlediska také elegantní. Přesto však nevidím jednoznačný přínos zvolené koncepce. Očekávaná změna proudu je relativně vysoká, pohybuje se v řádu desetin procenta, což v absolutním vyjádření představuje stovky nanoampér. Nejsem si proto jistý, proč se student rozhodl navrhnout vlastní A/D převodník založený na metodě jedné integrace s převodem na časový interval namísto použití integrovaného A/D převodníku, který by celé zapojení výrazně zjednodušil. Autor navíc dle očekávání narazil na typické problémy této topologie a domnívám se, že jejich řešením strávil značné množství času.

Celkově hodnotím práci jako zdařilou. Vzhledem k uvedeným nedostatkům práci hodnotím stupněm B – 85 bodů a doporučuji ji k obhajobě. Topics for thesis defence:

1. Bylo by možné v zapojení detektoru využít klasický transimpedanční zesilovač a integrovaný A/D převodník (například MCP3561)? Bylo by tímto způsobem možné dosáhnout požadovaného rozlišení? Jaké výhody a nevýhody by toto řešení mělo ve srovnání s Vámi navrženou koncepcí?
2. Jaké požadavky jsou kladeny na obvod stabilizující intenzitu záření světelného zdroje? Splňuje Vámi navržený obvod všechny tyto požadavky?
3. V práci uvádíte, že detektor reagoval na přítomnost vlasu v optické dráze. Jak velkou změnu měřených hodnot tato překážka způsobila?

Points proposed by reviewer: 85