Předložená diplomová práce Bc. Ladislava Krivého s názvem „Projekce systémových informací pro HiFi zesilovač“ se zabývá návrhem a realizací kompaktního vestavného projektoru, který je určen pro integraci do prémiového HiFi elektronkového zesilovače. Hlavním cílem a principem řešení je zprostředkovat uživateli stavové informace, aniž by klasický čelní displej narušoval čistý vizuální design a estetiku přístroje. Projektor je umístěn ve spodní části zesilovače a z krátké výšky promítá obraz přímo na podložku pod zařízením.
Práce je psána ve slovenském jazyce. Text je stylisticky odborný, terminologicky přesný. V některých částech je však hůře logicky strukturovaný. V textu se nevyskytují závažné gramatické chyby ani výrazné typografické prohřešky. Autor velmi dobře zvládl realizovat klíčový požadavek na zamezení šumu v audio cestě a namísto původně zvažovaného řešení použil aktivní zapojení s lineárními optočleny.
Ověření prototypu je zpracováno systematicky. Zahrnuje měření napěťových domén, analýzu příkonu, tepelné testy (ustálené teploty LED nosiče) a subjektivní i objektivní testy čitelnosti i geometrického zkreslení optických předsádek. Z důvodu zpoždění dodávky finálního předprodukčního šasi ze strany zákazníka bylo ověření provedeno pouze na laboratorním stole a 3D tištěné maketě. Definitivní chlazení výkonové LED (tepelná vazba na kovové tělo zesilovače) tak zůstalo v rovině výpočtů a nebylo fyzicky otestováno v reálném provozu.
Student pracoval po celou dobu řešení diplomové práce samostatně. Z dosažených výsledků jasně vyplývá, že zadání splnil v plném rozsahu. S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem hodnotím předloženou práci stupněm B (velmi dobře / 85 bodů). Points proposed by supervisor: 85

Diplomová práce má za úkol popsat návrh a realizaci vizualizace audio systému. Jedná se o poměrně složité téma, které bezezbytku splňuje požadavky kladené na tento typ vysokoškolské práce.
Obsah práce je srozumitelný, nicméně způsob prezentace návrhu působí místy nepřehledně. Autor často kombinuje obecný popis technologií s popisem konkrétního řešení, což ztěžuje orientaci v tom, zda je daná část textu zamýšlena jako teoretický úvod, návrhová úvaha, nebo již popis finální implementace. V důsledku toho je čtenář nucen se k některým částem vracet a dohledávat kontext, přestože jednotlivé kapitoly jsou tematicky členěny správně. Textu přitom není nedostatek, problém spočívá spíše v jeho členění a uspořádání.
Jeden z mnoha příkladů ne zcela ideálního způsobu prezentace je kapitola 5 (Hardvérový návrh prototypu). Autor uvádí, že zařízení tvoří dvě DPS, jejich návrh však není popsán uceleně ani systematicky. Kapitoly 5.2–5.4 kombinují obecný popis technologií s dílčími aspekty realizace, aniž by jasně oddělovaly návrhové úvahy a finální řešení. Chybí tak přehledný postup od požadavků přes návrh až k výslednému zapojení.
Současně dochází k nekoherentní prezentaci obou DPS – první je popisována bez odpovídající vizualizace, druhá není systematicky představena, ale objevuje se pouze v rámci jiné části – ovšem prostřednictvím obrázku. V rámci kapitoly jsou navíc jednotlivé prvky návrhu prezentovány v nevyhovujícím sledu (např. nejprve oscilogramy, následně schéma bez doprovodných vztahů a teprve dále v textu uváděné výpočty), což dále ztěžuje pochopení návrhového postupu.
Text sice obsahuje řadu konkrétních hodnot, ty však nejsou dostatečně odvozeny – chybí explicitní výpočty, vztahy a systematické schématické znázornění v odpovídajícím místě. Celkově tak kapitola nepůsobí jako souvislý návrhový proces, ale spíše jako soubor částečných popisů bez jasné hierarchie.
Student předkládá kvalitní a technicky velmi dobře zpracovanou práci, která prokazuje schopnost samostatného návrhu i realizace funkčního zařízení. Výsledné řešení je promyšlené a prakticky použitelné. Slabší stránkou práce je však její struktura a způsob prezentace, který působí místy nepřehledně, a ne zcela proporcionálně, což čtenáři ztěžuje orientaci. Topics for thesis defence:

1. Ve schématu v příloze v listu ID1/5 ukazujete schéma, kde jsou přívodní signály RGB zkratovány do sebe a jsou vyvedeny na source Q4. Vysvětlete toto zapojení a diskutujte proudovou zatížitelnost konektoru J7.

Points proposed by reviewer: 82