Student Bc. Otakar Jurečka se ve své diplomové práci zabývá využitím vodní energie pro laboratorní úlohu v předmětu Alternativní zdroje energie. V teoretické části byly popsány principy fungování vodních elektráren a jednotlivých typů vodních turbín a jejich oblasti využití.
Kromě energie řek a přehrad jsou zde stručně uvedeny také některé způsoby využívání energie moří a oceánů se zaměřením na slapovou energii.
Praktická část práce byla zaměřena na využití výukové sady leXsolar-Hydropower Ready-to-go pro vytvoření laboratorní úlohy. Při návrhu pracoviště byly odstraněny nedostatky původního systému. Nedostatečný průtok vody a nehospodárný průtočný způsob provozu byl vyřešen implementací cirkulačního systému s čerpadlem. Další významnou úpravou byla automatizace měření pomocí počítačem řízeného zdroje, multimetru a osciloskopu. Tím bylo umožněno efektivnější a přesnější měření elektrických veličin a následné zpracování naměřených dat.
Student provedl měření elektrických veličin u Peltonovy a Bánkiho turbíny a u vodního kola při různých průtocích vody. Výsledky měření byly použity pro sestavení laboratorní úlohy, kde studenti budou měřit při proměnném průtoku vody frekvenci otáček turbíny, její výkon a účinnost. Součástí práce je také vzorové řešení, které je uvedeno v příloze.
Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, k řešení problémů přistupoval samostatně. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru.
Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci proto doporučuji k obhajobě. Points proposed by supervisor: 95

Student Bc. Otakar Jurečka se ve své práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá aktuálním a pro výuku velmi přínosným tématem využití vodní energie pro laboratorní úlohu v předmětu Alternativní zdroje energie. Cíll práce je navrhnout a sestavit měřicí pracoviště pro experimentální měření vlastností vybraných vodních turbín a na základě získaných výsledků vytvořit laboratorní úlohu včetně jejího řešení. Z předložené práce je patrné, že tento cíl byl splněn. Práce zahrnuje jak teoretický rozbor problematiky vodní energie a typů turbín, tak i rozsáhlou experimentální část s návrhem a úpravou měřicího pracoviště, automatizací měření a vyhodnocením výsledků.
Samotná práce je zpracována v rozsahu 70 stran včetně seznamu literatury a přílohy vzorového protokolu navrhované úlohy. Dále je práce doplněna elektronickou přílohou obsahující další soubory použité při realizaci práce.
Za silnou stránku práce považuji zejména její aplikační charakter a přímou využitelnost ve výuce. Autor neomezil práci pouze na popis výukové sady leXsolar-Hydropower Ready-to-go, ale pracoviště dále rozšířil o cirkulační čerpadlo, měřicí přístroje a automatizaci pomocí PC a programu VEE. Oceňuji rovněž snahu o systematické porovnání tří typů turbín a dvou typů nátoků, včetně vyhodnocení závislostí výkonu, napětí, frekvence, rychlosti a účinnosti na průtoku. Výsledky působí logicky a jsou interpretovány v souladu s teoretickými předpoklady; například Peltonova turbína dosahuje nejvyššího výkonu, zatímco Bánkiho turbína vykazuje příznivější účinnost.
Z metodického hlediska autor v kapitole 2.3.7 správně identifikuje odchylky reálného měření od ideálního stavu (např. u součinitele rychloběžnosti Peltonovy turbíny, který dosahuje hodnoty až 1,63 namísto teoretické 0,5). Nicméně interpretace těchto jevů mohla být hlubší, zejména z pohledu hydraulických ztrát a dynamiky proudění v dýzách. Po formální stránce je práce na dobré jazykové i grafické úrovni, s logickým uspořádáním kapitol.
Předložená práce je přehledná a výstižná s vnější úpravou a grafickým zpracováním na výborné úrovni.
Práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou A. Topics for thesis defence:

1. V kapitole 2.2.1 zmiňujete, že regulace průtoku byla realizována změnou napájecího napětí čerpadla namísto mechanického škrcení ventilem. Jaký vliv má tento způsob regulace na celkovou energetickou účinnost samotného laboratorního čerpadla (nikoliv turbíny) a jak se mění hydraulické ztráty v systému?
2. Na základě naměřených výsledků (obrázek 47) vykazuje Peltonova turbína nejvyšší účinnost (kolem 20 %) při nejnižším měřeném průtoku a s rostoucím průtokem její účinnost prudce klesá. Je tento trend v souladu s chováním velkých reálných Peltonových turbín? Pokud ne, co tento jev u vašeho laboratorního modelu způsobuje?

Points proposed by reviewer: 90